𝟙𝟛

304 25 60
                                    

S překvapeným pohledem jsem sledoval Miria ležícího na mé posteli čekajíc na moji maličkost.

,,Co tady děláš?!" Vyjekl jsem jako malá holka. Trochu jsem se sebou trhl, což znamenalo, že jsem málem rozlil kafe v mé ruce.

,,Dávej bacha, ať se neopaříš!" Zasmál se.

,,Kdyby jsi na mě tady nebafl, tak by jsem ho skoro nevylil." Odložil jsem hrnek na noční stolek, když jsem přistoupil k posteli.

,,Kdyby jsi nebyl pryč, tak bych tady nemusel čekat. Kde jsi vlastně byl?" Zeptal se.
,,Nikde jsem tě nemohl najít, tak jsem se rozhodl počkat tady na tebe." Rozvaloval se na mé posteli.

,,Šel jsem se projít." Špitl jsem a napil se kafe.

,,Sám?" Zeptal se a mě v tu chvíli zaskočilo.
,,Takže ne." Párkrát mě praštil do zad, já se přestal dusit.

,,Samozřejmě že ne." Odložil jsem hrnek.

,,Hele je mi jedno s kým, nejsem tu proto, aby jsem tě tu vypovídal." Posadil se a pobídl mě, abych tak také učinil.

,,Co tedy potřebuješ?" Posadil jsem se vedle něho.

,,Říká se to složitě a už konečně rozumím tomu, proč jsi mi to do teď neřekl." Položil ruku na tu mojí a já se začal červenat.
,,Vím, že jsem byl neskutečně slepí a neuvědomoval si, co všechno pro mě děláš a hlavně proč to děláš."

Nenatahuj to!

,,Ale teď už to vím a díky včerejšímu večeru jsem si to uvědomil." Pohlédl mi přímo do očí.
,,Miluju tě Tamaki." Usmál se.

Opravdu to řekl?

,,Mirio, já jsem ti svoje řekl." Stiskl jsem jeho dlaně, která byla na té mé.
,,Dokud budeš s Hado, tak..." Nedořekl jsem svoji myšlenku, protože mi skočil do řeči.

,,Rozešel jsem se s ní."

Cože udělal!

,,Cože!" Pustil jsem jeho dlaně a postavil se na vlastní nohy.
,,Vysloveně jsem ti říkal, ať se s ní nerozchazíš kvůli mě!" Vzteky jsem chodil po místnosti ze strany na stranu.

,,Tamaki! Zastav se na chvilku." Vyhoupl se na nohy a chytil mě za ruku.
,,Vím, co jsi mi říkal, ale já si nemohl pomoct." V duchu jsem jásal, ale stejně jsem se cítil, jako největší sobec.
,,Nemohl jsem sám sebe nechat ti takhle ubližovat." Držel mě neustále za ruku. Zadržoval jsem slzy, které chtěli ven. Nebyly to slzy smutku nebo utrpení. Byly to slzy radosti.

,,Mirio..." Stekla mi jedna neposedná slza po tváři.

,,Už nemluv." Otřel mi slzu a následně se nalepil na mé vlhké rty.

Zachvěl jsem se. Chvilku mi trvalo, než jsem všechny informace spracoval, ale pak jsem podlehl jeho polibku. Něžně mě kousl do rtu, což zapříčinilo můj tichý stén.

Pomalu mě natlačil až ke zdi a obě mé ruce uchopil za zápěstí, které také přitiskl ke zdi.

Odtáhl se z polibku. Chvilku mi hleděl do očí a následně se nahl blíže k mému uchu. Olízl jej od lalůčku až po špičku mého ouška a poté mi pošeptal.

,,Chci tě tady a teď!" Poté skousl můj lalůček.

Pustil jednu moji ruku a tu svoji přemístil na můj krk, který něžně stiskl, což mě vzrušilo. Potřeboval jsem jeho rtíky na těch mých. Byl necelý centimetr od mých rtů a já je hrozně chtěl políbit, ale on mě jen trápil. Zavřel jsem oči a on olízl mé rty a zase se odtáhl kousek ode mě.

,,Polib mě už sakra!" Vyjekl jsem nedočkavě.

Usmál se a následně mě políbil. Dravě mě líbal a já ho moc chtěl, což si uvědomoval. Přitiskl jsem volnou ruku na jeho bok sáhl mu pod tričko.

Ani na chviličku nezaváhal. Odtáhl se z polibku, vzal mě do náruče a poté mě položil na postel. Sundal si tričko. Následně si lehl na mě a lokty se zapřel o matraci, aby mě nezalehl. Znovu se přisál na mé rty. Cítil jsem, jak mé tváře nabírají odstín červené. Něžně skousl můj spodní ret a odtáhl se. Začal mi sundávat mikinu s tričkem. Zachvěl jsem se, když jsem ucítil jeho nezbedné prstíky se dotknout mých citlivých míst.

Když zahodil moje oblečení, dával mi polibky, které směřovali od mých rtů až k mým kalhotám. Mírně jsem se prohl v zádech, když mi dal polibek přes kalhoty v místech mého rozkroku, kde byla už nějakou chvíli velká boule. Poté uchopil mé kalhoty a zeptal se.

,,Můžu?" Zeptal se a já si s přikývnutím skousl spodní ret.

Začal mi pomalu stahovat kalhoty, kdež to najednou se rozrazili dveře do mého pokoje a oba jsme se rychle podívali na osobu ve dveřích.

,,Hado?" Řekli jsme oba naráz a já pohlédl na Miria. Byl překvapený a v očích se mu zrcadlilo jedno tajemství, které mi neřekl.

,,Co to sakra děláš?!" Vykřikla Hado a já pohled namířil k ní.
,,Ty mě podvádíš s klukem?!" V očích měla slzy, které střídala s pohledem, který mi napovídal, že mě chce zabít.

Takže se s ní nerozešel?

,,Tys mi lhal!" Vrátil jsem se pohledem zpátky na Miria, který byl plný jiskřiček lítostí.

,,Tak to není!" Chytl mě za tvář, ale já jeho ruku rychle srazil dolů.

,,Vypadni!" Vykřikl jsem.

,,Ale..."

,,Žádné ale. Řekl jsem VYPADNI!" Zdůraznil jsem poslední slovo. Vzal jsem ho za paži. Vytáhl jsem ho ven a i s ním vykopl Hado.

,,Počkej!" Naposled se mě pokusil zastavit, ale já mu stejně zabouchl dveře před obličejem.
,,Chci ti to vysvětlit." Křičel, i když dveře byli zavřené. Já mu neodpovídal, jen jsem otočil klíč v zámku a zády se projel po dveřích až k podlaze.

Já naivní blbec!

Vrrr!🤣❤️

Dneska trošku pikantní 😂

Snad jsem vás nepohoršila, i když už jste někteří z vás zažili hot scénu 🤣❤️

Hlavně mě nezažalujte, protože jsem si vědoma, že je tu většina lidí pod 15.😅 Ale co oči nevidí, to srdce nebolí. Neukazujte to rodičům!😂💕

Zatím papa!❤️
16.1.2021

Vaše Rin ❤️

𝑫𝒐 𝒚𝒐𝒖 𝒆𝒗𝒆𝒏 𝒌𝒏𝒐𝒘 𝒊 𝒍𝒐𝒗𝒆 𝒚𝒐𝒖? [𝑴𝒊𝒓𝒊𝑻𝒂𝒎𝒂]Kde žijí příběhy. Začni objevovat