Carevna

štěstí v neštěstí🍃🍀

James:

Probudil jsem, vedle mě ležela ELISABETH.
Spokojeně se jí zvedala hruď-spala.
,,Je tak krásná, to její tělo je jak spanilá víla, její oči je jak čokoláda, její rty jsou jak maliny, a ta její vůně kdybych mohl hned bych se její vůni navoněl, a to její srdce. Srdce ze zlata."
Povzdechl jsem si štěstím.
,,Jsem rád že jí mám, ale bojím se že ji nějak ublížím, co když díky mé minulosti bude v nebezpečí."
Elisabeth měla peřinu přesně u pupíku. Takže jsem se mohl podívat na její hruď a hlavně...no...na obličej.
Políbil jsem jí na krk.
Ona se vzrušeně zavrtěla. Ale pořád měla zavřené oči.
Trochu jsem se usmál.
Najednou otevřela oči.
,,Huh, ahoj." Řekla.
,, Dobré ráno." Řekl jsem.
Najednou zjistila že je přikrytá jen způlky těla. Rychle si přitáhla peřinu až ke krku.

Elisabeth:

,,Docela jsem se styděla, a ani nevím proč."
Najednou James vyskočil a strhl peřinu.
Chytla jsem si všechno co jsem mohla.
Najednou mi vzal ruce a dal mi je za hlavu. ,, Nestyď se! Jsi překrásná." Řekl a povolil mi ruce.
Tím jak mi to řekl jsem ruce dala podél těla. Už jsem popravdě nebyla vůbec vyděšená ani jsem se nestyděla.
On si znovu lehl vedle mě.
Políbil mě na ňadra.
,, Měli bychom vstávat." Řekl a sedl si.
,,Tak jo." Řekla jsem.
Vybrala jsem si šaty.
,,Zlato zapneš mi je?" Řekla jsem.
,, Nejraději bych ti je spíše rozepínal, ale dobrá." Zabručel a šel ke mě.
Čekala jsem že mi je zapne. Ale on mě pohladil po zádech a políbil.
,, Jamesi?!" Řekla jsem a usmála jsem se.
,, Jó promiň." Řekl a zapl mi je.

Potom šel do koupelny.
Najednou do pokoje vešla Anna.
,, Dobré ráno."
Řekla.
,,Moment kdo vám ty šaty zapl."
Řekla.
,,Noo, emm," zakoktala jsem.
Najednou z koupelny vešel JAMES!
,, Jéé dobré ráno Anno."
Naštěstí měl už košili a kalhoty.
Trochu jsem protočila oči.
Anna se nevěřícně podívala.
,, Uděláš mi prosím účes?" Řekla jsem.
,,N-no j-jistě" řekla udiveně.
James si sedl na postel.
Anna mi tedy udělala účes.

