Věci co nechci ,napíšu na zeď |Dorian,Grey,Psycho Rhyme,Stein27|

3

Jen co se kluci rozkoukali otevřeli pusu dokořán. „Studio?" Viděla jsem že všem v očích hráli emoce jako je překvapení a nadšení. „Máma mě od malička vedla k hudbě takže k tomu mám blízký vztah, ale doma u táty jsem si to dovolit nemohla , macecha mi rozbila i kytaru " smutně jsem se koukla ale věděla jsem že teď můžu dělat to co mě baví. Martin si mě přitáhl do objeti a já překvapivě stála. Poté jsem i já omotala ruce kolem jeho pasu. David s Déjou se přidali do hromadného objetí. „Jdeme pracovat" odtáhla jsem se od nich.Kluci ví že nejsem moc emočně založená od doby kdy mi umřela máma,a tak se na tom snaží zapracovat. Jsem jim vděčná že i přes to že jsem někdy fakt nepříjemná to se mnou nevzdali. Začala jsem vybalovat první krabici a ustavovat elektroniku a ostatní věci k hudbě na stůl tak jak se mi to hodilo. Tohle nám zabralo asi hodinu a půl a já byla konečně spokojená. „A vůbec ,co ty a tvůj vztah s mamkou?" Zeptala jsem se Martina , vím že to teď mezi němu lehce vřelo. „ Hele moc dobrý není,hledám si teď bydlení, vím že potom to bude v pohodě" usmál se na mě a bylo mi jasné že se o tom moc bavit nechce. Když řekl že hledá bydlení napadla mě jedna věc. „Martine? Víš když jsi řekl že hledáš bydlení , nechceš bydlet tady se mnou ? Budu ráda za společnost" doufala jsem že odpoví ano,opravdu jsem nechtěla být sama. Déja s Davidem na mě koukali jako bych spadla z nějakého vysokého stromu. „Štukyys ber to" David na něho zakřičel a on souhlasil. Ulevilo se mi, ale zároveň se ve mně mísily všelijaké pocity. „Zkusíme něco nahrát" Dejan se kouknul na mě a já věděla že chce abych zpívala já. „Ani na to nemysli" vyděšeně jsem se na něho podívala a couvala jsem z oné místnosti.