,,Řekněte mi někdo, že to byl jen sen," zamumlala Clare, když se druhý den probrala opět v podkroví. Protřela si oči a zamrkala, aby zmizely rozmazané šmouhy. Když zjistila, že v místnosti nikdo není, tak se převalila na bok a spala dál. Už však neměla tak klidný spánek a mozek jí pracoval téměř na sto procent. Neviděla ale budoucnost, nýbrž naopak, sledovala teď minulost, sice ne tak dávnou jakou byste čekali ale včerejší večer už byl také minulostí.
Neexistuje přítomnost, je pouze budoucí minulost.
Proletělo jí hlavou, nedává to smysl, odpověděla ve snu hlasu. Byl to ten samý hlas, který se objevil včera večer v Cedrikově dole těsně předtím než se tam objevila, To co se děje právě teď je již také minulostí. Tak jak může být nějaká přítomnost, když pokaždé co řekneš, že se děje právě teď už končí? Proč se vůbec bavím s hlasem, který je v mé hlavě? Odpověděla místo odpovědi na položenou otázku. Nejsem jenom hlas v té hlavě.
Clare se opět otřepala hned po probuzení. A začala se smát tomu co se právě stalo, byl to jen sen, řekla si, ale ve skutečnosti ji zajímalo co byl zač. ,,Byl to jen sen." zopakovala si nahlas a posadila se. Hlava se ji stále motala a žaludek měla jako na vodě, stále se také třepala, ale na židli - která sloužila jako noční stolek, ležel ještě zbytek polévky ze včerejší noci. Rychle do sebe naházela poslední zbytky a uvažovala kde je tady vlastně záchod.
Než však stihla dojít ke dveřím, tak se v rohu ozval podivný zvuk, pomalu se otočila a zjistila, že se tam právě přemístnil Brumbál a v jedné ruce držel.. ,,Profesore!" vyhrkla okamžitě a přešla za ním, ten ji už podával kabelku. ,,Nevěděl jsem, že pro tebe tolik znamenají." poznamenal, když viděl její rozzářenou tvář. ,,Děkuju, mockrát děkuji." říkala vděčně dívka a věděla, že teď není vhodná chvíle jít všechny tvorečky zkontrolovat.
,,Nepřišel jste jenom kvůli tašce, že?" zeptala se opatrně. ,,Ne nepřišel." odpověděl s klidem. ,,Nezeptáš se, proč jsem přišel?" dívka zavrtěla hlavou, ,,Nechci být už zatažená do cizích záležitostí." řekla s mírným nadhledem na situaci. ,,Do té záležitosti ses připletla včera večer, když jsi zachránila Lili Potterovou." ,,Ne," zašeptala dívka. ,,Poslala jsem je na skoro jistou smrt, já vím," zamumlala ,,O to tady nejde, spíše o to, jak to jenom říct?" zeptal se sám sebe a prohlédl si dívku od svrchu dolů.
,,Když si pomohla Lili, tak jsi změnila mnoho událostí, Harry je teď ještě ve větším nebezpečí, než by byl za normálních okolností." říkal vážně, ,,Ale profesore, Pettigrew utekl, byl to smrtijed, on všechno říkal Pánovi Zla a navíc.." rozmluvila se zoufale Clare. ,,Já vím," řekl uklidňujícím hlasem. ,,Ne, tak to není, pletete se." došlo v ten moment Clare. ,,Zeptejte se Lili,"
,,Lili na tom byla včera večer velmi zle a nad ránem zemřela, někdo ji otrávil Clare a Sirius zmizel chvilku před její smrtí, je jasné kdo je včera večer zradil." říkal stálém klidným, ale vážným hlasem. Dívce vhrkly slzy do očí. ,,Byl to Pettigrew, věřte mi, můžu vám to ukázat, já... Moody říkal že to dává smysl a.." ,,Jenže jak můžu mít jistotu, že sis myšlenku neupravila?" Na tohle už neměla žádnou odpověď, posadila se na postel a zůstala zírat do prázdna. V hlavě měla ticho, Brumbál jí nevěří, nikdy jí nevěřil. ,,Věřil jste mi někdy?" zeptala se, ale Brumbál už byl fuč.
ČTEŠ
Secret of innocent (Cz)
Fantasy~Tajemství nevinných~ Ve světě čar, kouzel a magických tvorů se před mnoha staletími zrodil první Kříženec, potomek elfa a člověka. Ostatní ho však odvrhli do zapomnění, jejich schopnosti představovali až příliš obrovskou hrozbu pro čarodějnický svě...
