Jmenuji se Kathrine Natasha Stark, ale ve škole mám příjmení Maxime. Táta nechce aby spolužáci a okolní svět věděl že jsem dcera Tonyho Starka, prý to dělá aby mě chránil, ale trochu přehání. Mám tmavě hnědé vlasy a zeleno hnědé oči. Někteří říkají že vypadám jako táta v holčičí a o dost hezčí verzi. Což znamená že mu nejsem vůbec podobná. Dnes je můj první den na nové střední škole, nastupuju do prváku v Midtown School. Jedna z mnoha věcí co jsem po tátovi zdědila je taky cit k technologii, a tak se mi tahle škola zdála ideální.
,,Kat přidej trochu, ať to stihneš!" Křičela na mě Pepper ze zdola
,, Už běžím!" Ozvala jsem se, popadla tašku a běžela za ní
,, Co ti tak trvalo? Happy už na tebe čeká v autě" řekla Peper když se hrabala v papírech
,, Promiň, a snídani nedostanu?" Zeptala jsem se a nadzvedla obočí
,, V autě máš něco z pekárny a kávu" odpověděla a usmála se
,, Děkuju, tak mi držte palce" dodala jsem s úsměvem.
Peper není moje mamka, tu svou pravou nikdy nepoznala, ale protože s ní od malinka trávím hodně času, nevidím v tom rozdíl. Teď už ji možná beru spíš jako nejlepší kamarádku, než když jsme byla malá.
,, můžeme jet" řekla jsem a začala v autě snídat
,, Jestli najdu rozlité kafe nebo drobky na zadní sedačce..."
,, Tak to nepřežiju, neboj, už nejsem malá" odpověděla jsem a podívala jsme se ven z okna
,, Hlavně neudělej nějakou blbost, na základce ti to moc nevyšlo" řekl a podíval se na mě přes zrcátko
,, Neboj, přísahám že už nebudu zkušenosti s technologií využívat" řekla jsem a začala se smát
,, Jseš jako Tony, vím že to nedodržíš" odpověděl a zaparkoval
,, Tak jo, jsme tu, tady máš rozvrh hodin, sejdeme se tady ve dvě hodiny. Teď už běž" řekl a podal mi papír
,, Jo, děkuju ahoj" vylezla jsem z auta a šla dovnitř.
___________________________
Vešla jsem do školy. Viděla jsem spoustu nových tváří a byla jsem hodně nervózní.
Na papíře jsem měla vytištěný rozvrh, pod kterým bylo napsané pět bodů
,, 1. Najít ředitele
2. Jít na hodiny
3. Nepoužívej schopnosti
4. Najdi si kamarády
5. Nemluv o rodičích"
Všechny tyhle věci mi rodiče a Happy připomínali celé léto. Už bych na ně nemohla zapomenout.
Něco v hlouby duše mě chtělo, abych je porušila a udělala to po svém, ale táta by mě nejspíš zabil, takže jsem se pro jednou rozhodla chovat jako vzorné a rozumné dítě. Šla jsem chodbami a koukala na každé dveře abych našla nápis ředitelna. Po chvilce bloudění po chodbách jsem to našla. Zaklepala jsem a když se ozvalo dále, vešla jsem dovnitř
,, Můžu nějak pomoct?" Zeptal se ředitel když mě viděl
,, Dobrý den, jsem Kathrine Maxime, nová studentka" řekla jsem a pousmála se
,, Ah, ano. Tak vidím že rozvrh už máte. Pojďte ukážu vám třídu, hodina ještě nezačala takže vás rovnou představím vaší učitelce" řekl a vydali jsme se zase po chodbách.
,, Tak tady to je, prosím můžete dovnitř" řekl a otevřel dveře. Ve třídě seděla jenom učitelka
,, Máme tu novou studentku o které jsem vám říkal" řekl ředitel a já si podala ruku s učitelkou
,, Já jsem Kathrine" řekla jsem a ona se mi také představila
,, Tak se jdi posadit, za chvíli tu budou ostatní, jo a připrav si něco o sobě, ať tě všichni poznají" řekla a ukázala na jedno místo.
,, Sakra" pomyslela jsem si když to dořekla, neměla jsem představu co mám říct. Kdybych přišla první den, nemusela bych se takhle blbě představovat, ale ne táta si myslí že když přijdu až po tom zmatku s nováčky udělám líp.
Než jsem vymyslela co říct, do třídy začali chodit ostatní, a než jsme se vzpamatovala, třída byla plná lidí.
,, Ahoj, můžu si sednout?" Zeptala se někdo když jsem si četla učebnici. Podívala jsem se nahoru a uviděla nějakého kluka. Měl hnědé vlasy a stejnou barvu očí jako já. Byl docela roztomilý a vypadal mile.
,, Jo, jasně že můžeš" odpověděla jsem a pousmála se
,, Mimochodem, jsem Peter" řekl a podal mi ruku
,, Já Kathrine" odpověděla jsem a potřásla mu rukou zpátky.
_______________________________________
Učitelka začala hodinu, a opravdu udělala to co jsem nechtěla
,, Dnes máme novou studentku, pojď se nám sem dopředu představit" řekla a mávla na mě rukou
,, Sakra" Zamumlala jsme a šla za ní před tabuli.
,, Ehm, jmenuju se Kathrine Natasha Maxime, je mi patnáct a přestěhovala jsem se s rodiči z Kalifornie."
