𝑫𝒐 𝒚𝒐𝒖 𝒆𝒗𝒆𝒏 𝒌𝒏𝒐𝒘 𝒊 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒚𝒐𝒖? [𝑴𝒊𝒓𝒊𝑻𝒂𝒎𝒂]

𝟙

Byl jsem na kolejích ve svém pokoji. Stál před zrcadlem a dlaněmi si zakrýval obličej.

Proč to dělám?

Snažím se zbavit mojí nervozity. Představuji si sál plný lidí a já stojím přede všemi. Jako bych měl nějakou důležitou divadelní roli, ale prozatím jsem se nedopracoval k žádnému jinému výsledku než, že tu stojím červenajíc se do svých dlaní.

Stál bych takto ještě asi další hodinu, nebýt nějaké osoby nezaklepajíc na mé dveře.

Vykoukl jsem z dlaní na vchodové dveře a ještě chvíli stál na místě, ale pak mi došlo, že bych asi měl otevřít.

Pomalou chůzí jsem se došoural ke dveřím a otevřel je na malou škvírku, kterou jsem nahlédl na osobu stojící za nimi.

S mým kamenným výrazem jsem upřel svá očka na vysokého chlapce s blonďatými vlasy.

Na tváři se mi objevil nepatrný úsměv, když jsem spatřil mého nejlepšího přítele.

Vždy usměvavý Mirio.

To on mi poradil, abych se pokusil zabavit své trémy před zrcadlem. Prý to pomáhá, ale já jsem s tím nijak nepokročil.

,,Ahoj Tamaki." Usmál se energeticky Mirio, když mě zahlédl v malé škvírce mezi dveřmi.
,,Když je ta sobota, nechtěl by jsi se mnou zajít na jídlo?" Poškrábal se nervózně na hlavě, ale pořád měl ten široký úsměv.

Vždy mě zajímalo, jak jen to dělá?

Usmívá se, i když je nervózní nebo pod velkým tlakem.

,,No, já nevím." Pořád jsem koukal kamkoliv jinam. Vyhýbal jsem se očnímu kontaktu.

,,Tamaki, nenech mě jít samotného," Přitiskl dlaně k sobě.
,,prosím!" Ukázal mi své zoubky s širokým úsměvem.

,,Dobře tedy." Pronesl jsem tichým hlasem.

,,Já věděl, že půjdeš!" Zajásal.
,,Za deset minut dole ve společenské místnosti." Otočil se na patě a rychle se rozběhl ke svému pokoji.

Vždy jsem ho obdivoval.

Zavřel jsem dveře a pomaličku se projel zády po dveřích.

Já se ještě nezmínil?

Už od dětství jsem do něj zahleděný.

Rozhlédl jsem se po svém pokoji. Na několika místech jsem měl vyvěšené jeho fotky, nebylo jich málo.

Přitáhl jsem si svá kolena k sobě, rukama je objal a hlavu si položil k rukám. Potřeboval jsem se psychicky připravit.

Sice nevím k čemu mi to bude, když jsem psychicky nestabilní a jakákoliv maličkost mě uvádí do rozpaků.

Vítejte u nového příběhu!💕

První kapitola je trošku kratší, ale snad nevadí.😇

Těším se na vaše ohlasy a samozřejmě omluvte případné změny, které si dle libosti udělám.

Zatím papa! ❤️
8.1.2021

Vaše Rin ❤️