|Hasardeux Love| TAEKOOK |

13. Matné vzpomínky

Taehyung POV.

Konečně jsem zase v práci. Ne, že by to doma s mým drahým Jungkookem nebylo skvělé, ale tak nějak mi všichni přirostli k srdci a začalo se mi stýskat. Jin mě hned objal a skoro udusil, když mě zase viděl. Dělal si starosti, jestli už jsem v pořádku, zda se o mě "ten můj skvělý idiot" postaral. Musel jsem se smát, hned co jsem přišel. Mám toho troubu vážně rád. Nicméně, musím si s ním promluvit o mé pracovní době, takhle to nejde, abych chodil domů unavený a nevěnoval se Jungkookovi.

Vzal jsem si ho stranou, ještě než se otevřelo. Posadili jsme se k jednomu ze stolů, byl jsem docela nervózní, protože přeci jen tam moc dlouho nejsem a žádat hned o zkrácení pracovní doby není vhodné.

,,Děje se něco, Taehyungiie? Doufám, že mi nechceš říct, že končíš?" objevilo se zděšení v jeho tváři.

,,Ne ne, to rozhodně ne, jen.. mám na tebe takovou prosbu, hyung.." uklidňuji ho.

,,Povídej." vstřícně se na mě usměje.

,,Víš.. poslední dva týdny, jsem byl vážně hodně unavený a neměl vůbec čas na Jungkooka.."

,,Pohádali jste se?" přeruší mě překvapeně.

,,Ne, to ne. My se nikdy nehádáme i když.. ehm.." odkašlal jsem si, protože mi bylo trapně. Nevím, proč zrovna před Jinem, když mluvím klidně s Jiminem o našem sexuálním životě a vůbec se nestydím.

,,No.. týden jsme neměli sex, takže jsem to s ním trošku přehnal a.."

,,Dobrý, nepotřebuji to slyšet od svého nevinného dítěte.." mává přede mnou odmítavě rukama.

,,Každopádně, tě chci poprosit, zda by jsi mi neupravil pracovní dobu, abych mohl být s ním." konečně jsem ze sebe vybalil. Jin si jen s povzdychnutím prohrábne vlasy.

,,Chápu tě, taky jsem o tom přemýšlel. V podstatě tady děláš víc hodin, než ostatní.. problém je v tom, Taehyungiie, že není nikdo, kdo by tě nahradil."

,,To není, až taková pravda." ozve se Jimin, až se Jin lekne a já málem vybuchnu smíchy. Vypadá vždycky hrozně vtipně, když se vyděsí, proto ho s Jiminem tak škádlíme.

,,Jsi normální? Proč chodíš, jak duch ty idiote! Chceš mě zabít?" nadává a já nejsem jediný, kdo už zadržuje smích. Jimin si k nám přisedne.

,,Slyšel jsem, o čem mluvíte. Já a Hobi jsme se rozhodli upravit dobu studia. Chtěli jsme o tom s tebou Jin-hyung mluvit. V úterý, středu a čtvrtek máme, až večerní lekce od sedmi hodin. Pondělí a pátek od pěti hodin, kvůli studentům. Navíc jsme ti sehnali dalšího zájemce o práci." oznámí nám Jimin.

,,To je skvělý." vyhrkne Jin. Vyndá si ze zástěry zápisník s propisku a zapisuje, jak mu to Jimin pověděl.

,,Mám to!" usměje se na mě. ,,Taehyungiie, co bys řekl tomuhle..?" ukáže mi plán. ,,V pondělí, čtvrtek a pátek, bys chodil normálně, do zavíračky a jelikož děláš víc hodin, než ostatní, dal bych ti každé úterý a středu volno. Na víkendech by jsme se dohodli. Co na to říkáš?"

,,To zní dobře!" hned se mi rozjasní obličej. Dva dny volna? I to je pro mě a Jungkooka dostačující, abychom byli spolu.

,,Hmm.." Jimin trochu posmutní.

,,Co je?" zamračí se zase Jin.

,,Jen, že Hobi bude, asi zklamaný." pronese rozmrzele.

,,Proč?" divím se.