Carevna

Rány na duši🧐

Probudila jsem se bylo ráno.
Anna mi pomohla do šatů.

,,Anno? Víš Jamesovu minulost?"
Řekla jsem když mi dělala účes.
,,No pořádně né..." jen pár informací.
Řekla a pokrčila rameny.
,,A jaké informace znáš? Řekni mi je."
,,No..,prý píše básně, pak taky umí dobře zacházet z mečem naučil ho to otec. Říká se že měl docela zajímavé děctví. Taky jen pro zajímavost vím že se mu zbarvují oči podle nálady."
Dořekla.
,,A víš jak ty barvu rozeznat?"
Řekla jsem.
,,No když je má skoro do černa je naštvaný. Když je má až skoro do bledě modré je šťastný. Aspoň jsem to tak slyšela." Řekla Anna.
,,A víš i o hlubší minulost?"
Řekla jsem.
,,To ne, pan král zásadně svou minulost zakrývá a drží v tajnosti.
Nevím proč." Řekla nakonec.
Dodělala mi účes.

,,Děkuji Anno." Řekla jsem.
Byla jsem zamýšlená.
Přišla jsem do jídelny.
James tam ještě nervózně bouchal do stolu pěstí.
,,Zeptám SE PETRA!"
Řekla jsem si v duchu.
Sedla jsem si.
Po jídle se James zvedl a odešel.
Už jsem hořela nedočkavostí až zavře dveře a já se budu moct dozvědět pravdu.
Konečně zavřel dveře.
Já se prudce zvedla ze stolu až jsem tím porazila vázu s kytkami která byla na stole.
,,Řekni mi Jamesovu minulost!" Řekla jsem chtíč.
Petr se lekl až se zakuckal.
,,Prosim?!" Řekl překvapeně.
Zopakovala jsem otázku.
On na mě furt koukal jak kdybych byla nějaký magor.
Pak se rozesmál na celé kolo.
Já se na něj nechápavě podívala.
Řechtal se tam asi 2.minuty.
Pak si upravil uniformu a postavil se.
,,Ty to nevíš?!" Řekl po chvíli.
Ale pořád mu cukali koutky jak se chtěl smát.
,,co nevím!?" Řekla jsem vytočeně.
,,Jamesovu minulost nikdo neví, možná jeho matka která je..." Chtěl něco říct ale zarazil se.
,,Je?!!!" Popostrčila jsem ho.
,,Mrtvá. Jinak James si svou minulost pěkně střeží. Nikdo ji neví, ty co říkají že to ví lžou. On si svojí minulost hlídá, aby ani jeden kousek nevyplaval na povrch!" Řekl.
Dívala jsem na něj docela nevěřícně.
,,A proč to nechce říct?!"
Řekla jsem.
,,Co pak já vím?" Řekl.
,,Když to neřekl ani mě...tak to muselo být buď ostré a nebo strašné."
Řekl a napil se vína.
,,Tak děkuji." Řekla jsem.
A šla jsem pryč.
,,Aspoň že jsem zjistila že mu umřela matka. Ale co jeho otec?" Řekla jsem si.
Zamířila jsem do knihovny.
,, Třeba tam něco najdu." Řekla jsem si. I když jsem tomu moc nevěřila.
,,Knihovníku? Víš něco o Jamesovi?
On se uklonil. ,, Bohužel výsosti nevím skoro nic." Řekl.
,,A víš aspoň něco prosím?"
Řekla jsem.
,, Myslím že jsou to spíše drby.
Nepřesné informace nerad zděluji."
Řekl.
,,Aha tak děkuji, a našel bysi tu nějakou knihu o Jamesově království?"
Řekla jsem.
,,Určitě." Řekl a šel se podívat do knihovny.
Nakonec přinesl asi tři svazky knih.
,,Zde výsosti." Řekl.
,,To bude zajímavé." Řekla jsem si.
Proseděla jsem tam asi 4.hodiny.
,,Hele!" Řekla jsem si a začala číst:

