Hallelujah

7. Kapitola

„Neříkala si, že tahle party bude, tak obrovská," otočil jsem se na Margot, která se usmívala, možná za to mohla včerejší noc, kterou jsme si trochu zpestřili.

„Všichni se vrátili do města před začátkem školy," odpověděla mi a já jsem kývnul hlavou, kam asi všechny ta bohatá děcka jezdí na dovolenou? Neuměl jsem si ani představit do jakých luxusních hotelů, jak vypadá jejich pokoj nebo spíš apartmá nebo co vše pro ně udělá pokojová služba.

„Jak to že ty si nebyla pryč?" otočil jsem se na Margot, která se ještě víc usmála, něco mi napovídalo, že celé prázdniny netrávila tady.

„Měsíc jsem byla na Bahamách na začátku prázdnin, asi to ani nejde poznat, že jsem opálená, mám velice bílou pokožku, takže to nevypadá, že jsem někde byla," odpověděla mi úsměvem, byla pravda, že její pokožka byla bílá jak porcelán, ale k ní tohle sedělo. Černé vlasy měla dnes rozpuštěné, vypadala dost odlišně než první den, kdy jsem ji potkal. Dnes neměla na sobě nic extravagantního, až mi přišlo, že tenhle večer se v něčem liší.

Nikdy z těch lidí tady nevypadali jako první den, a to už jsem je znal některé i jménem.

„Co se tu dnes děje?" zeptal jsem se ji.

„Vrací se elita," odvětila mi a nezněla nijak nadšeně. Myslel jsem si, že tihle lidé jsou elita, všichni mi přišli bohatí, ale pokud tohle není elita, tak kdo jsou pak oni?

A hned za chvíli jsem je spatřil, pokud jsem si myslel, že jsou tady všichni namyšlení, tak to jsem ještě netušil, že existují oni. Na schodech před parket stálo pět lidí. Tři kluci a dvě dívky. Blondýnka se usmívala, hnědovláska se tvářila otráveně, podle jejího výrazu si takhle večer nepředstavovala. Něco na ní bylo jiného, její pohled byl prázdný jako kluka stojícího vedle ní. Celý bar je pozoroval, co udělají. Kluk vedle hnědovlásky ji objal kolem ramen sešel po schodech, blondýnka se k nim přidala, ti dva kluci tam zůstali stát a pozorovali parket. Něco na nich bylo zvláštního.

„To je elita," šeptla mi do ucha Margot, jako bych na to nedošel už dávno sám.

Natrvalo dlouho a party se v klubu rozproudila, připadalo mi, že si už nikdo nevšímal elity a ta někam zmizel, až jsem si všiml hnědovlásky, která seděla na druhé straně baru a lila do sebe jeden koktejl za druhým.

„Podívej se na ni," kývla Margot k hnědovlásce, co stála u baru.

„Co je s ní?" zeptal jsem se ji, nepřišla mi, až tak hrozná.

„Chudinka Lucy, matka ji umřela, když jí bylo pět. Všichni ji milují," odfrkla si.

„Co je na ní tak zlého?" nechápal jsem, byl jsem tu teprve pár dní a dnes jsem se chtěl opít, protože zítřejší den bude nejhorší v mém životě, má matka mi chce představit svého přítele, který má nějakou couru za dceru, už teď jsem ji nenáviděl.

„Má vše, každého kluka, na kterého si ukáže, tatíček ji vše koupí," odpověděla mi.

„Třeba si jen tím nahrazuje svou matku," obhajoval jsem ji, moc dobře jsem věděl, jaké je to ztratit z jednoho rodičů.

„Jen ze sebe dělá chudinku, slib mi, že se do ní nezamiluješ," aniž by čekala na mou odpověď, mávla na barmana, aby nám donesl dva panáky.

„Slibuji," potom jsme si ťukli panáky o sebe a koply je do sebe.

Škoda, že ta dívka u toho baru, měla dnes úplně stejný plán.

„Ale trochu se pobavíme," zasmál jsem se, už jsem na sobě poznával účinky alkoholu.

„Co chceš dělat?" zeptala se mě překvapeně Margot.

„Sleduj," rozešel jsem se směrem k hnědovlásce, a ještě se ohlédl na Margot, která nevěřícně kroutila hlavou a smála se.

„Dáš se si mnou, Lu?" zeptal jsem se hnědovlásky, dělal jsem to jen ze srandy, abych viděl, jak se Margot bude na to tvářit.

„Bože, další odpad, co si myslí, že je na stejné úrovni," pronesla ke mně a probodla mě vražedným pohledem.

„Možná jsme na stejné úrovni," nenechal jsem se a Lu se na mě podívala s úšklebkem, jestli jsem to opravdu řekl.

„Fakt mě chraňte všichni svatí, protože tenhle kretén ani neví, že s lidmi jako on se zásadně nebavím, hlavně když spali s Margot, divím se, že mě vůbec dovoluješ oslovit, ale jde vidět, že jsi nový," usmála se na mě, ale nebyl to příjemný úsměv, z tohohle mrazilo.

„Jak si přišla na to, že jsem s ní spal?" zeptal jsem se nechápavě.

„Podívej se na ni, jak se na tebe dívá, předpokládám, že jste si to rozdali hned, jak jste se potkali, ale ty ji chceš jako kamarádku, potřebuješ mít víc holek pro svoji potřebu a jo možná bys měl zajít lékaři, jestli si něco od ní nechytl," tak tahle holka mě dostala, oba dva jsme se dívali na Margot a Lu se spokojeně usmála.

„A mezi námi ti radím držet se ve své vrstvě," pověděla mi a potom jen kolem mě prošla a zmizela někde v davu.

„Tak to se ti opravdu povedlo," ozvalo se za mnou a já jsem se otočil na Margot.

„Za takovou chvilku ji moc kluků neodradilo," škádlila mě Margot.

„Dík, že si mi to řekla," odsekl jsem ji, ale někde ve skrytu duše jsem věděl, že tohle nebylo naposledy, co jsem s touhle dívkou mluvil.