26. Oběd u Jina

626 33 4
                                    

Volno jsem měl, až ve čtvrtek a pátek, jelikož sloužím víkend, domluvili jsme se Sanhou a Yananem, že to bude lepší.

Ve čtvrtek jsme se s Jungkookem vydali vybrat novou postel, až jsme nakonec pořídili nějakou s kovovou konstrukcí, je moc pěkná, na čele postele jsou takové ozdobné mřížky, kam půjdou skvěle přidělat pouta, také máme jistotu, že se pod námi nepropadne, když je z kovu, při té příležitosti jsme koupili i prostěradla a povlečení. Vlastně čtvrtek jsme jenom nakupovali, prošli jsme i oblečení v obchoďácích, najedli se tam, nakoupili jídlo domů.. v podstatě jsme se hezky prošli. Postel přivezli ještě ten den, tak jsme jí s Jungkookem montovali snad, až do rána. Spalo se na ní vážně pohodlně, ale už se těším, až jí v noci otestujeme.

V pátek nám zavolal Jin a pozval nás na oběd. Poprvé jsme tedy navštívili jeho a Namjoonův dům. Vypadal vážně luxusně, už z venčí, byl velký, prostorný, musel mít několik pokojů. Myslel jsem si, že Jin bude bydlet v nějakém velkém domě, ale že tak velkém..

Všude měl pěkně uklizeno, hned co nám přišel Namjoon otevřít a my se přezuli, letěl nás obejmout, měl na sobě zelenou zástěru a krásně voněl jídlem.

,,Waa, co to vaříš, že to tak hezky voní?" ptá se Jungkook, když ho Jin objímá.

,,Uvidíte." usměje se. ,,Namjoone, posaď je zatím do obýváku a zabav."

,,Oh, nechceš s něčím pomoct, Jin-hyung?" ptám se ho ze zdvořilosti.

,,Ty?" pozvedne na mě Jungkook obočí.

,,Ne, to je dobrý, Taehyungiie, dneska jste hosti, tak se posaďte." usmívá se Jin. Dnes má nějakou dobrou náladu.

,,Proč se Jungkook tak divil, že mu chceš pomoct?" zašklebí se na mě Namjoon.

,,Protože neumím vařit." protočím panenky. Namjoon se zasměje, že nejsem sám. Posadí nás do krásného, velkého obýváku, kde jsou mramorové schody nejspíš do pokojů.

Páni, opravdu si Jin tohle může dovolit jen z výdeje kavárny a restaurace? Popravdě i s Namjoonovým platem, by takhle nikdy žít nemohl.

,,Namjoon-hyung, máte vážně krásný dům." pochválí ho Jungkook.

,,Děkujeme, ale je Jinův." překvapí mě ještě víc, myslel jsem, že ho mají dohromady.

,,Jin-hyunga? Jak si ho může dovolit?" ptám se překvapeně a zřejmě ho i zaskočím.

,,No.. zdědil ho po rodičích. Je z bohaté rodiny." odpoví trochu nervózně.

Zdá se mi, že my s Jungkookem nejsme sami, co něco tají, což mi připomíná, abych mu co nejdřív řekl, že o nás Namjoon ví.

,,Vy dva, už vypadáte spokojeně." poznamená k naším spojeným rukám. ,,Na té oslavě jste se mi zdáli rozhádaní." usměje se.

,,To nic." oplatím mu úsměv. ,,Teď je to dobré." pohlédnu na Jungkook, jež se na mě usměje a dá pusu.

,,Ehm.. může se vás na něco zeptat?" ohlédne se za sebe, aby nešel Jin. Pokývneme mu na souhlas, načež nás překvapí otázkou;

,,Vy.. ehm.. jak často to.. no děláte?"

,,Každý den." odpovím mu, načež do mě Jungkook stydlivě drkne.

,,Vážně?" vykulí Namjoon oči.

,,Včera jsme to nedělali." nakloní ke mě Jungkook důrazně hlavu.

,,Protože jsme byli unavení z toho montování postele." přejedu mu prstem po bradě.

|Hasardeux Love| TAEKOOK |Kde žijí příběhy. Začni objevovat