„Valeri, do prdele vstávej, Valeri," někdo se mnou třese. Nechce se mi otvírat oči, hrozně mě bolí hlava.
„Valeri, Peter je v nemocnici," to mě probere hned, posadím se a rukou si projedu vlasy.
„Jak v nemocnici?" podívám se na Lu, která má červerné oči od pláče.
„Našli ho na záchodech v bezvědomí, musíme do nemocnice, musíš mě tam odvést," mluví rychle.
„Jak se to stalo?" zeptám se ji.
„Kdyby si mu nedal to svinstvo, co si mu to do prdele dal, Valeri?" zařvala na mě, chodila po pokoji, ruce měla založené v bok a vypadala, že se za chvilku sesype.
„To samé, co tobě, nemohlo mu to nic udělat, Lu," snažím se jí uklidnit.
„Ale udělalo, za všechno můžeš ty, jestli se mu něco stane, tak se z toho nevyvlečeš," přechází do vzteku, možná něco po mně brzo hodí.
„Není to jenom moje chyba, Lu. To ty si ho nechala na tom záchodě, nevím, co se tam mezi vámi stalo, ale odcházela si tam ty s ním, tak nezapomeň na to," zvednu se z postele a chytím ji.
„Bude v pohodě," donutím ji, aby se mi podívala do očí.
„Byla jsem zfetovaná, proto jsem ho tam nechala, Valeri, nepřemýšlela jsem, protože si mi to dal taky, že vše můžeš jenom ty," zařve po mně a vymaní se z mého sevření a přejde k oknu.
„Můžeme za to oba dva stejně, a žije, tak se uklidni. Obleč se a pojedeme do nemocnice a pamatuj, nevíme, odkud ty drogy vzal a na záchod odcházel sám," přejdu ke dveřím a otevřu je do šatny a začnu hledat něco na sebe.
„Jak můžeš být tak klidný?" ozve se za mnou, vůbec jí nevadí, že tu stojím jen v trenkách a ona v noční košilce.
„Nic jsme neprovedli," promluvím klidně „Peter si to vzal, protože to chtěl, udělalo se mu špatně, protože to kombinoval s alkoholem, není to naše vinna," domluvím a otočím se na ni a vidím, jak hltá moje tělo.
„Nechala jsem ho tam," šeptne, když se probere z transu. Ano Lu, tohle tělo mohlo být včera tvoje, kdyby si to nezastavila.
„Jsme oba stejní, tak se obleč, ať můžeme jet, pokud teda nechceš, aby se za tebou všichni doktoři otáčeli," přetáhnu si triko přes hlavu a tím jí dám jasně najevo, aby odešla, protože jinak by se na mě vrhla.
Podívám se na sebe do zrcadla, pod očima mám tmavé kruhy, proč Lu vypadá tak dokonale, i když spala jen pár hodin? Navleču se do riflích a nejradši bych padl zpět do postele.
„Můžeme jet," z chodby uslyším její hlas a vyjdu z pokoje. Lu už se opírá o auto a dívá se do mobilu, nevypadá, že by ji Peter nějak trápil, spíš byla vystrašená z toho, že by někdo mohl říct, že ho tam nechala.
„Nikdy si mě s Peterem neviděl odcházet na záchody," řekne mi výhružným hlasem a nasedne do auta.
„A ty si mě nikdy neviděla Peterovi nic prodávat," povím jí, když usednu vedle ní.
„Naše malé tajemství," poví mi a já jen přikývnu. Vypadá spokojeně, nikdo se nedozví o její chybě, kterou udělala, i když zahlédnu výraz na její tváři, který to zpochybňuje.
„Och Melisso," padne do náruče ženě, když procházíme v nemocniční chodbě.
„Luciano, jsem tak moc ráda, že jsi tady," usměje se na ní žena, i když vypadá vyčerpaně.
„Jak je na tom?" zeptá se Lu, i když se od ženy zdálí.
„Stále spí, ale vypadá to, že bude v pořádku, tolik jsem se o něho bála," poví jí a Lu se podívá na mě.
„Peter bude určitě v pořádku," Lu jí položí ruku na rameno a usměje se.
