jsem unesená tím kým jsem nečekala...
(Ne)Obyčejná holka, která nikoho moc neměla a matka a bratr jí nemají moc v lásce. Tajuplná, ale milá to jsem přesně já. Co se stane když zjistím věc co jsem vědět neměla? A jak dlouho vydržím být slušnou holkou...
Je 10:00 hodin ráno. Líně jsem vstala z postele a přešla ke skříni, vybrala jsem si čistě černé tričko, černé kraťasy, černé legíny, k tomu černou mikinu s kapucí a šátek od táty, plus jsem si vzala tuhle masku👇(sorry za špatnou kvalitu)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Oblékla jsem si to, tu masku jsem si ještě vzala do ruky a šla dolů za nima. Byly tam všichni "Dobré ráno, potřebuju tebe Dominiku, brášku, Radka, Kamila a Pepu" hned jsem jim řekla a doplnila jsem se "oblečte si něco černého plus si vemte tyhle masky" mají stejnou masku jako já, akorát jiné barvy. Dominik má červenou, Daniel má oranžovou, Radek má žlutou, Kamil zelenou a Pepa bílou. Jinak už se vrátili zpátky dolů "ještě někomu zavolat" řekla jsem a šla zavolat bodygardum -Kryštofovi a Jonášovi neboli noční můry, vždy když chodí spolu na akce říká se jim tak, jde z nich strach, já se jich nebojím- všechno jsem ním vysvětlila, takže brzy přijedou. Šly jsme mezitím pro auta "Dominiku vem si svoje černé BMW a já si beru svůj černý mustang" přikývl a vydal se k autu "k Dominikovi půjde Radek, Pepa a Kryštof a ke mě Bráška, Kamil a Jonáš" usmála jsem se, dobře je znají, znají je víc pod přezdívkou noční můry.
Mezitím co jsme čekali si do auta všichni sedli, mezitím jsem jim i řekla plán atd. Venku jsem byla jen já kvůli Klukům "čau Tero" řekli naráz "čau noční můry" zasmála jsem se "Jonáš ke mě, Kryštof k Dominovi do auta" ušklíbla jsem se a šla si sednout do auta kluci už taky seděli. Všechno jsem jim vysvětlila předtím, takže pohoda jahoda. Měli jsme namířeno k Michalovi domů. Vím, že tam ještě budou, musíme si pohnout. Proto jsem šlápla na plyn a jela 200 km/h abychom tam byly rychleji. Miluju rychlou jízdu. Tak proto závodním na pouličních závodech.
Zastavila jsem před barákem a vystoupila jako všichni ostatní. "Noční můry půjdou predemnou, já mezi nimi, ale trochu vzadu a ten zbytek půjde za mnou" rozdala jsem úkoly. Šli jsme pomalu, měla jsem klíče od baráku tak jsem odemkla, vevnitř šli slyšet hlasy, ale jak jsem to udělala tak utichly "pojďte" řekla jsem potichu, masky jsme si dali už předtím jen ti dva predemnou je neměly.
"Noční můry!" Vykřikl podle hlasu Erik, zasmála jsem se. "Klid jsme tu v míru asi zatím" ušklíbla jsem se i když to nikdo neviděl.
Boss Bartel (krátké): Ten hlas mi byl povědomí, ale nemohl jsem si vzpomenout, vlasy byly jiné, ale nejvíc povědomí mi byl hlavně ten šátek co má na hlavě.
To není možný, že by to byla má ztracená dcera.
"Už jsi Eriku asi měl tu čest s nočníma můrama, jak jsem slyšela" tohle mě vytrhlo z přemýšlení "Jo měl jsem tu čest je poznat" na sucho polk, noční můry se zasmáli a zbytek s ním "už si měl i čest poznat nás všechny jestli nevíš, z té tvoji zkušenosti" zamračil jsem se a koukl na Erika ať mi to vysvětlí "no... trochu se něco zvrtlo u předávání a já dostal do držky" usmál se nevině "jen kdybys věděl kdo tě taky zmlatil že" zašeptala si ta holka, ale já jí slyšel.
Můj pohled: "Jen kdybys věděl kdo tě taky zmlatil že" zašeptala jsem si pro sebe "a jak se máte vy Bartele?" Zeptala jsem se "ale jo jde to" usmál se, no dorprdele je to můj táta. "Můžu se zeptat na něco?" Řekl "jasně můžeš" přešla jsem na tykání "odkud máš ten šátek?" Zeptal se "to musíš vědět ty tati" sundala jsem si masku a usmála jsem se na něj. Měli otevřenou pusu až dolů "zavři tu pusu tati vletí ti tam moucha a vám též" taťka se zasmál "vtipná po mě a kdo jsou ti za tebou" řekl "jo ti, taky je znáš, hoši sundej te si masku" kluci tak udělali a usmáli se jako já "hoši já vás tak rád vidím, díky, že jste se mi o ní postarali" tohle mě zahřálo u srdce i když jsem částečně bydlela tady a furt byla někde pryč "není za co, my rádi, že jo dračice" řekl a zasmál se Kamil "jojo" všichni se zasmáli až na Erika "copak Eriku nějak nemáš náladu" začal se ke mě přibližovat, že mi dá facku, ale já mu chytla ruku zakroutila dozadu, podkopala jsem mu nohy, takže ležel na zemi a nemohl se hybat "doprdele pusť mě" zasycel "ani mě nehne, za to co si mi udělal, máš to furt lepší než jsem to měla já, takže si nestěžuj, ubožáků" taky jsem na něj nahlas zasycela a trochu jsem ho zatlačila dolů, zakňučel a já se jen usmála.
"Jen tak Teri jak si přišla, že to jsem já?" Zeptal se táta "jednoduše, protože to je přezdívka z doby, kdy si jezdil pouliční závody tati, jdu v tvých stopách" jen přikývl a hned mě zabalil do medvědího objetí.
Erik furt ležel na zemi a ani se ještě nepostavil, mě to bylo jedno. "Ehmmm co se stalo, že ti Erik chtěl dát facku?" Zeptal se táta, já se jen zasmála všichni na mě koukali nechápavě, krom Erika "asi za to, že dostal rány od holky a to, že je na zemi, byli za to že mě hodil do pokoje na něco ostrého a nejspíš jste slyšeli au dopíči" usmála jsem "proto mi to nesedělo k Erikovi, nikdy nemluvil sprostě" jen jsme se tomu zasmáli a povídali si do doby když nepadla jedna otázka.
-----------------++++ Eniky beniky kliky bé Vítám vás po dlouhé době zase u další kapitoly Teď moc nestíhám vydávat kvůli škole ^_________^ ale snad se zase bude líbit Uvidíme se u další kapitoly, pac pac čauu.
