𝑫𝒐 𝒚𝒐𝒖 𝒆𝒗𝒆𝒏 𝒌𝒏𝒐𝒘 𝒊 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒚𝒐𝒖? [𝑴𝒊𝒓𝒊𝑻𝒂𝒎𝒂]

𝟡

Vydal jsem ze sebe úplně všechno, ale to nestačilo. Křeče byli až moc intenzivní na to, abych použil svůj Quirk.

,,Copa se děje chobotničko, nemůžeš nic dělat viď?" Zákeřně se zasmál muž způsobující mi obrovskou bolest.

Ten druhý, kterého jsem před tím držel, přišel blíž a několikrát si do mě kopl. Ono totiž nestačilo, že už tak nemůžu nic dělat.

,,Měli bysme mu trošku pomoct s gymnastikou, co myslíš Masaki?" Oslovil chlapa, který do mě před chvílí kopal.

Co tím myslí?

,,Jo! Dělej!" Odpověděl mu plný radosti.

Muž se stíny dal ruku v pěst a mě se zkroutila ruka. Zaslechl jsem nechutně znějící křupnutí ozývajíc se z mé pravé ruky, která se právě zlomila. Bolestně jsem vykřikl.

,,Co kdyby jsme ti upravili i druhou?" Měl široký úsměv od ucha k uchu.

Chtěl znovu použít svůj Quirk, ale najednou zhaslo světlo v místnosti, což znamenalo, že jsem přestal cítit křeče.

Nemůže používat schopnost, když nikdo z nás nemá od sebou stín?

Ohlédl jsem se k vypínači a uviděl Eijira.

,,To by stačilo!" Vykřikl a pustil se do chlápka jménem Masaki.

Já se zvedl z podlahy. Muž se stíny chtěl uprchnout, ale já ho chytil chapadlem z mé levé ruky, která byla naštěstí zdravá. Přistoupil jsem k němu a kopl ho do hlavy. Omráčil jsem ho.

Následně jsem ho pustil a chapadlo vypustil k poslednímu muži, kterého jsem také švihl do hlavy, aby už nedělal potíže.

,,Díky." Usmál se Kirishima.
,,Jsi v pohodě?" Zeptal se, když uviděl, že se snažím pravou rukou, co nejméně hýbat.

,,To nic není. Rychle je musíme svázat a počkat na příjezd policie." Řekl jsem mu. Jen kývl hlavou, poté mi pomohl je dostat na jednu hromadu a přivázat k sobě.

Netrvalo to dlouho a policie společně s Fat Gumem byli na místě incidentu. Vyslechli, co se stalo. Také jsme jim řekli Quirky těch tří a oni si je následně odvezli.

,,Jste v pořádku?" Strachovali se Fat Gum.

,,Já jo, ale Amajiki ne." Oznámil mu.

,,Vezměme tě do nemocnice." Řekl Fat Gum, který následně šel směrem k nejbližší nemocnici a my s Eijirem šli, jako dva pejsci za ním.

Pochodovali jsme nějakou tu chvíli v úplném tichu. Nikdo nic neříkal, ale jak je zvykem, někdo prolomil ticho svou připomínkou.

,,Byli jste oba stateční." Usmál se na nás Gum.
,,Jednou z vás budou opravdu dobří hrdinové." Sdělil nám svoji domněnku a pokračoval dál.

My s Kirishimou jsme se jen na sebe podívali a oba se usmáli.

Během několika minut jsme dorazili do nemocnice, kde si mě převzala sestřička.

Yoooo!

Další kapitola je na světě!😅

Jsou nějaké kratší, ale slibuju, že je začnu psát delší! Nebo radši nic slibovat nebudu, protože byste mě pak sežrali.😂❤️

Zatím papa!❤️
13.1.2021

Vaše Rin ❤️