Best Friend [DaiSuga] ✔️

41.

Ahoj!!

Někdy si říkám, jestli to ty lidi nedělají schválně, že mají ať už nevědomky nutkání nás vyrušit zrovna při takovém momentu. ,,Necháme si to raději na pokoj." pošeptal jsem a jemně jej políbil na krk. Poté jsem vyrazil za trenérem a stále červenající Sugawara mě následoval. Ovšem po jeho slovech jsem se také mírně začervenal. Byl tak roztomilý. Vím, že se opakuji, ale opravdu jemu roztomilost rozhodně nechyběla. 

Když jsem pocítil jeho rty na svém krku, projela mnou husina. Mírně jsem se otřásl. Šel jsem za ním a cítil, jak mi opět hoří tváře a v břiše mi stále poletovali motýlci. ,,Lhal bych, kdybych řekl, že to nezní dobře." řekl jsem skoro neslyšně. Přemýšlel jsem, jestli jen sním nebo je to opravdu skutečnost. Nikdy jsem nebyl tak šťastný, jako jsem právě teď. tak dlouho skrytá láska mi ukázala úplně jiný pohled na svět a udělal mě nenasytným...nenasytným po jeho rtech, po jeho objetí, pojeho krásných slovech, po jeho dotycích a celkově po jeho těle. Snad nebudu tak nenasytný, že ho odradím. Začal jsem si představovat naši budoucnost a nechal se tím úplně pohltit. 

Můj roztomilý andílek opět nad něčím přemýšlel, a tak opět nevnímal svět okolo a ani to, že ho tázal trenér. On se jen prostě sladce usmíval a hleděl do blba. ,,Daichi, co se to s ním děje?" najednou se optal a já se přestal rozplývat nad Sugawarou. ,,Jen nebyl zrovna ve své kůži, zítra bude určitě lepší, postarám se o to." řekl jsem a trenér nás propustil. My se tak vydali do jídelny. Ani u jídla neměl potřebu soustředit se na své spoluhráče. Jen poklidně jedl a když měl snězeno, odešel na pokoj. Tentokrát jsem následoval já jeho. Sotva jsem stihl zavřít dveře a už byl přilepený na mých rtech. 

,,Promiň, bylo opravdu těžké to vydržet takovou dobu a nesmět pocítit něco tak dokonalého." řekl jsem. Daichi byl ticho, ale jeho pohled naznačoval, že to chápe. Najednou chytil obě mé ruce a propletl nám prsty. Poté se mnou couval až k posteli, na níž mě opatrně položil a následně se dožadoval mých rtů. Pronikl jazykem do mých úst. Samozřejmě jsem nezůstaval pozadu a přidal jsem se k němu. Zkoumali jsme svá ústa až do doby dokud nám nedošel vzduch. ,,Tvé rty bych mohl líbat celý den, stejně jako tě držet ve svém náručí a také jako ti říkat, že tě miluji, protože pro mě znamenáš vše. Miluji tě." řekl stále ještě udýchaně s úsměvem na tváři. ,,Také tě miluji." 

Pokračování příště...