Mocná

21

Už jsem neusla. V hlavě jsem promítala co se všechno stalo. Bylo mi z toho na nic. Nechápu jak se mohlo všechno tak rychle zkazit. Aspoň že se semnou baví Malu, Maxn atrqqq James ale pořád nic na tom nemění to že miluju Draca který má rád nějakou blbku co chce zničit školu. Všechno co jsme spolu prožili byla jen pro něho zábava? Opravdu miluje ji? Opravdu nevidí co dělá ? Opravdu dal přednost před nimi než předemnou? Z těchle otázek se mi zatočila hlava. Sedla jsem si a začala po místnosti tikat očima abych se odreagovala. Myslím že jsem si neměla nic slibovat. Že bych já Eydlin divná mohla být s Dracem? Blbost. Všechno se mi zdálo jako blbost.
Moje oči zaujala slříňka kterou mám od malička. Byla úplně v rohu. Taková malinká skříňka. Mám v ní své poklady. Hlavně tajné deníčky a můj trojúhelník který mi dali, když jsem se narodila do kolébky. Je to prý symbol života, síly, krásy a dokonalosti nebo co. Zavítala jsem k ní a otevřela ji. Byl tam nějaký zlatý pytlíček co tam neměl co dělat. Vytáhla jsem ho a dala na postel. Vyhrabala jsem svou oblíbenou blbůstku a začal si s ní hrát.„ Eydlin" Ježíš marja co zas někdo chce„ coje!" Nikdo tam nebyl ségra byla ve škole Mamka pracovala a táta ten někam šel.
„ Eydlin " už zase. Nahání mi to strach.„ lehla jsem si na postel a zalezla pod peřinu. Ten debilní sáček tu byl taky. „ Eydlin" znělo to jako by to bylo z toho pytlíčku. Vzala jsem ho do ruky a otevřela ho. Byl v tom náhrdelník. Takové jsem nenosila. Byl divný, ale i svým způsobem pěkný. Byl na něm přívěsek s Jin Jang. Neboli symbol dobra a zla. Říká se, že existuje někdo, kdo je mezi nimi. Jako malá mi to mamka zpívala na dobrou noc. Že prý existuje zlo a dobro a pak mezi nimi je ta nejsilnější ta co je i zlá i hodná. Přála bych si ji potkat. Musí být úchvatná . „ Eydlin " náhrdelník se rozzářil a bylo mi jasné že to vydává ten náhrdelník. Chytla jsem ho do ruky a nasadila si ho. Najednou mě něco zvedlo z postele a postavilo vedle ní na zem. Pak z mého nového náhrdelníku vylétlo stvoření podobající se andělu, ale úplně malinkého. „ no konečně, Eydlin! To ti to trvalo" jen jsem vykulila oči a koukala na tu bytost, která se předemnou vznášela.„ no tak nic. Dovol, abych se představila. Jmenuji se Aeshly a jsem kouzelná ochránkyně. Přesněji patron tohoto nahrdelníku, který je teď tvůj."
„ můj?"
„ ano, už odjakživa na tebe čekám"
„ na mě?"
„ ano, ale nebudu předbíhat. myslím, že by si měla něco zkusit a pak to pochopíš. Doufám"
„ a co zkusit? A proč zrovna na mě? A co mám pochopit?"
„ to teď neřeš. Jediný co teď by si měla umět a řešit je jak ovládnout zbylé schopnosti a proměnit se"
Jaké zbylé schopnosti myslí a jak se proměnit? Hlavně na co?
„ no tak to teda zkusím. Takže vždy, když se budeš chtít proměnit optočíš rukou kolem hlavy a řekneš proměnit, a když budeš chtít zase zpátky, řekneš zpátky. A jedno takové menší varování. Proměn se radši vždy někde, kde je větší plocha, ty křídla jsou opravdu velký." Dopověděla to a zmizela pryč „ počkej! jaká křídla?" Byla jsem zvědavá. Vzala jsem ruku a udělala jsem to, co mi řekla. Najednou jsem ucítila šimrání na zádech a energii, která do mě vstupovala. Najednou mě obklopily žluté hvězdy. Neviděla jsem nic než jen ty hvězdy třpytící se kolem mě. Najednou mě to zvedlo. Zavřela jsem oči. Bylo to tak magické tak úžasné a příjemné. Pak zmizely a já se octla opět na zemi. Akorát v jiném oblečení.„ tohle má být jako ta přeměna?" Zeptala jsem se aniž bych věděla že mám na zádech obří bílé křídla. Na sobě jsem měla černé tričko s dlouhým rukávem, černé rifle a černý hábit až dólů na zem. Myslí že mi to slušelo. Otočila jsem se v pokoji a zhodila několik věcí. Konečně jsem se za sebe ohlédla a uviděla ty krásné obroské křídla. Opatrně jsem se dostala od postele dál k oknu kde bylo už větší místo. Chtěla jsem je vyzkoušet a tak jsem otevřela okno a přemlouvala se abych zkočila. Stoupla jsem si na židli a pak na parapet. Nadechla jsem se a zkočila.
Sakra jak se ovládají. Pomyslel jsem na to abych se zvedla. Křídla poslechla a vznesla se. Já letěla. Vyletěl jsem vysoko k mrakům byl to úžasný pocit .„ je promiň Eydlin já ti zapoměla říct jak se ovládají. Ale vidím že si to zvládla. No jinak co ti aspoň řeknu že máš vlastně s touhle proměnou jsi silnější a taky můžeš někomu půjčit nebo dát křídla. Ale vždy si je můžeš vzít zpět. Jo a dáš je tak že řekneš půjčit křídla a pak se vytvoří koule a tu potom po dotyčným hodíš." Tak jak se Ashley zjevila tak hned zmizela. Já jsem si dále užívala příjemný vánek, který kolem mě proudil a čechral mi vlasy.