Ďáblova noc: Pomsta

[15] pt. 1

[Killian Payne Sorensen]

Byl jsem naprosto sjetej pocitem totálního euforickýho štěstí.

A to jsem si ani nic nedal.

Očividně mi k tomuhle celkem dost neuvěřitelnýmu pocitu stačila jedna malá bloncka, která za posledních pár let dokázala můj svět převrátit naruby hned několikrát. A naposledy se to stalo, když se před necelou hodinou stala mojí ženou.

Držel jsem její ruku pevně v tý svojí, zatímco jsme oba prošli obrovskou kovanou bránou zasazenou ve vysoký zdi, která ohraničovala pozemek Sanatoria Snowflake.

Kolem hořely ohně, po zahradách se proháněli míň nebo víc opilý - případně sjetý - lidi a všude kolem se rozléhala hlasitá dunivá hudba, která byla zatraceně příhodná pro dnešní noc.

Kdo kurva mohl tušit, že tohle Bohem zapomenutý místo, ke kterýmu se vázala dost podivná historka o šíleným řediteli, jenž na svejch pacientech rád zkoušel dost neetický léčebný metody a nakonec umřel rukou jednoho z nich, někdo přivede zpátky k životu? Bylo to zhruba dva roky, co to tady koupil chlápek beze jména. Někdo, kdo za tímhle oficiálně nechtěl stát, ale narval do toho dost slušný prachy.

Zachoval tu podivnou atmosféru starýho blázince, ale interiéry byly z většiny překopaný tak, aby vyhovovaly potřebám klubu. Občas se tu pořádaly koncerty, občas jiný akce. Ovšem každej věděl, že se tu vždycky dají sehnat drogy, chlast, holky a taky jiný neřesti. Ovšem ne každej byl zvanej do sklepení pod sanatoriem.

Kaiden tiskla mý prsty a tiše se rozhlížela po návštěvnících dnešní párty, který nám jeden po druhým začínali věnovat pozornost.

„Hlavu vzhůru a záda hrdě vzpřímený, Kaiden," zavrčel jsem na ni tiše.

Ani sebou necukla. Jen o trochu povystrčila bradu a pod okrajem její zvířecí masky bylo jasně vidět, jak zaťala čelist.

A já ji musel milovat zase o kousek víc.

A když jsme vystoupali po schodech, rozrazily se před náma dvoukřídlý dveře a v nich se zjevil Declan s Lanou po boku. „Hledali jsme vás."

Ušklíbnul jsem se, i když to nikdo z nich díky masce ďábla nemohl vidět. „Jo, museli jsme cestou odpálit menší ohňostroj na oslavu dnešních událostí."

Declan se zachechtal. „Doufám, že vám brácha zas nepomáhal něco zapálit... případně rovnou odstřelit."

„Tak to se kurva nikdy nedozvíš," zanotoval jsem si spokojeně.

„Všichni jste šílený," opáčila Lana a zatřásla hlavou. Pak pohlídla na mě a povytáhla obočí. „Každopádně chci si na pár chvil ukrást tvoji ženu, protože ten přípitek v kostele byl dost odbytej a navíc přišla o svoji rozlučku se svobodou. Takže ještě zvažuju, že bych jí někde sehnala striptéra."