V knize:

Černý Les!
Kdy si dávno se v jednom království liome, nepohodl král.
Miloval totiž dceru druhého krále.
Ten mu ji však nechtěl dát.
Jendou ji král liliamu unesl. Když to král selisaimu zjistil poslal 40 000 vojáků aby to tam celé lehlo popelem.
Vojáci selisaiumu postupovali až branám.
Král lilium chránil své panství.
Nakonec byl přemožen, a tak se všemi utekl do dnes známého černého lesa.
Byli tak v půlce lesa. Nakonec je vojáci dostihli a začal litý boj.
Nakonec byl král panství liliume poražen a zabit. Od té doby tam už nerostla tráva. Ani nic nekvetlo.
Říká se že duše zemřelých tam obcházejí les.
Nakonec dcera krále selisaiumu skočila že skály kvůli nešťastně lásce.
Králi selisaimu se pak narodil syn James který........
Dočetla.

,,Cože!? Proč je kus toho spisu vytržen? Někdo se opravdu postaral o to aby to nikdy nikdo nevěděl.
Ale zároveň mi něco docvaklo.
,,To byl ten les, kam jsem utekla."
Pak jsem šla do svého pokoje.
Viděla jsem jak James jde do svého pokoje.
,,Jamesi!" Řekla jsem.
,, Počkej." Šla jsem k němu.
,,Ahoj." Řekl.
,, Prosím od čeho máš ty jizvy!?"
Řekla jsem.
,,A.. čau." Protočil oči a chtěl zavřít.
zarazila jsem mu dveře.
,,proč mi to nechceš říci"
Řekla jsem.
,,Protože to není tvoje starost, a nepotřebuješ to vědět."
Řekl chladně.
,,Ale to bych měla vědět. Když spolu chodíme..." Řekla jsem. Tišeji.
On se na mě trochu udiveně podíval, ale stále to byl chladný výraz.
,,A kdo říká že spolu chodíme???!!"
Řekl a pak se snažil zavřít dveře.
Krev mi začal probudit do tváří!
,,Takže to že jsme se líbali to jako nic neznamená!!!" Zaječela jsem.
Kolem nás chodilo služebnictvo a udiveně nás poslouchalo.
,, Potichu!" Řekl James.
,, Žádné ''potichu!" To že mi šeptáš do ucha ,, miluju tě" to si mi taky jenom kecal!!? Taky to bylo jenom "nic"?
A to že jsme spolu malém spaly, to byla asi taky jedna z mých snů které se mi zdály že!!" Zaječela jsem.
On mě silně zatáhl do vnitř.
A doufám že nerad... mě prudce hodil na křeslo.
,,Hele to že jsme se líbali! Neznamená že spolu chodíme!" Řekl.
,, Jó!? A co to teda znamená!"
Zařvala jsem.
,,Zkrat." Řekl.
Zůstala jsem s pootevřenými ústy.
James na mě chladně hleděl.
,,Pak otevřel dveře a řekl: ,, jestli je to vše, prosím odejdi."
Dívala jsem se na něj.
Pak jsem sklopila zrak na zem a odešla jsem.

JAMES:

,, sakra co jsem to zase řekl!
Já jsem ale idiot!
Zařval jsem a shodil obraz.
Pak jsem se neudržel a začal jsem se vším třískat na zem.
Takže obrazy, vázy a všechno.

Elisabeth:

Šla jsem po chodbě.
Slyšela jsem silné rány.
Cukla jsem sebou leknutím.
Byli to silné rány od Jamesova pokoje.
Šla jsem si lehnout.
Bylo asi půl dvanácté a až teď hluk ustal.
Začali se mi do očí valit slzy.
Brečela jsem hodně dlouho.
A až potom jsem se snažila usnout.
.
.
.
.
.
Ahoj, tak jak jde škola?
Otázky:
.
.
.
Jaká je asi Jamesova minulost?
Proč se asi James postaral o to aby ji nikdo pořádně nevěděl?