Say it isn't so

New "friend"?

Druhý den se Jason zastavil, přesně, jak slíbil. Byla jsem za jeho společnost ráda, protože jsem celý den byla sama a v takových situacích samotu težko zvládám. Bála jsem se, že bych si mohla něco udělat...zase. A to jsem nechtěla. Musím být silná. Už jednou jsem si kvůli Samovy ublizovala a nechci aby se to opakovalo. Když Jason přišel, a oznámil mi, že mě vezme na výlet, nebyla jsem na to vůbec připravená. A proto teď stojím v koupelně a patlám na sebe tuny make-upu, abych zakryla svoje uplakane oci. Když jsem vyšla ven, Jason mi jako gentleman podal rámě a zeptal se: "Můžeme madam?" "Samozřejmě pane." usmála jsem se. Zase jsem si pripadala jak ve středověku. Když jsme procházeli kuchyní, matka se na mě obdivně a zároven pysne usmala. Jen jsem protocila ocima a zavedla Jasona do předsíně. "Budu se vas nucena pustit pane, musim si nandat strevíce." "Zajisté madam." odvetil a také si nazul boty. Když jsem si zavazala i satek okolo krku, venku uz zacinala byt zima, Jason mi opet podal rame a vysli jsme ven. Šli jsme do parku, uz bylo celkem chladno a stromy se zacinali zbarvovat do ruznych barev. Cestou do parku jsme sli kolem obchudku. "Nedala by jste si zmrzlinu madam? Tady prodávají znamenitou, mam to vyzkoušené." Hrál Jason pořád tuhle hru. "Je to dobrý nápad pane? V téhle zimě?" "Myslíte, že je na to moc velká zima? Já myslím ze to jiste prezijete kdyz mate tento prenadherny šátek." "Ach dekuji, to je milé. Když nad tim tak přemýšlím asi mate pravdu. Urcite me nebude bolet v krku kdyz mam ten šátek." Uchechtl se. "Tak jdeme." Vesli jsme dovnitr. Jason me hned zatahl do mrazaku se zmrzlinou. "Tak ktera je ta vyborna zmrzlina jak jste rikal." "Tato. Je to novinka." Ukazal na oreovou zmrzlinu. "To uz je novinka asi dva roky." "Uz jste ji nekdy mela, madam?" "Vlastne ne." "Tak potom je to pro vas novinka." usmal se "Tak to si ji musim koupit." "Ne vy. Ja vam ji koupim. Zvu vas samozrejme." Myslela jsem si ze si dela srandu a proto kdyz jsme dosli k pokladne vytahla jsem penize. Ale on me predbehl a opravdu ji zaplatil za me. "Děkuji." usmala jsem se na nej venku a zakousla se do zmrzliny. Procházeli jsme se parkem a jedli zmrzlinu. Lidi na nas koukali jak na magory. Ale byl to příjemný pocit. "Chutná vám?" otázal se Jason po chvíli. "Ano je velice chutná. Ta smetanová chuť." "Nebolí vás v krku?" podíval se na me vážně. "Zatím ne." usmála jsem se. Kdyz jsme dojedli, vyhodili jsme obaly do nedalekého koše a šli dál mlčky vedle sebe. Ovsem jenom chvili. Protoze Jason mel dalsi z jeho ztřeštěných nápadů. Když už pomalu začínalo být trapné ticho, drcnul do mě a zařval: "Máš babu!" a zdrhnul. Než jsem se vzpamatovala z šoku už byl pěkně daleko. "No tak to nene!" zakricela jsem na nej do dalky a vybehla za nim. Za běhu jsem přemýšlela nad tím jak jsem Jasona podcenila. Myslela jsem, že je to šprt co se zajima jen o prava, nema špetku humoru a je to suchar. Ale vubec takový není. Asi to jen hrál před matkou nebo nevím. Ale rozhodně se mi začíná líbit. Je jedinny kdo me dokaze privest na jine myslenky. A jeste takovyma malickostma jako tanec, zmrzlina a detske hry. Cítím se s ním šťastná. A jsem za to vdečná protoze kdybych byla sama asi by to nedopadlo dobre. Ale s ním jsem taková svá. No a dost bláznivá. I kdyz se Samem jsme taky delali spoustu blbosti...
