Jen co jsem za sebou dveře zavřela tak jsem hluboce vydechla. Měla jsem mnoho možností co dělat ale stejně jsem se rozhodla jít do pokoje který se nachází vedle toho mého. Zaklepala jsem se a po vyzvání jsem vešla. „Můžu ti dělat společnost?" Nejistě jsem se zeptala a on kývl hlavou na souhlas. Na mé tváři se objevil úsměv a já si sedla na jeho postel. „To jsem ti tak chyběl že jsi za mnou přišla ?" Nadzvedl laškovsky obočí a čekal co odpovím. „Ego ti nechybí" zasmála jsem se a on se přidal ke mně. Dívala jsem se na něho s nějakou radostí která se odrážela v mých očích. „Koukneme dneska na nějaký film ?" navrhl mi a já tuhle nabídku s radostí přijala. „Tak víš co , půjdu objednat pizzu" zářivě jsem se na něho usmála a šla jsem vedle objednat pizzu. Mezitím než ji přivezli Martin už ležel na gauči a já seděla vedle něho. Z televize se ozývala slabá hudba a bytem se rozezněl zvuk zvonku. Už jsem se chtěla zvednout ale Martin byl rychlejší. „Peníze jsou na stole" houkla jsem na něho ale on na mě jen vyplázl jazyk. Vrátil se s dvěma krabicemi pizzy které položil na stůl přede mnou. „Ty peníze si potom vem " můj pohled značil něco ve stylu ať mě nesere. „Vypadám na to že jsem chudý?" Se smíchem zakroutil hlavou. Bouchla jsem ho rukou do ramene a on se hraně chytl za ono rameno. „Většího šaška jsem neviděla" zakroutila jsem hlavou a on se urazil. Tomu jsem se začala smát ještě víc,Martin se odmítal se mnou bavit. Nevím co do mě vjelo ale ze zadu jsem ho objala. „Ale Martínku přeci na svou nejlepší kamarádku nebudeš naštvaný" otočil se na mě aby se mi mohl kouknout do očí a já nahodila štěněčí pohled. Tomuhle neodolal ani on , a omotal své ruce kolem mého pasu.
ČTEŠ
Věci co nechci ,napíšu na zeď |Dorian,Grey,Psycho Rhyme,Stein27|
FanfictionČerstvě 18-ti léta Amálie ,která se už ve svých 17-ti letech náhodou dostala do Blackwoodu jako merch designerka, a začala si vydělávat ,se konečně odhodlala postavit se na vlastní nohy a odstěhovat se od Táty, nevlastní mámy a sestry. Od malička j...
