Hallelujah

17. Kapitola

„Koho to tam vyhlížíš, Valeri?" zeptá se mě Margot, která sedí v boxu spolu se Sašou, Paulou a Charlotte. Charlotte nás dnes poctila svojí návštěvou, moc často se v klubech neobjevovala, několikrát jsem zaslechl, že její přítel se zapletl s gangem.

Díval jsem se na parket a hledal Lu, poslední dobou byla divná. Několikrát jsem ji přistihl, jak se vrátila dom v ranních hodinách a nevypadala moc střízlivě, to se i projevilo na jejích známkách ve škole.

Konečně jsem ji zahlédl, vypadalo to, že se zrovna hádala s Peterem, netrvalo to ani sekundu a zas mi zmizela z dohledu, protože ji někam odtáhl. Chvíli jsem přemýšlel, jestli to, co chci udělat je správné, ale pak jsem se vydal za nimi.

„Ty se chceš se mnou rozejít potom všem, co jsem pro tebe udělala?" zaječela Lu po Peterovi a mrštila po něm vázu, které stála na stolku tohohle soukromého salonku. Peter stihl uhnout, ale váza to nepřežila, roztříštila se o stěnu.

„Neklape nám to, Lu," namítl Peter.

„Pamatuješ si, kdo tam byl, když ses chtěl zabít? Pamatuješ, kdo tě tehdy stáhl zpět z té zídky?" zařvala po něm.

„Jsem ti za to vděčný, nikdy na to nezapomenu, ale nemůžeme být spolu, nefunguje to," promluvil Peter, připadal mi klidný.

„Je to proto, že spíš s Paulou, že je to pravda? Miluješ ji?" Lu stále zrychleně dýchá.

„Lu..." šeptne Peter a odvrátí zrak.

„Otáčíš se zády ke mně pro holku, která nebyla ani schopná dojít na pohřeb tvé sestry, protože se bála rodičů, nikdy se za tebe nepostavila, nikdy. Myslíš, že tě miluje jako já?" takže Paula s Peterem chodila už delší dobu.

„Lu, to není o tom," povzdechne si.

„Tak je lepší v posteli? Protože poslední dobou mi přijde, že jsem tady jen od toho, už se mnou ani nemluvíš, jen po mně chceš sex, a abych se tvářila přede všemi, jak nám to klape. Myslel si někdy v té tvé palici i na mě?" Peter si promne čelo a zatváří se bezmocně.

„Pochop to, Lu, neklape nám to už dlouho, ale nemohu přijít za rodiči, že nejsme spolu, protože my dva jsme byli v jejich očích dokonalá dvojce, která se jednou vezme," nezaslouží si ji, je to takový srab a Lu měla vždy na lepšího.

„Co po mně teda chceš?" vyjekne Lu, ale vypadá stejně beznadějně jako Peter.

„Mohla bys nadále předstírat, že jsi moje přítelkyně, i když spolu nebudeme?" nevěřícně zavrtím hlavou, fakt po ní žádá tohle?

„Ona tě stejně odkopne, a pak budeš škemrat, abych ti odpustila, protože tak je to pokaždé," rychle se rozejde směrem ke mně a já snažím zmizet, aby mě neviděla.

„Baví tě to šmírovat ostatní?" zaječí po mně a já se na ni otočím, sakra, nestihl jsem to.

„Chtěl jsem být na chvilku o samotě, ale vy dva jste ten salonek zabrali dřív," lžu jí.

„Je to stejně jedno," projde kolem mě, zamíří si to přímo k baru, kde si objedná celou flašku. Oči některých jsou na ni nalepené, někteří pozorují každý její pohyb, zahlédnu mezi nimi Rebeccu, která se mračí, takhle se elita nechová. Vykročí k ní a snaží se jí flašku vzít, ale Lu ji odstrčí a napije se z flašky, celou tuhle scénu pozoruje Paula z balkonu. Potom se podívá někam za mě a kývne, otočím se na Petera, který jí kývne nazpět, přijde mi to, jak z nějakého příšerného filmu, vše bylo na ní domluveno předem.

Než stihnu od těch dvou odtrhnout oči, tak Lu zmizí z parkety a já nemám šanci ji najít, zamířím k balkonu, dnes chci zůstávat střízlivý, nenechám Lu, aby se nějak ponížila.

„Fakt Paulo?" zeptám se jí a všichni se na mě podívají.

„Co je?" opáčí se otráveně.

„Fakt si chceš zahrávat zrovna s ní?" sednu si vedle Margot, která se dívám na své ruce v klíně. Saša se zadívá někam do dálky a Charlotte se nervózně rozhlédne do všech směrů, všichni to věděli.

„Nevím, co myslíš," odpoví mi Paula a pokrčí rameny.

„Chceš si zničit život?" uchechtnu se, vidím Lu, jak ji dokonale zničí po tomhle fiasku.

„Nevíš celý příběh, Valeri," promluví Margot a podívá se na Paulu.

„Před rokem se rozhodla Luciana, že si ze mě vystřelí a použije k tomu Petera, jenomže ono to nějak nevyšlo a my jsme se s Peterem začali scházet za jejími zády," vypráví mi Paula a všichni okolo přikyvují.

„Potom co umřela jeho sestra se vše změnilo a Luciana se vrátila k Peterovi jako jeho opora a Peter ji potřeboval, ale po prázdninách jsme se vrátili do školy a my k sobě našli cestu," dopoví Paula a já tam nehybně sedím a přes to vše mi to stále přijde nefér, protože Lu celou dobu podváděli.

„Luciana není dobrý člověk, Valeri, všichni vědí, že spí se svými nevlastními bratry, pochybuji, že na tebe už něco nevyzkoušela," dodá Paula. Podívám se na Margot a ta se dívá do země.

„Pochybuji, že s Valerim něco měla," promluví potichu Margot, že je ji sotva slyšet.

„Nespal jsem s ní a pokud někdo něco zkoušel, tak jsem to byl já a ne ona," vstoupnu si, už jsem toho slyšel dost. Chci najít Lu a vypadnout dom, ale když se podívám dole z balkonu, tak ji vidím.

Naráz ji z ruky vypadne flaška a roztříští se o zem, všichni se leknou, ale Lu tam stojí bez hnutí a dívá se na to, začne se celá klepat. Hudba hraje dál, ale ona tam stojí dál, zrychleně dýchá, vidím Rebeccu, jak k ní rychle jde, popadne ji za ruku a odvede ji někam pryč, vydám se za nimi.

„Rozbila se," šeptne Lu a podívá se na Rebeccu.

„Je to tak dávno, Lu, nikdo neumře," usměje se na ni povzbudivě.

„Ležela tam na zemi a je ji nedokázala pomoct, nešlo to, nedokázala jsem ani zavolat, ležela tam," Lu vzlykne a Rebecca ji obejme. Přejdu k nim.

„Odvezu ji domů," řeknu Rebecce a ta jen kývne, udělá krok dozadu a nechá mě, abych ji podepřel, potom najde v kabelce mobil a zavolá nám taxík.

„Všichni mě vždy opustí, máma, táta, Peter a ty za chvilku taky odejdeš," šeptne poslední slova, než usne a já se snažím ji držet, aby se jí nic nestalo.

Když jí pohlédnu do obličeje, tak je tak zranitelná a bezbranná, přemýšlím nad jejími slovy, záleží jí na mně?