13

20 2 0
                                    

Po hodině jsem šla na chodbu kde už byl maxn. Bylo poznat že byl opravdu hodně naštvaný ale zřejmě si to užíval. Už se těšil že vyhraje. Myslím že si až moc věří. Ostatní už odešli na oběd, ale já tu hladovím s tímhle pošukem.„ co potřebuješ, že nemůžu na objet a musím tu být s tebou"
„ copak sis to nepřečetla ?"
„ jo ale já si nic dokazovat nepotřebuju ani se mi nechce. Tak se měj a papa" otočila jsem se a šla pryč.
„ Au!" Něco mě trefilo ze zadu. Voda? Znovu jsem se na něj otočila. V ruce měl vodní kouli. „ tak a teď už mi budeš věnovat pozornost?!"
„ ale proč bych měla chceš si jen zvýšit ego to je všechno."
Dostala jsem od něj další ránu vody.byla jsem ráda že jsem si dnes nevzala bílí triko.„ tak o co ti jde"
„chci zjistit co se skrývá za tou krasotinkou co je rádoby hodná."
„ a co když se za ní nikdo neskrývá, co potom?"
„ ale někdo je za tou hodňonkou holkou. Jsi ve zmijozelu. Klobouk tě sem vybral takže tam musí někdo být,"Už mě zase začal srát. Ale o to mu šlo.„ no tak to máš smůlu"
„zlato neutíkej zase jako vždy. Je v tobě něco víc, něco jinýho. Když jsem na tebe čekal vždy před školou bylo to proto, abych to zjistil. Ale asi si jen obyčejná, malá holka, která nic neumí."tak a to stačilo
„ co si to řekl?!"zase jsem začala cítit plamen který se rozšířil po celým těle.
Instinkt mi radil ať ho přesunu do rukou. „ já to věděl.!"zakřicel na mě maxn, když jsem po něm střelila oheň. Nemohla jsem uvěřit, že umím ovládat oheň.„ Já o tom sama nevěděla"
„ Bude zábava"měl úsměv od ucha k uchu.„ máš cos chtěl, tak čau a dik"
Nemohla jsem uvěřit, že mě tak vydeptal, ale byla jsem ráda, že mi aspoň ukázal, že jsem mocnější než si myslím. A že už mohu jít„ kam si myslíš, že jdeš" on mě prostě nenechá bejt. Omotalo mě něco jako vodní provaz a stáhl k němu na zem. Jen tak jsem před ním klečela celá mokrá a plná vzteku.už to stačilo. začala jsem po něm střílet oheň.„takže oheň proti vodě."
„ fajn výzva přijata"
„ na mě nemáš"
„ jen aby"
Už jsme nebyly na sebe naštvaní, brali jsme to jako hru. Sice jsme se moc nemuseli, ale tohle byla zábava.zvedla jsem se a mohli jsme začít. Byly jsme vyrovnání, když jsem něco zapálila, tak to uhasil a když něco namočil, tak jsem to usušila. Hodil po mě vodní kouly a já mu to oplatila.
„ Eydlin si v pořádku"řekla malu vyděšeně, když mě viděla celou mokrou.„jasně jen jsme tu měly takovou menší bitvu " podívala jsem se na maxna, který se stejně jako já smál od ucha k uchu.zajímalo mě, jak přišel k té moci jestli jak já nebo jinak.ani já vlastně nevím jak jsem k ní přišla. Maxn mi podal ruku a já se zase zvedla na nohy.„ diky"
„ já už se lekla, no nezapomeňte na zítřek o půl osmý u mě. A nezapomeňte dárečky. A domluvte to, aby jste mohli u nás spát doma nikdo tam nebude, takže to rozjedem."
„ a můžu s tebou rovnou po škole? nevím jak se k tobě potom dostanu"
„ oki aspoň mi pomůžeš to vše připravit"
Oběd jsem vynechala a rovnou šla domů. Draco se mi dnes vyhýbal. Já vím, že nejsme kamarádi ani nic. Ale po tom, co se stalo u té doktorky jsem myslela, že se budeme aspoň trochu bavit. Ale on nic. Je to asi jediný kluk, který se mi opravdu líbil.
Doufám, že zítra mě aspoň pozdraví.
Těším se na zítřek. Malu bude už šestnáct tak musím vymyslet nějaký pěkný dárek.

MocnáKde žijí příběhy. Začni objevovat