Carevna

Budoucnost😯

O týden později:

Naštěstí už je mi dobře, doktor mi už povolil vstát a trochu kralovat.
Akorát nějaké služebnictvo na mně kouká hodně ustaraně.
,,Dobré ráno veličenstvo." Řekla Anna.
Seděla jsem ještě na posteli.
Pozdravila jsem jí a chtěla vstát.
Najednou ke mě Anna rychle přiběhla a chtěla mi pomoci.
,,To je dobré už nepotřebuji pomoct."
Řekla jsem Anna mě tedy nechala.
Potom mi pomohla navléct šaty.

A udělat účes. Snažila se hodně jemně.

Potom jsem se odebrala do jídelny.
Chtěla jsem otevřít dveře do jídelny, ale najednou se rozlétli dveře, a uviděla jsem naštvaného Petra jak rychlým krokem míří pryč.
Malém do mě vrazil.
,,ahoj Elisabeth, být tebou bych tam teď nešel nebo tam taky pukneš vzteky."
Řekl Petr a odešel, no spíše oddupal pryč.
Stála jsem tam hezkou chvíli, protože jsem vůbec nechápala proč je naštvaný.
Pak jsem tedy vešla.
Seděl tam James a Matka Petra.
James byl z něčeho trochu naštvaný a smutný. A hrál si tam s vidličkou.
Matka Petra byla úplně klidná.
,,Dobré ráno." Řekla jsem.
,, Dobré moc nebude..." řekl James.
,,Buď sticha!" Okřikla Jamese Matka.
,,Jistě, vždycky mám být sticha." Řekl James odstrčil židli až spadla a odpochodoval pryč.
,,Je to o nervy Elisabeth!" Zařval přes celý jídelní sál a odešel.
,,Tak konečně jsme sami."
Řekla Matka.
,,Co se děje jestli se mohu zeptat?"
Řekla jsem a posadila jsem se.
,,Nu, už jsi tu jeden rok. Nechala jsem ti dost prostoru a času si tu zvyknout.
Takže, už byste s Petrem měli usilovat o dítěti!"
V tu chvíli co to řekla už jsem moc dobře věděla proč byl Petr naštvaný.
On semnou děti mýt nechce sme jenom kamarádi.
Také jsem pochopila proč James byl smutný a naštvaný.
On mě miluje, teda aspoň v to doufám.
A já jeho taky.
,,Ale, mi..." ,,Žádné "ale" je to rozkas. Ať máte do 3. měsíců potomka!"
,,Nemůžete nás nutit!"
Řekla jsem.
,, Můžu, je to vaše povinnost!"
Zvýšila hlas a stoupla si.
,,Nemůžete!" Řekla jsem a taky si stoupla.
,,Můžu! Nezapomeň kdo ti zařídil budoucnost!"
Řekla.
,,Já o ní neprosila!" Řekla jsem.
,,Ty nevděčnice!" Řekla a dala mi facku.
Bylo mi vedro do tváří se mi vlil hněv.
Koutky mi cukali. Nehty se mi zakrývali do ubrusu.
Odkopla jsem židli.
,,Zvedni jí!!!" Zařvala na mě.
,,Ani mě nehne!" Zařvala jsem.
,,Seš nevychovaný spratek!"
Zakřičela mi a podívala se mi hluboce do očí. Její oči mě propichovali až do duše.
Už, už jsem se na ní chtěla vrhnout, ale něčí paže mě ze zadu chytily pevně za ramena.
Tu vůni bych poznala vždycky.
Byl to James.
,,Pojď pryč tohle nemá cenu..."
Řekl mi docela vytočenně.
Otočila jsem se a šli jsme pryč.
,,Tohle si ještě vyřídíme! Budeš tady mýt peklo!" Zařvala na mě.
,,Už toho krucinál nech nebo se neudržím!" Zařval na ní James a zabouchl dveře.
Až se zatřásli.
Šli jsme mlčky po chodbě.
James vedle mě. Šel docela dost rychle.
,,Neslyšela jsem tě přicházet."
Řekla jsem nakonec.
,,To se nedivím když ten řev byl slyšet až na zahradu."
Řekl pořád dost naštvaný James.
,,A kam jdeme?" Řekla jsem.
,,Na zahradu." Řekl
,,Potřebujeme se oba dostat pryč na čerstvý vzduch."
Došli jsme až do třetí zahrady.