Z premysleni me vytrhlo kdyz jsem narazila do Jasona. Asi jsem utikala nejak rychle. "Mas ji!" rekla jsem a placla do nej. "Tss tak to ne ja nechci byt baba." A udelal nastvany oblicej. Pak se usklibl a rozbehl se ke me. Ja jsem vyjekla a bezela daleko od nej. Zastavila jsem se za jednim sirokym stromem a doufala ze si me nevsiml. Chtela jsem si trochu odpocinout byla jsem udychna. Oprela jsem se o nej a zavrela oci. Ale najednou se vedle me ozvalo: "Baf!" Rychle jsem se otocila. A samozrejme ze tam stal. Natahnul ruku ale ja mu ucukla. A tak sel podel kmenu stromu ve snaze dostat se ke me. Ale ja delala to same. A tak jsme obchazeli kolem stomu kolem dokola jako nejaci boxeri v ringu. "Stejne ti ji jednou dam." zazubil se. "Jak si muzes byt tak jistej?" usklibla jsem se. "Protoze ja jsem sikovnej, rychlej a hezkej a ty...ses proste ty." "Jak souvisi tvoje krasa s tim ze me chytis?" "Je vedecky dokazany ze hezky kluci behaj rychlejs." rekl vazne. "Tak to pekne kecas." "Mam ti to dokazat?" A udelal prudky vypad smerem ke me. Zařvala jsem a odlepila se od stromu. Zase jsem zacala utikat. Po ceste jsem se na nej otocila. Smal se a utikal za mnou. Usoudila jsem ze je moc blizko me a tak jsem zrychlila. Pak jsem se otocila a chvili bezela pozadu. "Nechytis, nechytis!" volala jsem na nej. "To jeste uvidime." zavolal na me zpatky. "Za to vysmivani zaplatis!" dodal po chvili. "No to bys me prave musel nejdriv chytit." zasmala jsem se. "Vsak ja te chytim, o tom nepochybuj." zavolal a vzapeti zrychlil. 'No tak tomu rikam sprint.' pomyslela jsem si za dala se do rychlejsiho behu. Ale proti Jasonovi jsem nemela sanci. A navic moje plice nebyli uzpusobeny takove zatezi. Utocila jsem se. "Ja u-uz nemuzu-u." funěla jsem. "N-neni nekde d-domecek?" otazala jsem se. "Ale ale copak? Marlenka uz nemuze?" "M-Marlenka je totalne vycerpaná." rekla jsem popravde. Usmal se a řekl: "Ale tak co byla to sranda. A aspon jsme se zahřali. Kdyz je takova zima." "Znam vic zpusobu jak se zahrat. A mnohem zajimavejších." ozval se za nama hlas. Otocili jsme se. Byl to Joseph. Štrádoval si to k nám ruku v ruce s Kate. "Josi. Sklidni si tu svoji nadrzenou naladu." rypla do nej Kate. "To jde tezko kdyz jsem v tvoji blizkosti." usklibl se. Pak se naklonil a chtel dat Kate polibek ale ona na posledni chvili otocila hlavu a tak se jeho rty otrely pouze o jeji tvar. Udelal nespokojeny oblicej. Kate se jenom uchechtla. Pak me objala a řekla: "Ahoj Marlene." a usmala se. Jos ke me pribehl skocil mi kolem krku, rozcuchal mi vlasy a rekl: "Cau nejlepsi kamaradko moji holky." Zasmala jsem se. Choval se jak malej. "No nazdar Josi. Neprehanej to s to laskou jo?" Pak jsem se obratila na Jasona. "Eh..Jasone to je moje nejlepsi kamaradka Kate a ten retard vedle ni je jeji pritel Joseph." "Jo, to mi tak nejak doslo." usmal se. Pak prohodil smerem k nim: "Ja jsem Jason. Marlein.." "Kamarad." dořekla jsem za nej. Vsimla jsem si jak se na sebe Kate a Joseph podivali. Ja jsem se ale podivala na Jasonovu reakci. Vypadal trochu jako by neveril ze je to pravda. Tak jsem na nej kyvla a usmala se. "No, Jasone radi te poznavame. Mar o tobe parkat mluvila." ozvala se nakonec Kate. "To si umim predstavit" zasmal se Jason. "My jsme teda zrovna byli na odchodu z parku. Sli jsme se ke Kate zahřát." řekl Joseph. Kdyz videl naše pohledy dodal: "Myslím tím kávou. Měli jsme v plánu jít ke Kate na kafe. Nechcete se přidat?" Podívala jsem se na Jasona. Přikývl. "Moc rádi." řekla jsem.

Na obrazku hore Jason :)) ^^