9.

60 4 0
                                    

Pohled Marka:
Jak jsem jí tak objímal, tak jsem všiml, že spokojeně oddechuje. Takže mi tu usla, aspoň se prospí. Položil jsem jí na postel a přikryl jsem jí dekou. Pak jsem se šel kouknout do obýváku na kluky.

Jak jsem tam přišel tak už se asi vzbudily a koukali se po pokoji. Pohled zaměřili na mě "co tady děláš?" Zeptal se Michal "přijel jsem za Terkou" "proč?" Nadzvedl obočí Michal "protože mi volala a myslím si, že jste zaspali zprávy" nechápavě se na mě oba podívali "v telce bylo o Terce, že je pohřešovaná a pak se to změnilo na to, že už není pohřešovaná, že se už našla, ale nebyla to pravda. Stačí?" Podíval se na oba a oni měli otevřou pusu až někam, asi moc nechápali co jsem řekl, ale pak jsem viděl jejich lítost v očích. "A kde je Terka?" Zeptal se Erik "před chvilkou mi usnula v objetí a je u Michala v pokoji" řekl jsem klidně, protože moc se mi nelíbil pohled Erika. Tak jsem ještě šel za Terkou a napsal jsem jí: už jsem musel jet, tak mi pak napiš, že už jsi vzhůru a mám tě rád pác a pusa❤️.
Takže jsem už teďka šel a musel jsem přes obývák. Viděl jsem Michala jak je furt z toho mimo a Erik byl na mobilu, jako vždy. Řekl jsem čau a šel se obout a vyrazil ven do té zimy. Komu by se chtělo do té zimy? Mě Rozhodně ne, ale musel jsem. Pak jsem zalezl do auta a už jel domů.
Po cestě přemýšlím proč kelo na mě udělal divný pohled, moc se mi to nelíbilo, tak snad se nic nestane. Určitě se něco stane. Moje podvědomí se vzbudilo no super. Ale nějak jsem to vyhnal z hlavy.

Můj pohled:
Zrovna jsem se asi probudila. Jo to bude ono. Sedla jsem si do sedu a koukla jsem se na mobil, ale nic a pak jsem si všimla papírku na nočním stolku. Vzala jsem ho do ruky a začala jsem číst: už jsem musel jet, tak mi pak napiš, že už jsi vzhůru a mám tě rád pác a pusa❤️. Usmála jsem se nad jeho zprávou a vzala si hned mobil a napsala mu:
"Ahuj, už jsem vzhůru a taky tě mám ráda ❤️".
Je to roztomilé když se o mě bojí. A na odpověď jsem čekat dlouho nemusela.

"No konečně ses probudila 😂to ti to trvalo, ale nevadí, snad si se krásně vyspinkala ❤️" nad jeho zprávou jsem se musela zasmát.

"Njn šípková Růženka se musí vypsat ne? A ano krásně jsem se vyspinkala 😂❤️a jednoho krásného dne tě přerazím pánvi 😂" smála jsem se jak blázen.

"Njn musí 😂❤️ a tak to je dobře a to jako proč?!😂"

"Protože jsi ňouma 😂 ne neboj neudělala bych ti to, teda pokud by s tím nesouhlasil Honza 😂"

"No tak to prrr, já chci být ještě naživu 😂takže se Honzy neptej"

"No jo dobře, nezeptám😂" ale měla jsem jiný plán.

Chat s Honzou:
"Honzoooo😂"

"Copak potřebuješ, že mě tak voláš? něco důležitého?😂"

"Ano je to moc důležité 😂"

"Tak povídej 😂"

"Můžu přerazit Marka pánvi?😂😂"

"Ale jistě že 😂"

"Děkuju moc Honzíčku 😙😂"

"Alee není vůbec za co 😂😂😙"

"Tak už se jdu připravovat ho přerazit, tak papa😂❤️"

"Dobře, tak ať se ti to povede, papa😂❤️"

Je dobře, že Honza se mnou souhlasil, jinak bych ho přetáhla též pánvi a to fakt nechce. Dostala jsem záchvat smíchu. Jdu napsat Markovi.

Chat s Markem:
"Marku těš se, že tě přetáhnu pánvi 😂a neboj bolet to nebude😂"

"Jak jako se mám na to těšit? Ses ptala Honzy, že jo?😂😂"

"Normálně 😂 a nee neptala"

"No to určitě, tak ptala nebo ne?😂"

"To bych tu nevybuchla smíchy, kdybych se ho neptala 😂😂"

"Já ho přerazím, teda pokud to neuděláš dřív ty😂"

"Myslíš si to vážně udělám? 😂I Honza to bere ze srandy 😂"

"Jo myslel jsem si to😂, no to mi bude jasné"

"Jaaj tak nevadí 😂 musím si jít pro jídlo, mám mega hlad"

"Za chvíli budeš jak Niall a nebo Matthew, kteří taky furt žerou😂"

"Njn stane se, ale mě to nevadí😂a já jdu teda pro to jídlo, tak papa 😂❤️"

"Dobře, papa❤️😂"

Zvedla jsem svůj líný zadeček a šla si pro něco k jídlu, jinak bych tu fakt umřela. Joo taky si připadám jak Niall a nebo jak Matthew, ale tak co už, jsou též hubení, takže to je jedno.

Šla jsem přes obývák a měla sklopenou hlavu. S periferního vidění jsem viděla kluky sedět na gauči koukali na telku. Jak jsem si všimla, tak si mě nevšimly. Trochu smutné ne? Ale tak co, nepotřebuju pozornost. Tak a teď pro to jídlo nebo fakt umřu hlady. Bylo šest večer, musím si udělat něco lehkého a tak jsem si šla udělat vaječinu. Měla jsem zrovna na ni chuť. Připravila jsem si ingredience a začala dělat, naštěstí to umím, takže to nespálím, ale krásně to voní. "Čo to tu tak krasne voní?" Čuchal Erik "po čuchu vy přijít joo, a já dělat moc dobré jídlo" zasmála jsem se "a jak moc dobré jídlo vy dělat? Já chtít ochutnat" to už jsme se rozesmáli "na a nech si chutnat" "ďakujem" dala jsem mu na talíř a sobě taky.

"Bylo to moc vynikající" "ďakujem ti Erik, ale nic ťažkého to nebolo" usmála jsem a Erik mi to oplatil. Sklidila jsem nádobí do myčky. "Hej Teri" řekl "ano" nadzvedla jsem obočí a čekala co z něj vypadne "to co říkal Marek je pravda? Jakože řekli, že tě našli, ale přitom ty to nejsi?" Řekl a tohle jsem nečekala, že řekne " jo je to pravda, vy jste spali a já se zrovna na to koukala a-a docela mě to-o d-dostalo" začala jsem trochu brečet "Teri Shh to bude dobré" přišel ke mě a začal mě objímat, hladit na zádech a jakkoliv uklidňovat. Trochu to pomohlo. Pak přišla Michal a všiml si mě, taky mě objímal "hromadné objetí" zavolala jsem se smíchem "tak musí být ne" řekl Michal a zasmál se a já s Erikem taky. Ano furt jim někdy říkám kelo nebo gejmr, zvyklost mno.

V objetí jsme byly dlouho. Dokud jsem neřekla "kluci ráda bych byla ve vašem medvědím objetím, ale udusíte mě" zasmála jsem se a kluci taky "no tak dobré, ale příště bude delší" pohrozil Michal. Musela jsem se smát jak debil a kluci byly na tom podobně, jak jsem viděla.

unesenáKde žijí příběhy. Začni objevovat