unesená

18.

Už jsem ji odvezla před dům. Bylo dlouhé loučení a jakože fakt hodně dlouhé. Teď jedu zpátky a musím se na něco zeptat Marka. Furt mi to vrtá hlavou.

Přijela jsem před jejich "'skladku'" a vystoupila z auta. Klíče si ještě nechám, určitě se budou ještě hodit. Vešla jsem dovnitř a zařvala "čau kluciii". Určitě se lekli jako vždy a měla jsem pravdu. "Kurva holka nelekej nás tak" řekl Honza "sorry já musela a marku ty jdi do kuchyně, hned" rozkázala jsem mu, hnedka uposlechl a šel. *Tak je hodný kluk* jacku říkat to nemusíš.

"Marku jak se jmenoval ten boss co měl ty auta?" Zeptala jsem se naléhavě "jmenuje se boss Bartel, nevím proč se tak jmenuje" řekl mi rozpačitě. To jméno mi něco říká. Bartel....Bartel.....Bartel....bar-... táta, takhle se jmenoval táta, když jezdil pouliční závody, ale to není možný. Jsem mimo. A tohle si pamatuju, chodila jsem na jeho závody, proto to mám po něm v krvi to závodění. Bože můj, musím se ujistit na vlastní oči. Zavolala bych mu dávno, ale nemám od něj číslo. Za prvý byla jsem malá a za druhý my ho pak matka nechtěla dát. Musím hned jet za mým gangam. Ano mám gang, ale nikdo to odsut neví, takže pohoda.

"Beru si zase auto a hned ho pak vrátím" křikla jsem na Marka, po cestě sebrala tašku a běžela rychle k autu. Vyjela jsem směr m+ studio, určitě tam budou. Twl mě picne brzy z tohohle. "Proč tu nejsi když tě potřebuju čumáčku" zašeptala jsem potichu do celého auta a smutně se pro sebe usmála.

Viděla jsem studio před sebou a hned se zaradovala. Zastavila jsem vzadu za studiem a vypla motor, chvíli jsem tam jen zůstala a pak hned vystoupila do teplého počasí. Vtrhla jsem dovnitř jak uragán, slyšela jsem jejich smích, určitě zase streamovali. Potichu jsem se zasmála nad svou pravdou. Postavila jsem se tak, aby mě kluci neviděli a viděli mě jen ti diváci či co to je. Hned jsem slyšela kluky jak četli chat: "koho to tam máte? " Přečetl Dominik "kde bychom koho měli, nikdo tu neni kromě nás" zasmál se a byly další podobného typu. Je ani nenapadlo se kouknout za sebe, blbouni. Ukázala jsem chatu ať jsou potichu, jakože ať nepíšou, že jdu. Výhoda pro mě vypla se jim jejich kamera kde byly oni jak seděli. Šla jsem potichu a opatrně k nim, nejblíž mě byl Domča. Ten se lekne. Byla jsem u jeho ucha a pošeptala "baf" vypískl jak malá holka a kluci se ho lekli, já se začla hrozně smát. "Doprdele kočko, víš jak jsem se lekl" držel se za srdce a já se mu potichu smála "kde ses tady vzala?" Zeptal se nechápavě Jakub "no normálně" usmála jsem se nevinně "a kdyžtak se příště otočte, chat měl pravdu když to četl Dominik, byl tam někdo teda spíš respektivě Já" zasmál jsem se a přidala ještě "Dominiku pojedeš se mnou něco vyřídit tak stavej a sorry lidi, že vám beru nika" vytáhla jsem dominika na nohy a táhla ho ven. "Vezmeš můj černý mustang a pojedeš za mnou jasný?" Ukázala jsem mu varovně ukazováček "jasně šéfe" zasalutoval, nastoupil do mého auta a mohly jsme vyrazit.

Cesta byla dlouhá, ale dalo se to. "Ty tu zůstaň, ale přesedni si na spolujezdce díky" mrkla jsem na něj a šla vrátit klíče "marku tu máš klíče a jdu si ještě něco zařídit, zítra odpoledne se asi vrátím" řekla jsem mu na jeden nádech "jasně, okey, ale musíš se vrátit" řekl s vážnou tváří, ale cukali mu koutky, tak se rozesmál a já s ním "pá" nečekala jsem na odpověď a zavřela mu dveře před nosem. Šla jsem k auta a mohla vyjet pryč odsuď zatím.

Po celou dobu bylo v autě ticho, proč? Dominik usl, takže jsem pobrukovala nějakou vymyšlenou melodii. Upřímně byla jsem ospalá, ale už jsme se blížily do studia.

Byla jsem vzadu za studiem a snažila vzbudit Dominika "Domčo vstávej, už jsme tady" šeptala jsem a přitom ho hřbetem ruky hladila po tváři. Vypadal jak zlatíčko, ještě jsem si ho vyfotila a mohla jsem ho znovu budit "zlatíčko už fakt vstávej, vyspíš se v posteli" dala jsem mu pusu na čelo, něco zamručel, ale furt se neměl na to, aby se vzbudil. Tak jsem to zkusila podruhé, ale dala jsem mu pusu na nos. To už otevřel pomalu jedno oko a potom druhé "pojď už jsme tu, vyspíš se v pokoji" pohladila jsem ho ještě po tváři, spokojeně zavrněl "už jdu" a zívl si. Vystoupil z auta a já ho napodobila, zamkla jsem ho a mohla jsem si konečně lehnout. Zítra všechno vyřešíme, teďka na to nemám náladu. Umyla se, převlékla se do pyžama a lehla do postele. Do pár minut jsem upadla do říše snů.

-----------------++++
Eniky beniky kliky bé
Vítám vás zase zde u další kapitoly
Po dlouhé době zase vydávám kapitolu (✷‿✷) snad se bude líbit a pište do komentářů ( ꈍᴗꈍ)
Uvidíme se u další kapitoly, pac pac čauu.