Mocná

11

Ve čtvrtek jsem zjistila že až do středy budu mít doučování ohledně kouzel ať se neztrácím v hodinách. Byla jsem ráda že neuvidím maxna ale zase mi vadilo že se nebudu potkávat s malu a dracem. Měla jsem totiž mít tyto hodiny odděleně od ostatních. Sice jsme se mohly sejít na chodbě ale rodiče trvaly na tom abych nebyla rušena.
V úterý jsem poslala zprávu malu jedním kouzlem které jsem se naučila. Psala jsem tam že mě hlídají jak myš na pozorování abych se vše perfektně doučila a že se omlouvám. Jí to bylo asi jedno protože jsem od ní žádný dopis neobdržela.

A konečně středa. Za těch pár dní jsem stihla se vše naučit. Opravdu mi to jde. Ale už se nemohu dočkat na malu za tu krátkou dobu jsme se opravdu zblížili. Jsem ráda že jsme kamarádky a že mě nenechala na pospas.
„ tak Eydlin opakuj po mě. Vygadio leviousa"
„ vigadio leviousaaaa"
„ no tak Eydlin něco jsem ti říkala ne leviousaa ale lev ou sa!"tohle mi moc nešlo. Učila mě profesorka hermiona. Byla prý nejlepší . A to jí věřim naučit za týden učivo za dva roky je jako krutý. Ale tohle leviousa mi prostě nešlo.
To naštěstí byla poslední hodina. Konečně se mohu vrátit a vidět ostatní. Teď to vypadá že je miluju. Ale tohle byla taková nuda že jsem teď byla ráda že uvidím klidně i toho maxna. I když to asi přeháním.
Ještě než jsem odešla přilétl za mnou dopis od malu kde se psalo že večer pro mě příjdou že mi chtějí někoho ukázat. Zajímalo by mě co zas chystají.
Večer jsem šla spát s oblečením nebo jsem to aspoň  dělala jelikož mě zajímalo jak se ke mně dostanou. Bylo něco kolem 11 hodiny . Všichni už spaly když v tom se objevil portál ze kterého se objevila ruka a ta mě stáhla do vnitř. A byla jsem zas v bradavicích. „ já říkala že je to takhle zprávně" Malu, jak já ji ráda viděla. Najednou jsem zahlédla koutkem oka to co jsem hledala. Draco. Od našeho malého polibku jsme se neviděli. No a pak tu byl Maxon.„ nechceš pomoc se zvednout" ruku mi podal klučina s modrými oči a kudrnatýmu vlasy. Byl pěkný sice né jak draco ale myslím že by se mu mohl rovnat. „ jo diky" ty kráso byl fakt pěkný. Co tu asi dělal? No konečně si mě malu všimla„ Eydlin ty si mi tolik chyběla" dívka s úsměvem na tvářy my skočila kolem krku. „ ty mě taky a musíš mi všechno říct hlavně kdo je ten typek?" Ukázala jsem na klučina s černými vlasy.„ jo promiň to je james. Je to syn toho učitele snepa. Ale říkej mu jame. No trošku začaroval učitele na kozu a zatopil jednu třídu a tak ho přeřadily do zmijozelu." „Aha a od kud je jako myslím kolej?" Řekla mi že je z nebelvíru a že úžasně kreslí a maluje. Pak se ke mě naklonila a zašeptala mi do ucha„ ale musíš uznat že je fakt sexy." Zřejmě se jí začal james líbit a to říkala že nikoho nechce.„ a ještě jedna otázka co tu dělám?" Sice mi už skoro vše řekla ale zapoměla zmínit to důležité.„ no jelikož ty a on jste tu nový musíme vám udělat něco jako zkoušku tedy jestli máš zájem a kuráž. Jedná se o to že tamhle za rohem je jedna velká zeď která je už velmi dlouho obyčejná a vy ji nasprejujete. Ty využiješ svoje umění pro pestrost a on zas umění kresby. Dohromady to bude úžasné." To si dělá srandu. Ale opravdu se mi do toho chce.„ jdu do toho" maxn se na mě podíval velmi obdivuhodným výrazem  draco to neřešil podal jen batoh malu a to bylo všechno. Udělala jsem mu snad něco??„ no paráda tady máte spreje barvy a šup šup a hlavně potichu"
A tak jsme se vydaly tam kam nám řekli. Zašli jsme za roh a pak už jsme tam byly sami. Jen jame a já. Noční bradavice byly úžasné. Šli jsme kolem knihovny a kolem dalších tříd. Konečně jsme došli před obrovskou stěnu která byla už pobouchaná s škaredá. Byl na ní namalovaný erb školy a to bylo vše.„ tak dáme se do toho" no ale co tam nakreslit.„ jako klidně ale co tam udělat"
„ no tak to taky nevím"
„ co kdybychom překreslili ten erb a namalovaný tam lidi jako super hrdiny. Pak dozadu za erb bradavický hrad a kolem nějaké rostliny a na zem a pak ten strom a vodu a loďky."
„Eydlin že ano. Prosím tebe klid je to velmi dobrý nápad budeš mě navigovat ale teď už do práce."
Po hodině a půl se na té staré velké zdi vykouzlilo neuvěřitelné mistrovské dílo. Bylo tam vše co jsem mu řekla. Jame mě poslouchal na slovo. Byl fakt dobrý.„ to je úžasné si fakt dobrý v malování"
„ no to asi jo ale měl jsem super parťačku co má super nápady." Měl fakt pěkný úsměv. Byly jsme už vyřízení vzaly se věci a zmizeli stejnou cestou od kud jsme přišli.„ počkat podepsat se"
Chtěla jsem se vrátit ale james mě zastavil„ počkej neboj se podepsal jsem tě tam za tebe." Uf se mi ulevilo„ děkuji"
Když jsme byly zpátky byl tam už jen draco.
„ kde jsou ostatní?" Zeptala jsem se
„ už musely mám vám říct že zítra se rozhodne a že máte jít " draco byl odtažitý co se mu stalo
„ oki tak čau draco a Eydlin ."když james odešle přiblížila jsem se k dracovy a podívala jsem se mu do očí. Odvrátil ode mně oči ani se na mě nepodíval.„ udělala jsem ti něco že se na mě ani nepodíváš" konečně se na mě podíval.
„ nevím proč bych se měl na tebe dívat když nejsme ani kamarádi a navíc bys mě mohla nechat bejt pomohl jsem ti jenom proto že si kamarádka malu"
„  fajn tady máš ten batoh a sbohem!" Hodila jsem po něm batoh a odkráčela jsem pryč.„ počkej" draco mě chytil za zápěstí a donutil mě otočit se k němu.„ co je?!" Mlčel
„ už tě nebudu otravovat jak sám říkáš tak se měj"
Nevím jestli na to odpověděl ale já byla doma a šla spát.