|Hasardeux Love| TAEKOOK |

20. Jinova oslava

Ráno mě probudil pohyb na posteli. Byl to Tae, který se kroutil ze spaní. 

,,Hm? Tae.. p-proč nejsi v práci?" rozespale se divím, když vidím z oken světlo, většinou odchází do práce za tmy.

,,Jin volal, že je dnes kavárna zavřená.." zašeptá, ,,klidně můžeme dál spát, Jungkookiie." s úsměvem si mě k sobě víc přivine a znova spolu usneme.

Celý den jsme se vlastně jen dívali na televizi. Nejdřív nějaký seriál, co dávali a který nás oba baví sledovat, je to něco jako kriminálka a za boha nemůžete nikdy uhádnout, kdo koho zabil. Po obědě jsme si pustili film, u kterého jsme opět usnuli a probudili akorát, abychom se připravili na Jinovu oslavu. Celý den jsme byli až neobvykle tiše, většinou spolu o něčem debatujeme, škádlíme se, mazlíme a někdy milujeme, ale dnes bylo podivné napětí, které se ani jednomu nelíbilo, jenže já nevěděl jak ho zlomit, přesto, že se Tae snažil chovat, jako by se nic nestalo, nemohlo jsem přestat myslet na to, jak jsem ho uhodil a každá vzpomínka mě stále bolela.

Pomalu jsme se chystali na Jinovu oslavu, osprchoval jsem se ještě, když Tae spal na gauči, protože on by se mnou ve sprše chtěl určitě něco dělat a já na to snad poprvé v životě nemám ani pomyšlení. Probudil se sice překvapen, ale naštěstí mě nechal být.

Sakra, jak mě se tam nechce. Samozřejmě bych byl radši s ním sám doma, jenže na druhou stranu, teď se ho bojím i pohladit. Všichni, až tam přijdeme uvidí jeho modřinu na tváři a hned jim dojde, co jsem udělal. Možná se mi uleví, když mi jeden z nich natáhne, možná že to bude sám Jin, mohl bych mu to dát jako narozeninový dárek.

,,Jsi připravený, baby?" ptá se u dveří krásně oblečený Taehyung v černých džínech a bílé košili. Vypadá nádherně, ať si obleče cokoliv.

Taehyung POV.

Jungkook stál u naší matrace oblečený v černých džínech, bílém tričku a černém neformálním saku. Možná bych si, už měl zvyknout, že nemá delší vlasy, jak na něho tak koukám zezadu. 

Vím, že se pořád trápí kvůli té ráně i mě to zasáhlo, ale také vím, že ho to bolí víc než mě. Není schopen mi pořádně ublížit ani při sexu, nerad mě vidí v bolestech, musel se opravdu hodně přestat ovládat, ale já už na to skoro zapomněl. Co mě teď trápí mnohem víc, jak je odtažitý, protože pokud v tom bude pokračovat, dostane neúmyslně to, co si přál, trest.

,,Jsi připravený, baby?" ptám se ho ode dveří, když tam pořád tak stojí. Otočí se na mě a ve tváři má skutečně pořád ten ztrápený výraz.

,,Tae.." osloví mě smutně, ,,m-musíme tam jít?" zní nervózně ustrašeně.

,,Jungkook-iie.. baby.." přistoupím k němu a vezmu jeho tvářičky do dlaní, ,,všechno bude dobrý. Věř mi. Ostatní se na tebe těší." pohladím ho po vlasech s menším polibkem na čelo.

,,J-Jenže.. Tae.." zírá na mou modřinu na tváři, je mi jasné, čeho se bojí.

,,To nic." usměji se na něho. ,,Baby, vážně-se-nic-nestalo." pusinkuju ho všude po tváři.

,,Pojď." chytám ho za ruku a táhnu na Jinovu oslavu, kam jdeme stejně pozdě.

Jakmile jsme dorazili do studia, přiřítil se naštvaný Jin, kde jsme tak dlouho, vedle něho stáli ještě Jimin, Namjoon a Hobi.

,,Víte, jak jsem se cítil, když na mě všichni vybafli "Všechno nejlepší" a já neviděl v davu vaše tváře!" nezapomněl to tak vtipně napodobovat a líčit, že jsem se musel smát, dokonce i Jungkookovi vykouzlil úsměv.