Když jsem došli na takové docela zakryté místo zastavili jsme.
,,Děkuji že jsi mě osvobodil."
Řekla jsem.
,,Prosím." Řekl pořád trochu naštvaně.
,,Už nebuď nahněván." Řekla jsem.
,,Tak mi pomoct se toho hněvu zbavit."
Řekl James a přiblížil se ke mě.
Byli sme od sebe jenom kousek.
James si mně přitiskl na hruď.
Dal mi opatrný polibek na rty.
Nevím co mě to popadlo, ale začalo jsem mu dávat jeden vášnivý polibek za druhým.
On spolupracoval.
Potom mi dal ruce na tváře.
,,Miluji tě." Řekl mi.
,,Miluji tě." Řekla jsem taky.
Ucítila jsem jak mi jeho dlaně sklouzly k bokům a omotaly kolem mého pasu.
Položila jsem mu hlavu na jeho hruď.
Potom jsme se pomalu se sunuli na trávu.
James mě líbal na krku.
Za chvíli jsem mu ležela v objetí.
On si pohrával z mými vlasy.

James:

Pohrával jsem si s Elisabethiny černými vlasy.
Byla krásná.
Nejednou jsem kousek od nás vyděl nějakou siluetu chtěl jsem se zvednout, ale viděl jsem jak Elisabeth oddechuje - spala.
Měla položenou hlavu na mé hrudi.
Když jsem se znovu podíval na to stejné místo už tam silueta nebyla.
Byl už pod večer.
Vzal jsem Elisabeth do náruče a nesl jsem jí do pokoje.
Přišel jsem do pokoje.
Petr tam zamyšleně seděl.
Když mě uviděl, trochu se pousmál.
,, Hněv? Přešel?" Řekl potichu.
,,Ano, a ten tvůj?"
Řekl jsem.
Přikývl.
Položil jsem Elisabeth do postele.
,,Matka mě naštvala."
Řekl Petr.
,, Nechceš se jít o tom bavit jinam."
Řekl jsem.
Přikývl a tak jsme šli ke mě do pokoje.
,,Teta neví že Elisabeth nebude moct mýt děti."
Řekl jsem.
,,A nesmí se to dozvědět, jinak by Elisabeth okamžitě srazila s trůnu."
Dodal Petr.
,,Ano." Řekl jsem.
,,V zahradě jsem viděl siluetu..." Řekl jsem.
,, Opravdu? A jak tedy vypadala, muž nebo žena?"
Řekl Petr.
,,Myslím že muž, bylo vidět že nás sledoval. Pak zmizel..."
Odpověděl jsem.

Elisabeth:

Probudila jsem se, byla jsem v pokoji.
James mě sem asi přenesl."
Šla jsem ho hledat.
Došla jsem až k Jamesově pokoji.
Byli pootevřené dveře.
Slyšela jsem kromě Jamese ještě jeden hlas.
,,Hlavně se to nesmí dozvědět Elisabeth!"
Řekl James.
,,Taky že se to nedozví."
Ten hlas jsem poznala byl to Petr.
Zase se do mě dál vztek.
Rozrazila jsem dveře.
James a Petr sebou polekanně trhly.

James:

Elisabeth jsem vtrhla.
,,Co že zase nesmím vědět!"
Rozkřikla se na nás.
,,Ale nic to nestojí za řeč."
Řekl Petr.
Elisabeth vzala to první co dostala do ruku a hodila to po Petrovi.
Byla to nějaká kniha.
Petr uhnul a kniha prolétla oknem.
,,Řekněte mi to a hned!"
Petr se na mě podíval.
,,My sme se o tobě vůbec nebavili."
Řekl jsem.
Elisabeth po mě hodila vázu.
Sama přitom trochu zavrávorala.
Uhnul jsem a váza dopadla na stůl a rozbila se.
,,Sakra přestaň!!" Zařval jsem.
Petr se na mě udiveně podíval.
Elisabeth která držela další knihu se zarazila. Knihu pustila a ta spadla na zem.
,, Nemůžeš mýt nejspíše děti! Stačí já doufám že ano!" Zařval jsem až potom co jsem to dořekl, jsem zjistil jak hnusně jsem to řekl.
Elisabeth se podívala na Petra.
Petr stál výjevený.
Elisabeth najednou utekla.
.
.
.
.
Ahojky, jsem zpátky.
Jsem ráda že jste tu semnou zůstali.
Mám tu pro vás další otázky:
.
.
Kdo si myslíš že byla ta silueta?
Jak bude snášet Elisabeth pravdu?
Změnil se váš názor na Jamese?
😊