We Are Bulletproof

*-17-*

KIM SEOKJIN

S Jaehyunem jsme řešili jednu neshodu v systému když v tu se přiřítil Kookie i s Jiminem.

JK: TATI!!

Oba byli celý zadýchaní a Shooky celkem vystrašený. Stoupl jsem si a šel k JungKookiemu. Okamžitě se mi vrhl do náruče a brečel.

SJ: Co se stalo?

Snažil jsem se být v klidu.

JM: B-byli jsme na našem oblíbeném místě a zjistili že je někdo v křoví...schovali jsme se teda za jinej keř a báli jsme se...vylezl z tama nějakej starej bezdomovec a JungKookie mu chtěl pomoc...ale pak..

Kookie ho doplnil.

JK: Viděl jsem j-jak si píchá d-drogu...začal nademnou slintat a rozběhl se na mě...začli jsme utíkat a já...nevím jestli nás pronásledoval..

Vzlykl a já ho hladil ve vláskách.

SJ: Ššhh~ neboj se...víme kdo to je

Podívám se na Jaehyuna a on přikývl.

SJ: Kookie jdi za Jooniem ano? My toho bezďáka najdem

JungKookie přikývl a udělal to co jsem mu řekl.

JK: Buď opatrný

Usmál jsem se.

SJ: Budu neboj

Dal jsem mu pusu do vlásků a šli jsme se po tom bezdomovci podívat.

KIM (JEON) JUNGKOOK

Šli jsme s Jiminiem za NamJoonem. Pořád jsem byl vyděšený ale Jiminie mě držel za ruku. Zaklepal jsem na Joonovu kancelář a zároveň to je taková menší ordinace. Ozvalo se tlumené dále a my s Jiminiem vešli.

JK: Ahoj Joone

Seděl za počítačem a cosi tam dělal.

RM: Ahoj JungKookie...vím proč jste tu takže nemusíte nic vysvětlovat...Jinie mi už dal vědět...pojďte sem a zavřete

Udělali jsme to co Joon řekl. Posadili jsme se a Jiminie si mě posadil do klína, mě zároveň do náruče skočil Shooky. NamJoon k nám zvedl pohled a přišel k nám.

RM: Určitě musíte být vyděšení

Jiminie mu odpověděl.

JM: Spíš Kookie...já se jen o něj bál...nechápu co proti němu všichni mají..

Mazlil mě a já hladil Shookyho.

RM: Už jsme to s Jinem párkrát řešili...myslí si že za to může on...ale prostě rodinu si nevybereš...JungKookie...ty nejsi špatný člověk...máš velmi dobré srdce ale ostatní ti to oplácí takto...lidi byli jsou a budou zlý s tím se musí smířit každý...proto se o tebe Jin tolik bojí...protože ví čeho jsou lidi schopní...víš jak dopadla Jisoo...ale nemusíš se ničeho bát...víš že tě vždycky ochráníme...jak Jinie tak i Jimin a ostatní taky...i já...máme tě hrozně moc rádi Kookie a děláme to pro tebe...věř mi

Dojalo mě to opravdu hodně. Obejmul jsem Joona a tekli mi vzlyky.

JK: D-děkuji moc Nam-NamJoonie

Vzlyknu a odtáhnu se od něj.

RM: Nemusíš děkovat Kookie...a neplakej prosím

Usmál se a já mu úsměv opětoval. Pak jsem se otočil na Jiminieho a ten se taky usmíval. Sedl jsem si vedle něj jelikož měl v klíně Shookyho, políbil jsem ho s tichým..