Carevna

Zachránkyně😯😮

Ležela jsem v trávě a přemýšlela jsem o tom co se stalo před hodinou.
Ten polibek byl nádherný.
V myšlenkách jsem se topila tak moc, že jsem se nevšimla Katherine která za mnou přišla a sedla si vedle mě.
,,Hele?" Řekla vytrhla mě z myšlení já jsem se prudce posadila.
,,Ano?" Řekla jsem.
,,Viděla jsem že jste si dali pusu."
Řekla a utrhla stéblo trávy.
,,No a?" Řekla jsem.
,,Myslím že to není správné."
Řekla a roztrhla stéblo na dvě půlky.
,,Proč si to myslíš zrovna ty?! Ty která spí s každým druhým chlapem!" Vyštěkla jsem a prudce jsem se postavila a chtěla jsme odejít.
Katherine se prudce postavila a silně mě chytila za paži.
,,Právě proto že spím s každým druhým chlapem! Já s tím mám zkušenosti!" Řekla vážně.
,,Ty a zkušenosti?! Ty nedodržuješ pravidla ta která utíká před spravedlností?! A ty mi tady budeš vykládat co je a co není správné!!?" Zařvala jsem na ní.
Její oči se s udivením podívali na zem.
Pustila mojí ruku.
,,Neřekla jsem vám pravdu....k Jamesovi jdu abych se mu vydala.
Chci aby mě zabil a já v novém životě dělala to co jsem si přála.
Tak prosím nebuď taková jako já!"
Dořekla to smutně.
Pak odešla.
V očích se jí leskly slzy.
Opřela se o koně a zabořila hlavu do koňské hřívy.
Kůň spokojeně zařehtal.
Já tam stála jak solný sloup.
,,Nebuď taková jako já!" Tahle myšlenka mi furt běhala před očima.
Její výraz...výraz strachu v očích.
,,Že by ji na mě opravdu záleželo?"
Řekla jsem si nakonec mě přerušil Stephan.
Položil mi ruku na rameno a políbil mě na krk.
Otočila jsem se k němu čelem.
On mi dal pusu.
Letmo jsem se podívala na Katherine.
Zakroutila hlavou.
,,Má pravdu! Musím být věrná Jamesovi!" Řekla jsem si a odtáhla jsem se od Stephana.
,,Co pak? Děje se něco?" Řekl udiveně.
,, Né...jen mám Jamese! Nezapomeň!" Řekla jsem.
,,Ale tady není." Řekl Stephan usmál se a obejmul mě.
Katherine se na mě znechuceně podívala.
Rychle jsem se vzpamatovala a odstrčila Stephana.
,,Ale já nemůžu!" Vyhrklo ze mě.
Katherine protočila oči.
Gestikulací mi ukázal pěst.
,,Já nechci!" Řekla jsem důrazněji Stephanovi.
Stephan se na mě udiveně podíval.
,,No...no tak promiň." Řekl docela vystrašeně.
Katherine se pousmála jen tak na oko.
Pak jsme se najedli a vyjeli jsme.
Stephan koupil nedaleko koně.
Takže mám svého.
Jmenuje se Růženka.
Katherine jela sama a já Stephan jsem jeli vedle sebe.
Pobídla jsem koně a došli jsem vedle Katherine.
Šla jsem vedle Katherine a dívala jsem se na ní.
Její oči se dívali jen před sebe a vůbec mě nevnímali.
,,Katherine?" Řekla jsem opatrně.
Katherine nereagovala.
,,Děkuji že jsi mi to řekla. Jsi opravdu dobrá. Myslím že ti na mě zále..." chtěla jsem to do říct ale Katherine se na mě nenávistně podívala.
,,Přestaň na mě mluvit. A ne nezáleží mi na tobě!" Řekla a podívala se před sebe.
Asi po půl hodině jsem došli na skály.
,,Tady opatrně!" Řekl Stephan.
,,Je to skalní výběžek může to být nebezpečné!" Řekla jsem.
,, Máš strach stane?!" Řekla Katherine za mnou.
Stephan jel první já jela druhá a pak Katherine.
