Best Friend [DaiSuga] ✔️

11.

Ahoj!!

Věnováno ringo_15 <3

Po této větě jsem zčervenal, ale pravou bylo, že jsem měl rád, když tohle dělal. Bylo to tak příjemné. Jen v poslední době mi tato blízkost nedělá zrovna nejlíp, vždy jsem tak nějak rozhozený a nedokážu si vysvětlit, proč je to najednou jinak. Ale odporovat jsem mu také nemohl, a tak jsem ho to nechal dokončit. Poté šel do sprchy. Když se vrátil, měl na sobě jen kraťasy. Při pohledu na jeho vypracované břicho, mé tváře nabraly velice sytý odstín rudé barvy. ,,Ty tu nemáš triko na spaní." optal jsem se již se sklopenou hlavou. 

,,Mám, ale pokud ti to nevadí, budu spát bez něj. V létě se nedá spát s trikem na sobě a jelikož budeme spát vedle sebe, už tak nám bude dost velké horko, takže jestli chceš, sundej si ho taky." řekl jsem s nevinným úsměvem. Opravdu se mi v letních nocích nespalo s trikem nejlíp, ale také jsem chtěl využít šance, cítit jeho nahou kůži na té své. Jo asi to zní divně, ale to je jedno. Cítil jsem už na dálku, že je v rozpacích, což mě celkem těšilo. Nakonec jen zavrtěl hlavou, že to nevadí a též se taky sundal triko. Nečekal jsem, že to opravdu udělá.

Tak jo Koushi, hlavně nepanikař, je to jako za starých časů. Nemáš být proč nervózní. Sundal jsem si triko a rychle ulehl do postele a přikryl se dekou. Daichi nečekal a přidal se ke mně. Chvíli jsme si povídali a vzpomínali na staré časy. Když už jsem cítil únavu, zhasl jsem světlo. Lehl jsem si na bok zády k němu a nechal se pomalu unášet do nepředvídatelné země snů. Cítil jsem, jak se Daichi též otáčí, ale směrem ke mně. Dal mi ruku kolem pasu. Cítil jsem jeho nahou a vypracovanou hruď. Jeho horký dech dopadal na můj krk. Poté jsem na něm ucítil něco vlkého, z čehož se mi spustila husina. Neřešil jsem to, ale myslím, že mě právě políbil na krk. 

Nechal jsem se nějak unést a udělal to, na co jsem právě myslel. Věnoval jsem mu letmý polibek na krk. Mírně se otásl. Pousmál jsem se. ,,Dobrou noc a sladké sny." popřál jsem mu a vychutnával si ten skvělý pocit jeho blízkosti a pomalu u toho usínal. 

Probudil jsem se s prvními paprsky slunce. Několikrát jsem zamrkal, abych neviděl zkresleně. Ten andílek byl otočený čelem ke mně a stále pravidelně oddechoval. Vypadalo to, že žádné noční můry nenastaly. Opět jsem mu dal ruku kolem pasu a on se najednou přitulil ještě víc k mé hrudi. Byl tak roztomilý. Neodolal jsem a políbil ho do vlasů. 

Pokračování příště...

Jinak pokud nechcete čekat na novou kapitolu do zítra, můžete zkusit jeden velmi dlouhý příběh, který jsem sepsala dřív. I když je to asi divný, občas si ho čtu sama, protože ho mám taky ráda, ale vždy mi to připomíná ty skvělé chvilky, co jsem u něj prožila :D