25. Chvíle v kavárně

633 30 10
                                    

V práci byl nezvyklý nával, nestíhal jsem ani potkávat Jimina, vždy jsem zahlédl jen jeho blond hlavu a o Jinovi nemluvě, ten nám pomáhal, ale neviděl jsem ho vůbec, za což jsem docela rád, protože v těchto chvíli se vzteká a na všechny nadává, ať si pohnou.

Naštěstí nám přišel pomoct i Hobi, takže po chvíli jsme měli situaci tak nějak pod kontrolou.

Konečně přišla vysloužená pauza. Hobi mi připadal poněkud odtažitý, ale to už i na té oslavě. Možná, je to tím, že se mi přiznal a já ho odmítl, jenže potom jsme se normálně bavili, tak to nechápu. Nenápadně jsem naznačil Jiminovi, zda by mě s ním chvíli nechal, ten jen kývl a odešel.

,,Ehm.. Hobi?" přisednu si k němu, zrovna když popíjí svou kávu.

,,Hm?" ani se na mě nepodívá.

,,Udělal jsem něco?" ptám se trochu smutně, navíc potom, co se mi vyhýbá i pohledem. 

,,Tae.." povzdychne a konečně se na mě koukne. Pohladí mě po tváři,  na místě, kde pomalu mizí modřina od Jungkooka.

,,Hobi, prosím mluv se mnou. Neignoruj mě. Bolí to.." upřímně ho žádám pohledem do očí. Políbí mě na čelo, když řekne;

,,Promiň, já jen.. nemohl jsem unést myšlenku, že tě vážně uhodil."

,,To byla nehoda, nechtěl to udělat." snažím se mu to vysvětlit.

,,Takové nehody se, ale nesmí stávat, Taehyungiie! Věřím, že Jungkook není špatný člověk a doopravdy tě miluje, ale pokud tě ještě někdy uhodí nebo ti ublíží, nenechám to jen tak! Nenechám mu tě.." říká mi rozzlobeně se zklamaným tónem.

,,Souhlasím." usměji se na něho a zahřeje mě u srdce, když mi úsměv oplatí. Věřím, že po tomhle mě Jungkook už nikdy neuhodí. 

,,Ehm, Taehyungiie, je tady nějaká slečna a shání se po tobě." přichází mi oznámit Jimin.

,,Po mě?" ukážu na sebe udiveně prstem. ,,Nikoho neznám, kdo by se o mě.."

,,Taková malá, pěkná černovláska, říkala, že ji Taehyung slíbil kávu zdarma." 

,,Shin-ya!" hned mi došlo o kom mluví a běžel za ní.

Seděla u baru a vtipkovala o něčem s Jinem, oba se hrozně smál. Má oproti Jinovi líbezný smích. Hned, jak mě uviděla, ještě se jí rozšířil.

,,Taehyungu! Máš pauzu, zrovna když se rozhodnu přijít? Ts ts ts ts." vrtí nevěřícně hlavou.

,,Taky jsi mohla přijít déle, černá vdovo." letmo ji přejedu prstem po bradě, až se s nafouklými tvářemi oklepe a vypadá hrozně roztomile. Narážel jsem oslovením na její příjmení i oblečení. Měla na sobě černé džíny a volný, pletený svetr, jak jinak než černé barvy, dlouhé vlasy na něm splývali, pleť měla však tak bledou, že jediný, co ji ve tváři vynikali byli ty velké, hnědé oči s tenkými linkami na víčkách. Připomínala mi troch Sugu, jen bez toho otráveného výrazu.

,,Já ti dám černou vdovu, zkažená palačinko!" protáhla obličej v pobavení, načež mě rozesmála tím oslovením. Všichni se divili našemu podivnému vztahu, jež jsme si stihli vytvořit za jeden víkend.

,,Takže vy dva se vážně znáte?" ptá se Jin.

,,Seznámili jsme se v hotelu, kde byl Taehyung o víkendu se svým přítelem. Jak se má mléčný soudruh Kookiie?" otočí se zase na mě, po zodpovězení Jinovi otázky.

,,Je také v práce a teď má pravděpodobně hodinu těláku, takže počítám, že moc dobře ne." ušklíbnu se.

