Věci co nechci ,napíšu na zeď |Dorian,Grey,Psycho Rhyme,Stein27|

7

Martina nenapadlo nic lepšího než pustit horror. Nejhorší žánr filmů, a on to moc dobře věděl. Probodla jsem ho pohledem a on se na mě zašklebil. Za tohle jsem ho měla chuť opravdu zabít. Vzala jsem si deku a zachumlala jsem se do ní a do ruky jsem si vzala čerstvě uvařený bylinkový čaj. Jen co jsem ho po napití položila na stůl, nadešla lekačka a já jsem sebou škubla. Martin si toho všiml takže si mě přitáhl do objetí. Bylo mi teď jedno že nesnáším častý tělesný kontakt,tady jsem si ho až moc užívala. Nevím čím to bylo ale cítila jsem se opravdu v bezpečí. Při každé lekačce jsem se víc a víc zabořila Martinovi do hrudi,nebýt to můj nejlepší kamarád myslela bych si že spolu chodíme. Co si budeme občas to tak vypadá,a často se mě na to lidi dotazují. V půlce filmu jsem to vzdala a odhodlala jsem se odejít. Úplně se mi nechtělo jít ještě spát tak jsem zamířila do studia. Pustila jsem si písničku kterou jsem dneska nahrála a začala jsem si pobrukovat beat. "Woow,to je úžasný" jen co jsem slyšela jeho hlas jsem to rychle vypla a otočila jsem se na něho. Moje tváře nabírali červenější a červenější barvu.Chtěla jsem své tracky a texty písniček zachovat v tajemství,bohužel teď na to přišel Martin. "Byla bych ráda kdyby jsi nikomu neřekl že jsi slyšel můj track " prosebně jsem se na něho podívala a doufala že mi vyhoví. "Slibuju ,a opravdu nechceš zkusit to vydat?" V jeho očích se odrážela jakási euforie. Nečekala jsem na nic a moje odpověď bylo jen zakroucení hlavou. "Prosím respektuj mě " semkla jsem své narůžovělé rty do úzké linky. On jen pochopitelně kývl hlavou na náznak souhlasu. "Tak pojď koukneme ještě na něco, teď vybíráš ty " věnoval mi jeden ze svých sladkých úsměvů.Souhlasila jsem a vydala jsem se zpátky do obýváku abych vybrala tento krát něco já.