|Hasardeux Love| TAEKOOK |

10. Namjoon a panika

*O 2 TÝDNY POZDĚJI*

Pracovat v kavárně je tak bezva! Miluju to tam.. všichni se o mě starají. Pracují tam většinou dopoledne i Jimin s Hobim, což je ještě větší zábava.

Nicméně.. od doby co pracuju, vidíme se s Jungkookem méně, protože chodím z práce až k večeru a on pro mě vaří, stará se o mě, jako by se mnohem víc bál, že mě ztratí. Nesnáším pocit, když o mě pečuje touhle cestou. Neměli jsme sex už celý týden, to je pro nás rekord. V minulosti jsme vydrželi pouze dva dny bez sexu a to, protože jsem při něm zranil Jungkooka. Teď? Žasnu nad týdnem. Pohled do zrcadla je pro mě nezvyklý, když na sobě nemám jeho značky, jenže pokaždé, když se chystáme jít na věc, usnu.

Mluvíme spolu a mazlíme se, jen když přijdu z práce. Je to frustrující.

Jungkook přichází domů kolem třetí hodiny a já okolo šesté. Vím, že je pro páry normální se takto vídat, pro nás je to však, jako věčnost co se nevidíme. V práci se skvěle bavím, ale také myslím na Jungkooka.

Co dělá? Jak se cítí doma sám? Není smutný? Není v ohrožení?

Myslím na to neustále. Pořád se bojím, že nás najdou a až nás najdou, nebudeme spolu, Jungkook nebude mít jak chránit mě a já zase jeho.

,,Taehyung-ah! Taehyung-ah!" mává mi před obličejem známá malá ruka.

,,Oh.." nadskočím, když mě Jimin vytrhne z myšlenek.

,,Mluvím s tebou." usměje se pobaveně k mému výrázu.

,,Oh, promiň. Co jsi říkal?" začnu ho opět vnímat. Zrovna máme pauzu a vždy chodíme k zadnímu vchodu kavárny, kde je malý kutloch.

,,Myslíš na svého přítele, co?" jemně se šklebí.

Jimin je bezva! Je to nejlepší přítel, kterého jsem mohl za ty dva týdny získat, starostlivý, zábavný, poťouchlý a hravý, jako já, často spolu škádlíme Jina.

Mám pocit, že Jiminovi mohu říct úplně všechno, jako by mě úplně dokonale znal, zároveň mě mrzí fakt, že mě doopravdy nezná, neví kdo jsem a co jsem dělal.

,,Chybí ti hmm.. Jungkook?" ptá se mě.

,,Jo a moc." odpovím s rozpačitým úšklebkem, zatímco si mnu krk.

,,Aah.. jsi tak sladký, Taehyung-iie." chytne mě za tvářičku. ,,Přál bych si vidět, kdo tak posedl mého Taehyung-iieho.." culí se, zatímco mi mačká tvář.

,,Hlavně to slovo neříkej před ním." odstrkuji jeho ruku.

,,Hm?" nechápe.

,,"Mého".. bojím se, že tě zabije, pokud to vyslovíš.." sice se zlehčeně ušklíbnu, ale vážně se o Jimina bojím. Je, až příliš přítulný. Vím, zcela určitě, že na mě nic nezkouší, protože je takový se všemi a má přítele, Jungkook by to však nepochopil.

,,Ale no tak.." směje se, ,,vážně je tak žárlivý?" ptá se zlomyslně.

Ah sakra.. jsem si jistý, že až se někdy poznají, bude ho provokovat.

,,Hlavně je majetnický než žárlivý a vážně tě žádám, Jimin-ah.. pokud ho někdy poznáš, dávej pozor, jak se mě dotýkáš." mluvím zcela vážným tónem, jež však stále zlehčuje.

,,Neboj se, neboj se, Taehyung-iie.. já tě ani nechci. Nejsi můj typ." pronese.

Wow, teď vážně vím, jak se cítil Jin, když jsem mu řekl to samé.