,,Taehyungu!" okřikne mě Jin. ,,Slíbil jsi ji kafe zdarma?" ptá se rozčíleně.

,,Jo. Já ho zaplatím." ujišťuji ho.

,,Nic platit nebudeš. To je má oblíbená zákaznice, jistě že ji dostane zdarma, když tady dlouho nebyla." nadává a už pracuje na jejím karamelovém latte.  

,,Oh, takže zákazníci, co jsem přijdou po dlouhé době, dostanou kávu zdarma?" provokuje ho Jimin, načež se na něho Jin zamračí.

Pořád mi vrtalo hlavou, kdo se jí tady líbí, protože zatím je dost klidná, odpovědí mi však byli hned její rudé tváře, když za mnou vyšel Hobi.

,,Ah, zdravím. Dlouho jsme vás tu neviděli." hned se na Shin-yu začne usmívat, jako sluníčko, zatímco k ní kráčí.

,,Hodně práce.." povzdychne si, ,,ale Taehyung mě pozval k vám na kávu, tak jsem nemohla odmítnout." culí se na něho a on ní.

Waa, vypadají spolu tak roztomile, jako by k sobě patřili. Musím obdivovat Shin-yu, jak se dokáže ovládat, tváře má sice viditelně rudé, ale chová se normálně.

,,Hey! Přestaňte se tady všichni vykecávat a do práce, lidi čekají!" okřikne nás Jin a všichni se rozdělí. Jen já se ještě nakloním k Shin-ye.

,,Hmm, takže Hobi, jo?" rýpnu si do ní, načež mě praští do ramene. Ta holka má páru, na to jak je mrňavá, druhý Jimin.

Poté, co se kavárna trochu uvolnila, Shin-ya seděla stále u baru a povídala si s Jinem. My tři jsme se opíral o jeden ze stolů, co Jimin zrovna utřel.

,,Páni, je fakt roztomilá. Nemít Sugu, už se jí snažím něčím sbalit." poznamená Jimin.

,,Nedivím se, mají dost podobný styl." poťouchle se na něho usměju, načež mě přetáhne hadrem.

,,Co ty Hobi na ní říkáš?" ptá se ho Jimin, když nic neříká.

,,Dřív se mi líbila." překvapí mě jeho odpověď.

,,Dřív?" pozvednu k němu obočí.

,,Jo, zajímala se i o tancování, ale pak sem přestala chodit." pokrčí rameny, ale se zájmem jí sleduje. Doufám, že se mu Shin-ya zase zalíbí. Sluší jim to spolu. 


Večer byl stejný, jako normálně. Jungkook mi tentokrát uvařil špagety, umyl jsem nádobí, vykoupali jsme se spolu, přičemž jsem mu stihl povyprávět vše, co se dnes stalo a pozdravovat od Shin-yi. Chvíli jsme se dívali na televizi, ale po chvíli, kdy nám hlavy padali, jsme šli spát.

Další den se nic zvláštního nedělo, jen opět přišla Shin-ya a byla trochu zklamaná, že tam nebyl Hobi, poradil jsem jí, ať se zkusí přihlásit na jeho hodiny tancování.

Dnes měl směnu i Eunwoo, kterému jsem se omluvil za tu oslavu, jak jsem ho obtěžoval. Jediné, co mi řekl, tak že mu to nevadilo, divně se usmál a všímal si svého. Bylo to zvláštní.

Proč mi najednou připadá jiný? Celý den mě přímo propaloval pohledem a když jsem se ho zeptal, co se děje, jen se divně usmál. Radši jsem se držel Jimina, nemám z Eunwooa dobrý pocit a Shin-ya ho přímo vražedně propalovala pohledem, jako by se znali. 



***

*Dnes trochu chudá kapitola no.. ale aspoň něco :D  

Líbil by se vám Hobi s Shin-you? 

Jinak sorry, že jsem sem nic nedala, už včera, trochu jsem to přehnala s vínem a no .. :D jaksi jsem usnula hned, co jsem dorazila od kamarádky.. pak přiznám se, jsem se vzbudila a chvíli tady něco četla, ale už se mi vážně nechtělo otevírat noťas :D 

Snad bude další kapitola zítra, ale nic neslibuju ;) 

|Hasardeux Love| TAEKOOK |Kde žijí příběhy. Začni objevovat