*-29-*

16 4 0
                                    

KIM TAEHYUNG

Běžel jsem hned za Hyunjinem. Jelikož Jin ale po mě něco chtěl tak jsem se trochu opozdil, když jsem tam doběhl tak jsem viděl Hyunjina jak vysí z mostu. Když na něj ten cápek zamířil pistolí tak jsem se k nim rychle rozběhl.

"HYUNJINE!!

Oba se na mě otočili a pachatel začal střílet, vyhýbal jsem se naštěstí velmi dobře a hned jsem ho srazil k zemi. Zbraň hodil do vody a bil mě.

Hyu: Tae! Nech ho ty zmrde!!

Hyunjin se snažil dostat nahoru ale uklouzla mu ruka tak se držel jen jednou. Nechal jsem toho cápka být a šel mu pomoc. Mezitím přiběhli Jin s Yoongim a zpacifikovali ho. Uslyšel jsem JungKooka jak křičí.

KIM (JEON) JUNGKOOK

S Jiminem jsme čekali v autě ale když jsem viděl jak Tae vytahuje Hyunjina tak jsem vylezl a chtěl jim jít na pomoc, jenže Jimin mě zastavil.

"Ne! Potřebují pomoc!!

JM: Nedovolím aby se ti něco stalo!

Uviděl jsem pak jak Hyunjinův pes Sam plave ke břehu i s tou holkou.

"Tak aspoň Samovi pomůžem prosím!

Táhl jsem ho tam, Jimin jen protočil očima.

JM: Tak pojď!

Rychle jsme tam běželi. Doběhl jsem ke břehu a volal na Sama.

"Same! K noze přines!!

Plaval ze všech sil za mnou.

"Tak je hodný! Šikula!

Když byl u břehu tak jsme je rychle vytáhli i s tou holčičkou.

KIM SEOKJIN

Dával jsem tomu cápkovi pouta. Pak jsem se rozhlédl po ostatních a viděl jsem Hyunjina jak objímá Taeho, všichni tu ví že má tak trochu strach z výšek. Yoongi mi pomáhal s pachatelem a JungKook...JUNGKOOK?!

"Snad jsem mu říkal že má být v autě

Zavrčel jsem a šel k němu.

SG: Notak Jine...snad už to není malé dítě...vždyť dívej zvládli to

Sledoval jsem ho jak dal té holčičce deku a pak se ji asi na něco ptali. Nebudu lhát ale bylo to dojemné, ovšem nemohl jsem brečet. Došli jsme k autu a já pachatele položil na kapotu. Jeongin šel ihned zajistit místo činu a očistit ho. Toho cápka jsme naložili do auta a já pak šel hned za JungKookem.

KIM JUNGKOOK

Hned jak šel táta ke mě tak jsem zpozorněl. Taky jsem dost znervózněl protože se tvářil docela naštvaně. Jimin mě chytil za ruku a lehce se na mě usmál. Táta ke mě došel a klekl si přede mně.

SJ: Kookie...co jsem ti říkal?

Položil mi ruku na koleno a palcem mě hladil.

"Tati já...moc se ti omlouvám ale někdo ji musel pomoc...kde byla zásahovka?

Táta vydechne a podívá se na mně.

SJ: Zásahovka našla další komplice...museli je chytit..

Kývnu.

"Opravdu promiň...ale nemohl jsem je nechat utopit...Sam by to sám nezvládl..

V tu chvíli přišel Hyunjin.

Hyu: Má pravdu Jine...tohle byla jeho první akce..

Klekl si k němu a začal ho hladit a chválit.

SJ: Dobře...jsi moc statečný~

Usmál se a pohladil mi vlásky. Pak se koukl na holčičku.

SJ: Ty jsi v pořádku?

Holčička kývla.

??: A-asi jo

Docela se třepala ale Jimin ji zahříval dekou.

SJ: Dobře...kolik ti je?

??: Třináct..

Táta kývl a otočil se na mě.

SJ: Kookie...pojedete s BangChanem a Minhem...a holčička-

Otočil se na ni, hned pochopila co po něm chce.

??: Sana

Táta přikývl a otočil se zpátky na nás.

SJ: Ta pojede s Taem a Hyunjinem...já s Yoongim a Felixem vezmem pachatele...všichni souhlasí?

Vstal a rozhlédl se. Když všichni dali souhlas tak jsme se rozešli k autům.





KIM TAEHYUNG

Klekl jsem si k té holce, která se tedy jmenuje Sana.

"Vezmem tě za mámou ano? Nemusíš se nás bát~

Usměju se na ni a ona se na mě koukala celkem nejistě.

S: Ten pejsek je váš?

Ukázala na Sama.

"Ano...tedy patří Hyunjinovi...a kdyžtak ano pojede s náma

Usměju se.

S: Dobře

Lehce se usmála a pak vstala, pomáhal jsem ji k autu protože pořád byla vyklepaná. Došli jsme k autu, Hyunjin tam měl pro Sama deku tak ji kousek odhrnul aby nebyla přes celý sedačky. Pak tam Sam naskočil a já tam dal Sanu, oba jsme s Hyunjinem nasedli a čekali až můžem jet.

S: Co teď bude s mým otcem?

Zeptala se opatrně.

"Nejdřív ho dáme k nám na záchytku a podle toho co všechno udělal ho buď dáme do vězení nebo dostane pokutu...ale podle tohoto spíš půjde do vězení jelikož napadl Hyunjina...tedy našeho psovoda

Ukázal jsem na Hyunjina a on se usmál, pak se otočil na Sanu.

Hyu: Ale jsem v pořádku...nemusíš se bát

Koukl jsem na něj a měl docela poškrábaný ruce, pohladil jsem ho po nich a Hyu se na mě otočil, nahnul se a políbil mě. Usmál jsem se a polibek mu oplatil, kdyby tu nebyla Sana tak už bych si ho nejraději stáhl na klín ale tak, příště heh. Jeli jsme zpátky na stanici kde už dorazili i ostatní. Na Sanu tam už čekala matka, takže když Sana vystoupila tak se hned za ní rozběhla a obejmula ji. Jin už si to vzal na starosti. S Hyunjinem jsme taky vystoupili z auta, pevně jsem ho obejmul a políbil.

V: Příště raději počkej aspoň na mě

Špitl jsem mu do ouška a pohladil ho ve vlasech.

Hyu: Omlouvám se...Sam utíkal...navíc...ten muž mohl Saně ublížit ještě víc..

Usmál jsem se nad ním. Tak tvrdohlavý, miluju ho.















I Purple You~ 💜🏳‍🌈

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 06, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

We Are Bulletproof Kde žijí příběhy. Začni objevovat