,, Máš něco společného s Black Widow!" Vykřikl nějaký kluk
,, Ne, nevím proč bych měla" odpověděla jsem, ale lhala jsem, to po Nat mám druhé jméno.
,, A s dvojčaty Wandou a Pietrem?!" Pokračoval ten kluk
,, Ne, s Maximoffovými taky ne, mám jiné příjmení jestli se ptáš na tohle" odpověděla jsem a cítila jak mě brní prsty na rukách, mám totiž trochu problém s ovládáním svých schopností, ale o tom později. Naštěstí to zakryly kapsy ve kterých jsem měla ruce schované
,, Tak jo Flashi, uklidni se! A tobě děkuju Katie, můžeš se jít posadit" řekla učitelka
,, Děkuju" odpověděla jsem a šla si zase sednout vedle Petera
,, Hezký jméno" zašeptal Peter během hodiny
,, Jak se vlastně jmenuješ ty, myslím celým jménem?" Zeptala jsem se potichu
,, Parker" odpověděl.
_________________________
Skončily nám hodiny, a mělo se jít na oběd, ale já si neměla kam sednout. Hledala jsem místo úplně všude, ale žádné jsem neviděla. Když už jsem to chtěla vzdát a jít se posadit na chodbu, zavolal na mě někdo
,, Můžeš se posadit k nám!" Já se otočila a u stolu seděl Peter a nějaký kluk. Já neváhala a šla za nimi
,, Děkuju" řekla jsem
,, Jsem Ned, nejlepší kamarád tady Petera" odpověděl a drknul do něj loktem
,, Těší mě, Kathrine" odpověděla jsem s úsměvem a začala jíst
,, Tak Kathrine, můžeme ti říkat nějak jinak než takhle hrubě? Jestli víš jak to myslím?" Zeptal se Peter během jídla
,, No, vlastně jakkoliv. Rodiče mi říkají Kat, Katie a nebo mým druhým jménem." Odpověděla jsem a pousmála se
,, Takže Katie, kdo jsou tvoji rodiče?" Zeptal se Ned
* Sakra, přemýšlej* pomyslela jsme si
,, No, mamka se jmenuje Madie Maxime, no a tátu jsem nepoznala" odpověděla jsme rychle, ale samozřejmě že jsme si to vymýšlela.
,, to je mi líto, promiň" omluvil se Ned
,, To nevadí, už jsem si zvykla,, Odpověděla jsem a pousmála se
,, Peter ti chtěl něco říct" vyhrkl Ned
,, Co??" Zeptala jsem se
,, No můžeš se bavit s náma, teda samozřejmě jestli chceš, pokud ne v pohodě" odpověděl nervózně
,, Jestli chci?" Zeptala jsem se a oni se na sebe nervózně podívali
,, Já potřebuju, znám vás sotva jeden den a už teď mi přijdete fakt dobrý. Hlavně, vypadáte chytře, no a hodí se mít někoho takového, na základce byli samí idioti, ale tady jste vy" dodala jsem a začala se smát
Bylo vidět že jim spadl kámen ze srdce.
________________________________
Po obědě jsem si šla vzít věci ze skříňky a šla čekat před školu na Happyho. Chvíli jsem se koukala jestli ho neuvidím, ale nakonec přijel až před školu. Vlezla jsem do auta a jenom slyšela jak někdo řekl AU
,, Bože, tati promiň, nevěděla jsem za si tady" omluvila jsem se protože jsem na něj hodila batoh se všema učebnicema
,, Nevadí zlatíčko" řekl a pousmál se. Já si mezitím vlezla do auta a Happy jel směrem domů, teda respektive do Avengers Tower, kam jsem se já stěhovala kvůli škole
,, Tak jaký byl první den?" Zeptal se taťka
,, Jo, docela dobrý, mám dva kamarády, třída je taky v pohodě, a neboj, nikomu jsem nic neřekla" odpověděla jsem
,, To je skvělý" ulevil si taťka
,, Ale jeden problém by tu byl" řekla jsme a jemu stuhnul úsměv na tváři
,, Jaký?" Zeptal se
,, Trochu mi jiskřily prsty, ale je to v pohodě, nic nebylo vidět" řekla jsem trochu se strachem, nevěděla jsem jak bude reagovat
,, Já myslel že to umíš ovládat" řekl a sundal si brýle
,, Umím, ale něco se stalo, byla jsme nervózní a jeden kluk mě trochu naštval, nic to ale nebylo, snad" odpověděla jsem
,, Máš štěstí" dodal
,, Cože?" Zeptala jsem se
,, Říká ti něco jméno Wanda?" Zeptal se
,, Ano, vždyť si mě s ní seznámil" odpověděla jsem
,, Je u Avengeru, pomůže ti" dodal.....
Pokračování příště ✨ děkuju za přečtení
PS: můj první příběh ze série Avengers. Doufám že se bude líbit. Díly budou kratší, ale budou vycházet častěji
ČTEŠ
Why Always Me
Fanfiction,, Nemůžeš ani na chvíli zapřít roli dvojího agenta. Čemu se ale divím, máš to v DNA!" Kathrine se postavila proti vlastnímu otci, proti naivní vládě a i sama proti sobě. Mysl ji totiž ovládla láska a chuť žít pro správnou věc. Co když ale o všech...
