Carevna

Nejhorší Mučení🤕🥶

Probudila jsem se. Byla jsem svázaná na židli.
,,Kde to jsem!" Zakřičela jsem.
Najednou ke mě přišel Henry.
,,Dobré ráno!" Řekl.
Pohladil mě po krku.
Dívala jsem se asi hodně vyděšeně protože se rozesmál.
,,Co po mě chceš." Řekla jsem.
,, Sám zatím nevím, protože si měla být už dávno mrtvá!" Řekl.
,,Ale proč toho nevyužít že jsi na živu."
Řekl a pousmál se.
Políbil mě na tvář, a po tom na krku.
Hýbla jsem hlavou tak abych mu zabránila dále se mě dotýkat.
On odstoupil.
,, Nesahej na mně!" Řekla jsem.
,,Mužů!" Řekl a dal mi facku tak silnou že jsem i z židlí dopadla na zem.
Tvář jsem měla přitisklou k podlaze.
Tep se mi zrychlil.
,,Najednou ke mě Henry přišel, a za vlasy mě i z židlí postavil."
,,Aůůů" zaječela jsem a začala jsem plakat.
,,On mi zvedl bradu a řekl:
,,Uvidíme jak se budeš tvářit na něco mnohem horšího." Najednou odešel ke strážným.
,, Odveďte jí do mučírny! A nesmí omdlít jasný! Jestli omdlí, pověsim vás!" Zašeptal jim.
Oni přikývli.
Jeden chytl opěradlo židle a druhý taky.
A pomalu mě vlekli do mučírny.
Postavili mě ke zdi. Sundali mě že židle. A přikovali mě ke zdi.
,,Můžeme." Řekl jeden.
Najednou přímo přede mně. Postavili člověka byl na nějakém mučícím nástroji.

Najednou to jeden strážný, začal nějak natahovat a po asi 3. minutách začali tomu můžu praskat svaly a celkově kůže. Řval hrozně moc.
Bylo mi špatně.
Nechtěla jsem aby to koukat, ale jeden strážný mi držel bradu a abych se ani to koukala.
Potom přišel také nějaký muž ze strážným.
Druhý přinesl mučící nástroj a také ho postavili přede mně.

Muž měl jenom spodní prádlo.
Najednou ho docela hrubě chytili. A hodili ho břichem na tento nástroj.
On dopadl a začal řvát.
Jeho hruď pokryla čára krve.
Oni ho přivázali a začali bičovat.
Strážný mi občas dal facku, když jsem málem omdlela. Zvedal se mi žaludek, nohy mě nedokázali držet.
Podlomila se mi kolena.
Stráž mě okamžitě zase postavila.
Potom přišel muž.
Měl hřebíky v kůži.
A dali ho také na jeden z nástrojů.

V krku jsem cítila knedlík.
Bolela mě hlava, břicho měla jsem zimnici.
Strážný mi dal facku.
,,Aaaaaaaůůů" zakřičeli všichni na mučidlech.
,, Proč jim to děláte!?" Řekla jsem.
Nikdo neodpověděl.
Nakonec tam přišla žena.
Podívala se na mě tak vyděšeně.
Stráž jí postavila před "panu".
Byla otevřená na jedné byli hřebíky.
Ona se vzpouzela, prala se s nimi.
Nakonec ji tam strčili.

A zavřeli to.
Najednou byli slyšet praskání čeho si.
To už jsem nevydržela. A pozvracela jsem se. Podlomila se mi kolena a omdela jsem.

James:

,,Sakra kde může být!" Řekl jsem nahlas. Všichni seděli u ohně protože byl večer.
Podívali se na mě.
,,Pane našli jsme v dálce nějakou zříceninu! Řekl jeden který přijel ještě z půlkou vojáků od severu.
,,Vyrážíme ráno?!" Řekl jeden.
,,Ne!! Pojedeme teď!!!!" Řekl jsem.
,,Ale,ale.." zakoktal jeden.
,,Nic neříkej prostě jedeme!" Řekl jsem naštvaně.

