23

24 1 0
                                    

Když jsme se s Jamesem portály zpět do Bradavic uviděla jsem tu zpóušť. James mě chytil za zápěstí a dovedl ven kde jsem viděla Karol s černými obrovskými křídly. Měla podobné jak já akorát byla celá v černém. Tím pádem by měla být někde i ta hodná a pak i prostřední. Draca držela vedle ní ve vzduchu. Malu a Maxn chránili nějakou věž. James se přidal a já taky.„ jé Ahojky Johnosová" pozdravila mě škodolibě Karol a dál pustila školu.„ no tak mě pusťte nebo to Draco schytá"
„ a Malu co vlastně hlídáme?"
„ Eydlin tajemný kámen který když se ho zmocní někdo špatný tak bude neporazitelný."šeptla mi Malu a dál po ní třílela ohněm.
Já jsem se přidala použivála jsem všechny nové co jsem měla ale byla jsem slabá oproti ní ta je všechny lehce odhodila pryč.

„ už mě unavujete uhnite"
Zaričela ta zmije a pustila přitom Draca který letěl dólů. sice jsem se mohla proměnit ale to by znamenalo že by mi ho mohla ukrást náhrdelník a to bychom jí vůbec neporazily. Spadl na zem. Rozběhla jsem se k němu abych mu pomohla.„ jsi v pořádku"
„ jo jen trochu...."
„Eydlin pozor??"
„ Mali nee" Karol mě chtěla zabít jeho udělala jako návnadu. Malu mě zachránila a zaplatila za to. Maxn se jí snažil zastavit ale nepovedlo se to. Malu zemřela.
Rozběhla jsem se za ní. Ležela tam.„ jak si mohla"
Karol se jen náramně bavila. Potlačila jsem smutek a proměnila ho ve vztek který zažehl ve mě oheň.ostatní za ní taky přiběhly. Asi nejsmutnější byl Maxn. Kluci teď vás budu potřebovat věřte mi. Proměňte smutek na vztek budete ho potřebovat.Dala jsem jím svítící kuličky které je měli proměnit na to co jsem já„ Proměna!" Zakřičela jsem a kolem mě se objevily opět hvězdičky. Kluci udělali to stejný. Měli akorát černá křídla. Vzlétla jsem a začala po ní střílet. Karol to nečekala. Bylo vidět že dostala strach. „ jak si to udělala?"zeptala se.„ kouzlo" mrkla jsem na ní a začala jí brát moc větru. Povedlo se. Vrátila jsem jí Dracovy. Vzala jsem pak Karol všechny moce které ji nepatřili a vrátila je majitelúm. I Malu která stále bezhybně ležela na Zemi. Karol to asi ani nepostřehla. Kluci na ní stříleli z obou stran, tím jí zabavili.„ tak a teď to z končíme" řekla jsem a tím přivítala pozornost všech. Na kluky jsem kývla a ti pochopili že mají využít své moce aby ji obalamutili a já jí zníčila.

Povedlo se Karol spadla na zem. Nezávislá jsem jí jen sebranka moc a ukřila jej do náhrdelníku který jsem jí ztrhla z krku. Vyhráli jsme. Kamen přežil. Je v bezpečí. Stejně by ho nezískala jelikož byl rozdělen na několik kousků. Karol odvezli do Azkabanu. Vzala jsem si křídla zpět a proměnila se na normálního človíčka.

Rozběhli jsme se za Malu.„ Malu budeš nám chybět"řekl Draco.„ nejde jí nějak oživit?"naléhala jsem.„ na to by musel být takový speciální lektvar a Karol všechny zničila. Nikde už není." Řekl James.„ jak vypadá. Ashely?!"zkřičela jsem abych přivolala. Byla jsem zoufalá nechtěla jsem o ní přijít. Objevila se předemnou„co potřebuješ" zeptala se mě klidným hláskem.„ pomoc nemáš lektvar nebo kouzlo nebo něco co by jí oživili prosím."
„ já ne ale ty jo. Vzpomeň si na tu noc jak tě vábili bradavice."
No jasně ta lahvička. Měla jsem jí pořád v kapse. Neštěstí že nosím pořád ty stejný rifle.„ je to ona" ukázala jsem. James přikívl a já její obsah nalila do Malu úst.ta se nadechla a otevřela oči. „ co na mě  všichni zíráte?" Byla zpět. Všichni jsme se rozesmáli. Bylo to jak z nějaké pohádky pro dětí do pěti led ale tohle bylo zkutečné. Objala jsem Malu a pomohla jí zvednout.

„ a co se teda stalo?" Začali jsme jí vše vyprávět. Ta z toho nebyla svá. „ jste v pořádku?" Zeptal se ředitel který přišel teprve teď.„ jojo"
„ tak pojďte " kluci šli za ředitelem a  my jsme počkali.„ Malu myslím že tohle bude u tebe v bezpečí" podala jsem jí náhrdelník a pak jsme vyšli za ředitelem do hlavního sálu. Ale bez Malu ta šla na ošetřovnu Všichni už tam byli.

Sedli jsme si všichni spolu. Já vedle Draca naproti mě Maxn a James.  Ředitel začal s oznamováním co se stalo a děkováním. Najednou vyhlásily mé jméno a ostatních.„ můžete prosím k nám přijít?" Vyzval nás ředitel. Opatrně jsme se zvedli a vyšli za ním. Poděkoval nám a přiřadili našemu týmu 50 bodů. Všichni nám tleskaly.

Po tomhle děkování a dalších věcí jsme se konečně mohli odebrat do pokojů a do domů.„ hele tak mě napadlo nechcete to oslavit?"
Řekla jsem partě.„ jo proč né ale u koho?" Řekl Maxn.„ co třeba u mě rodiče zase nebudou doma"
„ takže u Draca?" Zeptal se James nadšeně ale unaveně.
Všichni kývla hlavou. Když jsme domluvili vyrazili jsme za Malu která byla stále na ošetřovně.„hádej kdo se nejvíc ožere na oslavě" řekl Draco a začal bubnovat na imanigární buben.„ Maluuu" ukázal na ní a ta se zhoupla do sedu s jemným úsměvem na tváři.

Doma mě taky přivítaly a ptaly se jestli jsem v pohodě a takový ty věci. Byla jsem ráda že je to za námi.

MocnáKde žijí příběhy. Začni objevovat