𝑫𝒐 𝒚𝒐𝒖 𝒆𝒗𝒆𝒏 𝒌𝒏𝒐𝒘 𝒊 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒚𝒐𝒖? [𝑴𝒊𝒓𝒊𝑻𝒂𝒎𝒂]

𝟠

Když jsme dorazili na praxe, tak nás Fat Gum přivítal a řekl nám v jaké části budeme hlídkovat. Oba jsme souhlasili. Následně jsme se šli převléknout do šatny a vyrazili vstříc naší práci.

Putovali jsme ulicemi a sledovali okolní lidi. Při chůzi jsme oba mlčeli. Měl jsem pocit, jako by ani jeden z nás nevěděl, co říct, ale pak jeden z nás prolomil to ticho.

Já to rozhodně nebyl.

,,Kdy mu to plánuješ říct?" Ucítil jsem na sobě Eijirův pohled.

,,Při první příležitosti, ale musím si to ještě promyslet." Sáhl jsem do jedné z kapes na hrudi a snědl od všeho housek.
,,Kdy ty?" Vhodil jsem tu samou otázku do konverzace.

,,No, asi až si budu jistý, že to přijme." Sledoval chodník pod nohama.
,,Ale to se asi nikdy nestane." Povzdechl si.

,,Mně říkáš ať do toho jdu bez starostí a sám se bojíš." Pronesl jsem tiše.

,,Radit ostatním je jednodušší než se sám dobrat k činu." Řekl s pohledem ke mně.
,,Ale vím, že mu to řeknu, tím jsem si jistý." Statečně prohlásil s pěstí namířenou vzhůru značící jeho nezlomné odhodlání.

Všichni jsou plní pozitiva, ale já jsem ho za celý život moc nenasbíral. Všichni se jen přetvařují, jak moc je tento svět a lidí v něm dokonalý, ale občas mám pocit, že jsem snad jediný z lidí okolo mne, kdo vidí pravou tvář tohoto světa.

Jen utrpení, bezmoc, smrt.

Samozřejmě neříkám, že je to jen o tom záporném, ale většina situací v životě obsahuje jen toto.

,,Slyšel jsi to?" Vytrhl mě z myšlenek Kirishimův hlas.

,,Co?" Nevnímal jsem, proto jsem nic neslyšel.

On jen ukázal prstem před sebe a já uviděl může křičící o pomoc.

,,Hrdinové!" Pokřikl, když nás uviděl.
,,Pomozte mi!" Běžel naším směrem a já se rozběhl naproti němu.

,,Jste v pořádku?" Uchopil jsem ho za ramena. Čekal jsem, až nám sdělí, co se stalo.

,,Záporáci... Banka... Moje žena..." Vykřikoval jen slova postrádající smysl.

,,Záporáci vyloupili banku?" V mžiku řekl Eijiro.

,,Ano, je tam moje žena. Pomozte jí." Byl v takovým stresu, že se mu klepali ruce.

,,Ihned se jděte schovat, postaráme se o ně!" Hrdinsky jsem prohlásil. Muž jen přikývl a běžel dál.

,,Neměli bychom to říct Fat Gumovi a počkat na něj?" Zeptal se mě.

,,Není čas. Musíme jim pomoct!" Rozběhl jsem se směrem, odkud přiběhl muž a Eijiro běžel hned za mnou. Rychle jsem si nasadil kapuci.

Viděl jsem lidi utíkající pryč. Byli jsme jediní, kdo běželi k místě činu. Během chvilky jsem uviděl banku a schoval jsem se za roh. Opatrně jsem vykoukl, abych zjistil, kolik pachatelů je na místě a v jaké jsme právě situaci.

,,Vidím dva záporáky." Zalezl jsem zpět za roh. Kirishima jen přikývl.

,,Jaký je plán?" Řekl směrem ke mně a já se zamyslel. Znovu jsem pohlédl na banku a hledal všechny možné vchody.

,,Vidíš támhle ten boční vchod v pravo?" Kirishima se podíval na banku a jen přikývl.
,,Půjdu tím vchodem a ty mezitím upoutáš jejich pozornost u hlavního vchodu. Já je následně zpacifikuji ze zadu." Vyložil jsem mu plán a on souhlasil.

Potichu a bez povšimnutí jsem se přesunul do uličky, kde se nacházel vchod. Eijiro počkal, až budu u vchodu a pak se neohroženě rozešel k hlavním dveřím.

,,Hej, vy tam!" Slyšel jsem, jak pokřikl na nepřítele.

Já jen neslyšně otevřel dveře a nahlédl dovnitř. Oba záporáci byli zaujatí Kirishimou a já mezitím spočítal rukojmí.

Čtyři...

Pro jistotu jsem se ještě rozhlédl po okolí, jestli jsem náhodou nepřehlédl nějakého nepřítele, ale zdálo se, že jsou všichni.

Opatrně jsem vykročil blíže k protivníkům. Oni však začali útočit na Kirishimu. Bránil se svým zpevňováním. Jeden z nich byl ohromně ohebný a mohl se libovolně natahovat a druhý ovládal vodu.

Neváhal jsem a vypustil své chapadlové prstíky směrem k ním a tím je uvěznil ve svých spárech. Ten ohebný byl, jako z modelíny. Přizpůsobil se mému chapadlu a během chvilky mi vyklouzl.

Sakra!

O toho se bude muset postarat Eijiro.

Pomyslel jsem si a neustále držel toho druhého. Měl jsem v plánu rozvázat rukojmí a poslat je do bezpečí, což jsem také udělal. Rozvázal jsem je a oni opustili budovu s poděkováním.

Chtěl jsem pomoc Kirishimovi, ale než jsem cokoliv stihl udělat, ležel jsem na podlaze v obrovské křeči.

,,Au!" Vykřikl jsem a zjišťoval, co mě uvádí do velkých křečí.

Uviděl jsem dalšího muže. Třetí záporák o kterém jsem nevěděl. Objevil se z ničeho nic.

Jeho schopnost mi činila obrovské bolesti a já tak nemohl použít svůj Quirk. On mohl ovládat stíny, manipulovat s nimi. Mohl tak s námi dělat cokoliv a my s tím nic nezmohli.

Kirishima neustále bojoval s mužem venku na ulici a já byl na pospas svému stínu.

Konnichiwa 💕

Mojí milí čtenáři, díky vám jsem objevila nový svět. Netušila jsem, že mě to tak nadchne a budu potřebovat další dávku vašich komentářů.🤤❤️

Taky jsem přišla na to, že psaní je pro mě mnohem víc záživné než objevování nových zákoutí našeho světa.😅 Předci anime je mnohem lepší a určitě nejsem sama, kdo si to myslí.😏

Zatím dobrou noc!❤️
12.1.2021

Vaše Rin ❤️