Chci, abys mě chtěla

Part Eighteen

Já tam jenom stojím a nic nechápu. Taylor Swift pohotovost? A to jsem si myslel, že naše rodina je divná. Zavřu dveře a Brooke mi představí svého tátu: ,,Tati, tohle je můj spolubydlící Colson. Colsone, to je můj táta."

,,Moc mě těší, pane." Podám mu ruku, kterou hned přijme.

,,John." Usměje se a zase si mě celého prohlídne. Když si představím, že jsem asi před pěti minutami chtěl jeho dceru ohnout na gauči, trošku mě zaleje stud a mám dokonce pocit, že se červenám.

,,Co máte dneska v plánu? Nevrazili jsme sem nevhod?" John začne pochodovat po obývacím pokoji a prohlížet si, kde jeho dcera nyní bydlí. Chris si mezitím udělal pohodlí na gauči: ,,Jo, nevyrušili jsme vás při něčem?" mrkne na Brooke a ta po něm hodí polštář. Absolutně ničemu tady nerozumím. Jediný, co vím jistě, je to, že víkend o samotě s Brooke je kompletně v háji. Marcus mě nejspíš musel proklít, nebo tak něco.

,,Vlastně.. Nic zvláštního." Prohlásí rychle Brooke a netrpělivě čeká, co John nebo její bratr řeknou.

,,Takže vyrazíme někam ven?" navrhne John.

,,Jdu se převléknout." Brooke zmizí ve dveřích svého pokoje, ale všimnu si, že je nechala trochu pootevřené, nejspíš aby jí neuniklo ani slovo z obývacího pokoje.

,,Colsone, slyšel jsem, že v tvém obchodě má celá naše rodina 20% slevu na každý nákup?" John na mě upře svůj arogantní pohled, ve kterém opět poznávám Brooke.

,,To jste slyšel správně, pane. Vaše dcera je prostě skvělá vyjednavačka."

,,Johne, prosím, nepotrpím si na tyhle zdvořilostní oslovení, jako je pane." Mávne rukou a jeho arogantní pohled se rozplyne v širokém úsměvu.

,,Fajn. Johne. Zítra je otevřeno, kdybyste se chtěli s Chrisem zastavit." Navrhnu.

Johna to očividně nadchne víc, než cokoliv jiného: ,,To si piš! Chris mi říkal, že budeš dokonce spolupracovat s Jacksonem Neilem?"

,,Jo, už jsme si plácli. Určitou zásluhu na tom opět měla vaše dcera."

,,To je celá Brooke, vždycky posbírá uznání za všechno, na co sáhne." Prohlásí Chris a dál se věnuje svému telefonu.

,,Co kdybys šel s námi, Colsone? Většinou najdeme nějakej zapadlej bar a poslechneme si nějakou neznámou kapelu." John ve stoje naznačí hru na neexistující kytaru.

,,Myslím, že dnešní večer je spíš rodinná záležitost." Řeknu rychle. Ne, že bych byl nadšenej z toho, že doma zůstanu sám, ale mám tak nějak pocit, že Brooke by si měla užít přítomnost své rodiny beze mě.

,,Nesmysl! Moc rád bych tě poznal! Zjistil, s kým moje dcera žije, to otcové většinou chtějí, co?" začne se smát, ale úsměv mu zmrazí Brooke, která se objeví v obývacím pokoji, jak jinak než nádherná jako vždy, oblečená do roztrhaných jeansů a průhledného maskáčového crop topu, pod kterým si nemůžu nevšimnout její podprsenky, která naprosto skvěle obepíná její prsa. Teď jsem na těch prsou mohl mít svoje ruce a místo toho jí na ně budou zírat všichni chlípáci v baru.

,,Tati, jsme jenom spolubydlící! Říkala jsem ti, že tady žije ještě Allyson a Barry." Brooke hodí naštvaným pohledem po tátovi a pak ukáže prstem přímo na mě: ,,A ty sebou hoď, přece nepůjdeš v tomhle."

Jak řekla, tak jsem taky udělal, šel jsem se převléknout a už jsem byl na cestě do baru Redwood s celou Cooperovic rodinkou. Brooke jde vepředu se svým bratrem a pořád se něčemu smějí. Já s Johnem jsme jim hned v patách. Vypráví mi příhody z jeho posledního turné. Je až k neuvěření, jak moc velkej klon svýho otce Brooke je. Poznávám ji snad v každým jeho gestu, pohledu.