„Musel mu to někdo podstrčit, Peter by přece nikdo tohle neudělal," vidím na Lu, jak se snaží předstírat, že nic o tom neví a jde jí to výborně.
„Neviděla si něco?" zeptá se jí a mně srdce vynechá úder.
„Bohužel, nic jsem neviděla, dojela jsem o něco později a Petera jsem potkala na začátku a pak někam zmizel nejspíš s jeho kamarády," dokonalá lež.
„Myslela jsem, že trávíte většinou čas spolu," namítne je Melissa a Lu sebou škubne. Narazila na její slabinu, že Peter se o ni vůbec nezajímá.
„Něco mezi sebou potřebovali vyřešit, znáte kluky, jsou pořád jak malé děti," usměje se Lu, i když to vše předstírá.
„A tohle je kdo?" prohlédne si mě podezřívavě, jako bych byl důvod, proč Lu netráví čas s Peterem.
„Valeri, můj nevlastní bratr," odpoví jí, na slovo bratr dá důraz.
„Tvůj otec toho nikdy nenechá," zakroutí hlavou.
„Á Luciano, moc rád tě tady vidím, Peter má v tobě velkou oporu, potom, co Anna..." větu nedokončí, protože nejspíš jeho žena vrhne na něho pohled, aby nepokračoval. Vynořil se neznámo odkud a v ruce držel kelímek s kávou.
„Musíte být unavení, nechtěli byste na chvilku jet domů, my bychom tady s Valerim počkali, a kdyby se dělo cokoliv, tak bychom vám zavolali," navrhne jim Lu.
„Melisso, myslím, že by sis měla odpočinout, nevypadáš vůbec dobře," promluví k ní ten muž a ona jen přikývne.
„Ale kdyby cokoliv, tak volej," stihne jí ještě říct, než ji manžel odtáhne pryč.
„Myslíš, že si něco bude pamatovat?" ozve se vedle mě Lu, když se posadíme.
„Pochybuji," odpovím jí.
„Lucy," zakřičí na druhé straně chodby blondýnka.
„Rebecco," rozběhne se k ní a padne jí do náruče, slyším vzlyky, ale vím, že je to vše nahrané.
„Bude v pořádku?" ozve se za ní kluk a za ním se vynoří další. Je tu celá elita.
„Měl by být, dojeli jsme sem hned, jak to šlo," oznámí jim Lu.
„Jak my?" zeptá se Rebecca a Lu kývne směrem ke mně. Rebecca jen přikývne a podívá se zpět na Lu.
„Peter mi přišel, že na něčem jel tenhle večer, ale nikdy by mě nenapadlo, že to dopadne takhle," Lu přikývne a vzlykne.
„Mohl umřít," šeptne.
„Někdo mu to musel podstrčit, ale nemám tušení, kdo by to mohl být. Skoro celou dobu byl s námi a pak naráz byl pryč," poví jí.
„Já jsem ho skoro neviděla," ozve se Lu.
„To je pravda, objevila ses na parketě, až zmizel," řekne Rebecca, ale vypadá, že něco ví.
„Mohlo se mu udělat zle a odešel na záchod, kde se mu přetížilo," poví jim svojí verzi Lu.
„Ty o tom nic nevíš?" zeptají se mě a všichni se na mě otočí.
„Skoro celou dobu jsem byl se Sašou a Margot, takže jsem neměl šanci dávat pozor na vašeho kamaráda," odpoví jim a zívnu si.
„Valeri, jestli jsi moc unavený, můžeš jet domů, my tady počkáme, až se Peter probudí," řekne mi Lu a celá její partička se posadí.
„Tak se mějte, pak zavolej, až budeš chtít odvést," mrknu na ní a padám z tohohle místa. Nijak zvlášť mě to netíží, že Peter není na tom nejlíp, neznal jsem ho a taky tohle vše bylo hlavně jeho vinna.
ČTEŠ
Hallelujah
Teen FictionLuciana Montesiová pro všechny spíš rozmazlený fracek, co se schovává za smrt svojí matky. Stát se jejím nepřítelem je záruka toho, že ve vašem v životě budete mít za přátele jen svoji rodinu. Valeri většinu svého času nic neřeší, svůj život si jen...