Elisabeth:

,, Elisabeth prosím vstávejte." Řekl ženský hlas.
Pomalu jsem otevřela oči.
Nademnou stála Kristýna.
,,Kde to jsem!?" Řekla jsem zmateně.
,,Jste ve věži."
Řekla ustaraně Kristýna.
,,Je vám dobře?" Řekla.
,, Já nevímy bolí mě hlava." Řekla jsem.
,,To bude v pořádku." Řekla.
Podala mi teplé mléko a deku.
,,Pomohu vám utéct." Řekla po chvíli.
,,Tady máte provaz. Je hodně dlouhý vylezete z okna." Řekla.
,, Dobrá děkuji, ale půjdeš semnou!" Řekla jsem.
,,Tak jo." Řekla.
Přivázala k oknu provaz.
,, Můžete řekla." Vylezla jsem tedy z okna. Pomalu jsem se zpouštěla dolů.
Až jsem konečně stoupla do měkké trávy.
Zahýbala jsem provazem. Aby už mohla lézt.
Najednou jsem něco nahoře uslyšela.
Byl to řev. Najednou něco padalo z okna.
Bylo to Kristýna.
Spadla přede mne.
Měla v srdci šíp a řeznou ránu na krku. ,,u-utíkej." Zachraptěla a její tělo se úplně uvolnilo.
Ten šíp mi byl povědomí.
Byl Katherine...

Dívala jsem na Kristýny oči.
Bylo v nich vidět žal a strach.
Zavřela jsem jí oči.
Vzala jsem ji do náruče.
A odnesla jsem jí ke keři.
Tam jsem jí položila, ani jsem nepřemýšlela o tom že bych měla utéct.
,,Zbohem a děkuji. Pomstím tě!" Řekla jsem. Políbila jsem jí na čelo.
A utekla jsem do lesa.

HENRY:

,,Henry!" Ona utekla.
Řekla Katherine.
,,Cože!" Vykřikl jsem.
,,To se opovážíš sem jen vkročit!"
Najednou jsem po Katherine hodil nůž. Ten se jí zabodl do břicha.
Katherine se sesunula k zemi.
Otočil jsem se že půjdu pryč, ale najednou mi zádami projela ostrá bolest. Nemohl jsem dýchat a najednou jsem spadl na zem.

JAMES:

,,50. Strážců půjde k zadnímu křídlu.
50. Obklíčí celý hrad! A ostatní půjdou semnou a bez ELISABETH se nevracíme!" Řekl jsem.
Vtrhly jsme do zříceniny.
Bylo tam docela dost vojáků. Nějaké jsme zabili a ostatní se snažili utéct
zadním křídlem ale tam je zabili naši.
Běželi jsme do hradu.
V největším sálu jsme najednou uviděli může. Měl v zádech zabodlou dýku. ,,Henry!?" Řekl jsem když jsem se naklonil k mrtvému.
,, Někde by tu mohla být Katherine! Pokud ji najdete zabijte ji!" Řekl jsem.
Asi po 2.h co jsme prohledali celou zříceninu od hlavy až k patě.
Ale Elisabeth nikde!
,,Pane ve věži jsme našli kousek šatů!" Řekl jeden a podával mi kousek šatů.
,,Elisabeth!" Řekl jsem si pro sebe.
,, Já tě najdu! To ti slibuji!"
,,Pane v mučírně jsme našli 4. lidi, jsou mrtvý." Řekl další.
,, Pohřbít." Řekl jsem automaticky.
,,50. Mužů ti zůstane!" Ostatních 50.pojede kolem zámku! A ostatní pojedou hlouběji do lesa.
,,A vy pane?" Řekl jeden.
,,Já pojedu také do Lesa." Řekl jsem.
,, Až se bude smrákat sejdeme se zde!"
Sedl jsem si ani koně a jel směrem za hrad do lesa.
.
.
.
.
Ahoj, omlouvám se že dlouho nevyšla kapitola. Máme novou školu a ještě k tomu si musím vybrat povinně volitelný předmět.
Mám tu ale pro vás otázky:
.
.
Co si myslíš že se událo ve věži, když Elisabeth slyšela ten křik a když Kristýna spadla?
Jak si myslíš že to bude dál?
Líbí se ti že zde dávám obrázky? Nebo raději bez nich?