,,O tom co jsi tu viděla, nikomu neříkej!" Řekl.
Ona přikývla a pak odešla.
,,Jdeme na jídlo?" Řekl.
Vzal mě za ruku a šli jsme do jídelny.
,,Ahoj Petře." Řekl James a odšoupl židli abych si mohla sednout.
Potichu jsem poděkovala.
,,Takže...už se zase bavíte?"
Přikývli jsme.
,,A už spolu oficiálně chodíte?" Řekl a šibalsky se na mě podíval.
Čekala jsem co řekne James.
Bála jsem se toho.
Protože to že spolu chodíme předtím nazval jako zkrat.
,,Ano chodíme!" Řekl James.
Oddechla jsem si.
,,No to to trvalo!" Řekl James.
Najednou někdo vstoupil do jídelny.
,,Ale ne!" Řekl James.
Byla to Matka Petra.
Petr se zvedl a chtěl jít pryč.
Najednou ho jeho matka chytla odtáhla zpátky. A donutila ho si sednout.
,,Jsem matka takže mě respektuj!" Řekla.
Potom si sedla.
,,Jamesi buď tak hodný a odejdi." Řekla.
,,Né dobrý buď tady!" Řekl Petr
James dál seděl.
,,Já chci abys odešel."
Řekla.
,, Promiň ale poslouchám cara." Řekl James.
Ona jenom protočila oči.
,,No takže, už jsem vám jednou řekla že máte spát spolu! Tak proč Petr spí v jiném pokoji!" Řekla naštvaně.
,, Protože chceme?!" Řekl Petr.
,,A taky kdy jako plánujete dítě! Řekla jsem vám že do měsíce ale pak byla unesena. Tak vám to teď říkám! Jestli nebudeš čekat dítě do měsíce! Tak to osobně zařídím! A nebo tě sesadím z trůnu! A věř mi že jsem toho schopná!" Řekla a podívala se na mě.
,,Tak dost!" Řekl Petr.
,,Odejdi prosím!" Řekl Petr.
,,Ne!" Řekla matka.
,,Pak půjdeme my! Řekl Petr a zvedl se.
JAMES se taky zvedl a já tedy taky.
Všichni jsme odešli pryč.
Šli jsme do mého pokoje.
,,Co budeme sakra dělat!" Řekl James.
,, Sám nevím." Řekl.
,,Vím že se milujete. A já nebudu přeci spát s přítelkyní mého bratrance."
Řekl Petr a povzdechl si."
,, Už jste to měli?!" Řekl po chvíli Petr.
,,Co si to dovoluje? Je to přeci naše soukromý ne?" Řekla jsem si pro sebe.
Chtěla jsem to říct ale předběhl mě James.
,,Ano měli." Řekl
Vrhla jsem po něm naštvaným pohledem.
On se na mě podíval jak nějaký flegmatik.
,,No a jak to budete řešit až se vám narodí dítě?" Řekl Petr.
,,Na to jsem vůbec nemyslela.." řekla jsem si pro sebe.
,, Třeba by to mohlo být tak že bysme řekli že je to dítě naše." Matka by nás nechala. Ale furt byste se o něj starali vy." Řekl Petr po chvíli.
,, Cože!? To ne! Já si chci vychovat dítě!" Řekl James.
,, Budeš moct, jen mámu trochu přechytračíme." Řekl Petr.
,,Co ty na to?" Řekl na mě James.
,, Viděla jsem v jeho očích prosbu."
,,No, mě to nepřijde tak hloupý nápad."
Řekla jsem.
James protočil oči.
,,Tak to zatím necháme takto."
Řekl Petr.
,,No a co s tím přespáváním.."řekl James rozmrzele.
,,Mohl bych spát tady u Elisabeth. A Elisabeth bude spát s tebou. Já si budu   přes noc zamykat, matka si tedy bude myslet že tu jsme spolu s Elisabeth." Řekl.
,,S tímhle jediným souhlasím." Řekl James.
,,A co bysme asi podle tebe měli dělat?!" Řekl Petr.
,, Nevím, třeba říct tetě že se s Elisabeth nemilujete?" Řekl James.
,,No..tak to by Elisabeth rychle letěla že zámku." Řekl Petr.
Nakonec jsem se šli najíst.
Po obědě jsem šla s Jamesem do zahrady.
Šla jsem s ním až do poslední zahrady.

Potom jsme si sedli na lavičku.
,, Hrozně tě miluju." Řekl.
Políbila jsem ho.
Seděli jsme tam hezkou chvíli.
Potom jsme šli na večeři.
Tam jsme si sedli a chvíli jsme si povídali.
Smáli jsme se s Petrem a Jamesem od ucha k uchu.
,, Kéž by to takhle bylo navěky." Řekla jsem si.
,,I kytka jednou uvadne a opadá. A nikdo ji zpět nedá." Řeklo mi srdce.
Potom jsme šli s Jamesem do pokoje.
Tam jsme se spolu osprchovaly.
Potom James chvilku dělal královské povinnosti.
,, A co kdyby si lidem nechal 60% toho co nasejí a 50% úrody si vzít?" Řekla jsem. Protože si nad tím asi půl hodiny lámal hlavu.
,, No...ale..jo máš pravdu." Řekla.
Potom jsme si spolu lehli a usnuli jsme.