unesená

6.

Domluvili jsme se, že někam zajdeme. Ale prvně jsme museli jít nakoupit nějaké jídlo, abychom neumřeli hladem.

Šli jsme teda do obchodu, koupili jsme něco na to jídlo a i něco dobrého na zub (např. Brambůrky, nanuky atd.). Nakoupili jsme, odvezlo se to domů a šli jsme. Kelo navrhl, že půjdem do aquaparku, já s Terkou jsme souhlasili. Vzal jsem si plavky a ručníky. Kelo a Terka už tam na mně čekali, přišel jsem potichu k nim a Terku jsem ze zadu objal. Trochu se lekla, ale objetí mi opětovala. Obul jsem se a pak jsme mohli vyrazit.

O cca 30min:
Už jsme dorazili. Všichni jsme se museli protáhnout, musel jsem se tomu pousmát.
Vystoupily jsme z auta a šli si vzít věci z kufru. Ale museli jsme si dávat pozor na čas, aby kelo stihl vlak.

Můj pohled:
Když jsme šli k pokladně, tak všechno zaplatil Gejmr. Byla jsem na něho naštvaná, chtěla jsem si to koupit sama. "Tak já vás na chvíli opustím hoši" Musela jsem se zasmát a kluci taky. Šla jsem teda do šatny a převlékla se do dvoudílných plavek. 'docela mi to seklo, vrrr' řekla jsem si v hlavně a nad tím jsem se musela zasmát. Vyšla jsem z šatny, směr hledat kluky😂. Nová mise najít kluky spuštěna. Nad tím jsem se musela zasmát. Nemusela jsem dlouho hledat, kluci zrovna vyšli. "Mise splněna agente" kluci nechápali a já se musela smát jak debil. "Jaká mise? Co ? Jsme mimo" řekli sborově "noo, měla jsem misi vás najít" uchechtla jsem se. "Kelo a v kolik ti jede ten vlak?" Zeptala jsem se, protože mě to zajímalo "hej, vieš, že já ani neviem?" Zasmál se "tak to se budeš muset kouknout kelouši" přidal se do rozhovoru Gejmr a smál se, já musela taky "jinak tu zůstaneš a domů k nám tě nepustím" mrkl na něj "hej, notak Míšo, nemůžu tu zůstat ještě jeden den?" Koukl na něj smutným pohledem "Míšo ať tu aspoň jeden den zůstane, prosím" "tak dobře, ale děláte oběd, jasný?" "Jasný kapitáne" řekli jsme na stejno a už jsme šli k bazénu. Někdo mě chytil kolem pasu a hodil do vody. Když jsem se koukla kdo to byl a bylo mi jasné proč to udělal. Byla jsem naštvaná, ale smála jsem se. Nedívá se na mě tak to využiju. Stáhla jsem ho taky do vody " heej, čo to bolo" pokusil se dělat uraženého, ale nešlo mu to, takže se smál. "Nič Eriku, to máš za to jak si ma hodil do té vody a ty Míšo pojď taky nebo tě též stáhnu do vody" " jo, už radši jdu do té vody" podíval se na mě a šel do vody a už jsme tu byly všichni. Cákali jsme po sobě vodou, dělali blbosti a šli i na tobogány. Byla to nejlepší vzpomínka a zážitek. Nikdy jsem si takhle neužila.

O hodinu později:
Už jsem stála u auta a čekala na ty dva retardy. Trvalo jim to snad dva roky než přišli k autu. "Co vám to tak trvalo?!"už tu čekám snad dva roky!" Byla jsem trochu naštvaná, ale smála jsem se "klid klid, jen jsme se trochu rozkecali s kámošem, kterého jsme dlouho neviděla" poškrábal se na zátylku "v pohodě, ale jenže já tu umírám hlady a za to že jste se zakecali, taaak uděláte vy dva oběd" dávala jsem na ně vražedný pohled, ale musela jsem se zasmát jak jsem viděla jejich pohledy, byly k nezaplacení. Smála bych se dál, ale moje břicho mělo hlad, tak jsem řekla "pojedeme už a dělejte nasedat" musela jsem se smát, připadala jsem si jako kapitán "jasně kapitáne!" Všichni tři jsem se začali smát a někteří lidé se na nás otáčeli a koukali jak na debili. Už jsme nasedali do auta a jeli směr náš dům (jo už náš dům, bydlíme tam my tři, a joo já vám to neřekla, ale kelo se nakonec rozhodl, že bude bydlet s námi, takže nakonec nepůjde domů, jen si zajede pro věci😂) Byly jsme už před domem, tak jsme vystoupili, vzali si věci a šli dovnitř. Uklidila jsem si věci a šla dolů za nima. Přemýšleli jsme co udělat na oběd, kluci něco vymysleli tak začli kuchtit.