Best Friend [DaiSuga] ✔️

16.

Ahoj!!

Věnováno _Ellie_446 <3

Když jsem jej viděl, jak si ho k sobě Oikawa stahuje blíž a něco mu šeptá, myslel jsem, že po něm skočím. Naštěstí jsem se ovládl a pokračoval dál. Ale vypadalo to sakra divně a to nejen pro mě. Když si spolu všichni potřásli, odešli. Poté jsem šel za Sugou s úmyslem se zeptat, co po něm mohl chtít ten namyšlený idiot. Šli jsme se převléknout a já čekal, až ostatní odejdou, abych se nemusel ptát před nimi.
,,Poslyš, co ti Oikawa chtěl?" optal jsem se jej narovinu.

,,Já ani sám nevím, choval se divně a říkal i divný věci. Že jsem prý nevyhrál jen zápas, ale něco daleko cennějšího." odpověděl jsem. Bylo mi jasný, že se zeptá. Jelikož jsem sám nerozuměl jeho slovům, nechtěl jsem Daichim prozradit zbytek.

,,Co je zrovna podle něj cennější než výhra?" řekl jsem si spíš sám pro sebe a přemýšlel, jak to mohl myslet. Jenže kdybych se měl vzít do Oikawy, mojí hlavu by napadli termiti. Raději jsem to neřešil. ,,Jinak dnes jsi byl skvělý, věděl jsem, že to zvládneš." pochválil jsem ho a rozcuchal mu vlasy. Jen na mě usměvavě hleděl a já měl sto chutí políbit tu roztomilou a nevinnou tvář. Ovšem i tady jsem se dokázal ovládnout.

,,Nechceš u mě přespat i dnes, kdyz tam ještě rodiče nejsou?" optal jsem se, protože, jsem chtěl zjistit, co tím Oikawa myslel. A kde jinde je lepší pozorovat Daichiho než u mě doma.

,,Jo, proč ne, aspoň tam nebudeš sám. Kdyby tě ještě přepadly noční můry a já tam nebyl, asi bych si to neodpustil." řekl jsem s úsměvem. 

Sice se usmíval, ale jeho oči byly tak vážné. Převlékli jsme se a vyrazili ke mně. Odložili jsme si věci a já tázavě pohlédl na Daichiho, abych zjistil, co chce dělat.

,,Víš co, napustím ti vanu, pořádně si v ní dopočiň. Já použiju koupelnu dole, jestli nevadí a připravím něco k jídlu. Souhlasíš?" řekl jsem, aniž bych chtěl slyšet jeho odpověď, jelikož bla víc než jasná. Vyal jsem se do koupelny. 

Vypadal tak nadšeně, že jsem nemohl nesouhlasit. Šel jsem si ze skříně vyndat nějaké věci na doma a šel do koupelny. Sledoval jsem Daichiho, jak si smáčí ruku v proudu vody a zjišťuje, která by pro mě byla nejvhodnější. Poté vanu zašpuntoval a nalil trochu pěny do koupele. Ještě jednou pro jistotu zkontroloval vodu. Narovnal se a otočil se k odchodu. Když mě spatřil, usmál. ,,Děkuji." řekl jsem tiše, jelikož bych se teď určitě začal zadrhávat kvůli rudé barvě, co se v mých tvářích stupňovala víc a víc. Jen kývl a odešel. 

Pokračování příště...