Věci co nechci ,napíšu na zeď |Dorian,Grey,Psycho Rhyme,Stein27|

5

Přísahám že tohle byla ta nejhorší noc. Ani nevím jak se k mé posteli dostal kýbel,nejsem si vědoma že bych si pro něho šla. Ale co si budeme hodil se. V hlavě mi strašně pulzovala bolest a já proklínala celý svět. S ostrou bolestí jsem se zvedla a odkráčela jsem do kuchyně pro prášek. Na gauči spal Martin,nebudu lhát kdybych řekla že vypadá jako miminko. Rozhodla jsem se najít ostatní. Neuvěříte kde jsem je našla. Dejan se vyvaloval a ustlal si ve vaně a David zuby nehty objímal záchodovou mísu. Jak vidím nebyla jsem sama kdo volal do Ameriky. Zasmála jsem se i přes bolest a šla nám všem udělat nějaké lehké jídlo jelikož se blíží k jedné hodině. Taky jsem jim udělala vyprošťováka a prášek. Chystala jsem se je jít vzbudit ale to za mnou už stál Martin. „ Alee dobré ráno" zasmála jsem se při pohledu na Martina. Kývnul na pozdrav a já šla vzbudit ostatní. Ani jeden z těch dvou si nepamatují jak se tam dostali. Teď už jsme všichni seděli u stolu a jedli. „Budeš se chtít dnes stěhovat?" David se zeptal Martina a on nečekal na odpověď : „No chtěl bych ,ale musím jít sbalit a zavolat Domčovi jestli půjčí dodávku" kluci si rozdali práci a odešli. Počítám že tu s věcmi a nábytkem budou kolem 6. Věděla jsem že mám čas takže mé kroky vedli do studia. Zapla jsem techniku a programy které budu potřebovat. Našla jsem si nějaký beat a zaplatila ho. Z šuplíku jsem vytáhla deník s písničkami které jsem během posledních 3 měsíců napsala. Vybrala jsem si jednu a začala nahrávat. Musím říct že mě to začalo bavit a znělo to i dobře. Přesně v dobu kdy jsem onu písničku dokončila kluci už zvonili. Pomohla jsem jim nějaké věci odnést. David s Dejanem pomohli Martinovi postavit nábytek ale pak museli odejít. A já za nimi šla zavřít dveře.