Dobrovolně jsem vstala jako první, z okna svítil proužek světla který ozařoval aspoň kousek onoho pokoje kde jsme se nacházeli. Hned po zvednutí z té ďábelské věci jménem gauč jsem se nutně potřebovala protáhnout. Kluky jsem tam ještě nechala ležet a začala si masírovat spánky. Nebudu lhát když řeknu že ze včerejšího večera mám úplný okno. Radši jsem ani nepřemýšlela co se dělo a odebrala jsem se do místnosti kterou jsem měla tak moc ráda. Když tak nad tím přemýšlím tak ani v mé posteli netrávím tolik času jako na gauči. Zatřepala jsem hlavou a vlezla si do sprchy. Horké kapky dopadaly na mou bledou kůži. Tiše jsem si pobrukovala nějakou mně neznámou píseň. Své tělo jsem začala utírat o příjemnou látku. Oblékla jsem se do dnešního outfitu a šla se kouknout jestli ty štěňátka ještě pořád spí. Všimla jsem si že Petr naříká a mne si spánky a trpí bolestí. "Dobré ráno" Zasmála jsem se a podala jsem mu brufen. On na mě kývl na pozdrav a poděkoval. "Kde je Martin? " Celkem jsem se divila kde se může nacházet, Petrův prst směřoval na dveře od studia. Já jsem se na něho vděčně podívala a zamířila do onoho pokoje. Martin seděl na židli a kopíroval mojí písničku na flešku. Koukla jsem se na něho stylem aby mi vysvětlil proč to dělá. "Dneska máme sraz s Lucasem, kvůli tour ty půjdeš s námi a rovnou mu to pustím , a třeba to vydá pod Blakkwoodem" Zářivě se na mě usmál a z něho sršela radost. Naopak mě se zmocnila nervozita a strach. On ke mně přišel a lehce mě políbil. Začala jsem se otírat o jeho rty. Je zajímavé že jsme si neřekli že spolu jsme ale stojíme tady a otíráme naše polštářky o sebe. s úsměvem jsem se odtáhla a podívala jsem se mu hluboko do očí.
ČTEŠ
Věci co nechci ,napíšu na zeď |Dorian,Grey,Psycho Rhyme,Stein27|
FanfictionČerstvě 18-ti léta Amálie ,která se už ve svých 17-ti letech náhodou dostala do Blackwoodu jako merch designerka, a začala si vydělávat ,se konečně odhodlala postavit se na vlastní nohy a odstěhovat se od Táty, nevlastní mámy a sestry. Od malička j...