,,Opatrně...opatrně..." říkala jsem si nervózně.
,, Být tebou bych nekoukala dolů." Řekla Katherine a ironicky se pousmála.
,,Proč?" Řekla jsme.
,,Tak se podívej." Řekla jsem.
Ani jsem neposlechla Katherine ale spíše zvědavost.
Podívala jsem se dolů.
Byla tam minimálně 50. metrová prohlubeň spoustu ostrých pahorků a úplně dole se valila divoká a rozbouřená voda.
Polka jsem najednou kůň šlápl vedle a klopýtl. Já jsem to nečekala a vylétla jsem z koňského sedla.
A letěla jsem do propasti.
Najednou mě něčí ruce silně chytily.
Vysela jsem nad propastí.
,, Podívej se na mě!" Řekla Katherine.
Udiveně jsem se dívala co dělá.
Ona mě chytla!? ,, Zkus se uklidnit!" Řekla.
Zapři se nohama a já tě vytáhnu.
Řekla.
Opatrně jsem se opřela o pahorek.
Katherine mě vytahovala.
A najednou po demnou pahorek praskl.
Katherine mě prudce vytáhla.
Stephan tam měl co dělat aby Růženku uklidnil a nespadl s ní do propasti.
Byla jsem strašně vyděšená.
Padla jsem Katherine do náruče.
Ona mě obejmula.
,,Už je to dobré." Řekla.
,,Takže přeci jen jste sestry." Řekl Stephan když uklidnil Růženku.
Katherine se vzpamatovala a odstrčila mě.
,, Už na mě nesahej!" Vyštěkla nasedla na koně a jeli jsme dál.
Nakonec jsme to všichni přežili.
Jeli jsme loukou když na jednou na nás vystartovali vojáci.
,,Stůjte! Vydejte se bez nátlaku!"
Zaječel jeden a hnali se k nám na koni.
,, Musíme pryč!" Řekl Stephan.
,,To nejde! Naše koně jsou vynervovaný z té propasti.
Nemají sílu ujet bojovým koním!"
Řekla Katherine.
,,A co podle tebe máme dělat?!" Řekl.
,,Bojovat! Je to minimálně 20. můžu to dáme jak nic že Elisabeth?!" Řekla a drsně se na mě podívala.
,,Jasně!" Řekla jsme.
Stephan protočil oči.
,,Ale jestli se Elisabeth něco stane!" Řekl.
Katherine protočila oči.
Vyjeli jsem přesně na proti nim.
Vojáky to trochu rozhodilo vyměnili si pohledy ale pak vytáhly meče.
,, Elisabeth! Teď ty!" Řekla Katherine.
,,ven šípy a zkus střelit vůdce!" Řekla.
Namířila jsem luk a střelila jsem vůdce.
Ten okamžitě spadl z koně.
Vojáci se zastavili na konec zase pobídli koně.
,,Za generála!" Zařvali.
,, Teď střel ty vpravo nejlépe tři naráz!" Zakřičela Katherine.
Střelila jsem je.
,,A takhle pokračuj!" Řekla.
Snažila jsem se střílet.
Katherine vytáhla šest nožů.
A začala je vrhat.
,,Můžeš!" Řekla Stephanovi.
Stephan pobídl koně a zrychlil.
Stříleli jsme jak jsme mohli.
Pak Katherine vytáhla meč.
,, Jeď stejným tempem dokud budeš moci a střílej úplně stejně jak teď!" Řekla a její kůň zrychlil.
Střílela jsem s přesnou muškou.
Stephan vjel do vojáků a začali se bít.
Katherine se tam taky dostala já jsem střílela do zadu abych je nestřelila.
Když už jsem byla moc blízko seskočila jsem z koně.
Kůň plnou rychlostí vběhl do vojáků.
Asi 5.jich zašlápl.
Já jsem skočila a jednomu jsem nohou vykopla dech.
Dalšímu jsem zlomila vaz.
Za chvíli bylo po všem.
Všichni byli mrtvý.
,,Na začátečnici dobrý." Řekla Katherine.
,,Ona není začátečnice! Už mi zachránila život!" Řekl Stephan.