Marlene:
Ráno jsem se vzbudila na jednu z mých oblínených písniček, spustila nohy z postele, chvíli tak seděla a koukala do zdi. Pak jsem si řekla že už bych tak jako mohla vstát a obléknout se. A tak jsem si hodila na postel jednoduché krémové šaty se vzorem malinkatých slonů, přes to džínovou bundičku a doladila to náramkem opět se slonečkama. Ano, protože já jsem do slonů naprostej fanatik. (:D) pak jsem seběhla dolů pro snídani ale řekla jsem si že ji nestíham protoze se musim jeste nalíčit a tak jsem jen do tašky hodila, jablko a do termo hrnečku uvařila kafe. Protoze krome slonů jsem ještě závislá na kafi. Yeah prostě coffee lover. (:3 )Pak jsem vyběhla zase nahoru do koupelny a nanesla na sebe vrstvu řasenky. Pak mi jeste doslo ze jsem si ani nevycistila zuby. Jsem to ale prase. Popadla jsem kartacek a dala se do toho. Pak jsem si jeste dala trochu pudru, zapletla vlasy do rybího copu a bezela zas dolu pro veci. Thomas uz si tam v klidku pochutnaval na nejakejch krupkach. "Heej, ujede nam bus!" luskala jsem mu pred oblicejem. "Jo, vzdyt jede az za tri minuty, to stihame." Ukazala jsem mu na balerinky co mam na sobe. "V tomhle nepobezim. Makej nebo te tu zamknu" zkricela jsem na nej uz v predsini. Neochotne vstal od stolu a šel za mnou. Bus jsme stihly jen tak tak diky tomu ze mel spozdeni. Kdyz jsme na nej čekali na zastávce uviděla jsem na opačném konci Sama s Lairou. Thomas si jich všiml taky a asi ho napadlo i to same co me. Zacali jsme se k nim zezadu približovat a pak jsme jim zakryli oči. Ucítila jsem jak sebou Sam škubl, když najednou oslepl. "Kdo to je?" zeptala jsem se ho a slyšela jak tu samou otazku položil Thomas Laiře. "Mar" řekl Sam s úlevou a otočil se ke mě. "Ahoj" pozdravila jsem ho a usmála se. Chytl mě za ruku a propletl si se mnou prsty. Otočila jsem se na Thomase abych mu představila Sama. "Ahoj Lairo" ješte jsem pozdravila jeho holku a objala ji. "Ehm Same to je Thomas. Můj bratr. Nevlastní. A Thome, Sam můj..." "Přítel" dořekl za mne Sam a usmál se. "Konečně tě vidím naživo. Na Time square jsme se nějak nestihli." zašklebil se na něj Thomas. "Taky tě rád poznávám"zazubil se na něj na oplátku Sam. Už jsme byli v buse a dál jsme si povídali. "Jaký to tam vlastně bylo, myslím na Time square. Prej tam měli koncert linkíni." zeptal se Sam. Protočila jsem oči. "To nebyli Linkin Park ale Bon Jovi." řekla jsem celkem naštvaně. "Dělám si srandu zlato, tyhle dvě kapely od sebe ještě rozeznám" řekl a potlačoval smích. "Ha ha." zasmála jsem se ironicky a všichni vyprskli smíchy. V buse jsme si pak ještě povídali o tom kdo co poslouchá. Laira Eda Sheerena a Bruna Marse. Thomas Green Day a Calvina Harrise. A Sam o něm to vím už dlouho, Nickelback a Linkiny. Proto jsem se taky tak divila že by si to spletl. No co. On mě vždycky na něco nachytá.
Takže krátká kapitolka. Nakonec jsem se rozhodla že ji rozdelim na dve casti, protoze to pisu na mobilu a odumiraji mi prsty :D ;)
ČTEŠ
Say it isn't so
RomantikPříběh o holce, jménem Marlene A jejim nejlepsim kamaradovy Samovy kteří čelí náročným překážkám v źivotě například pár zvrácenejm kamarádům kteří chteji rozbít jejich vztah nebo rodičům s předsudky.