Bodyguard✔

>21/EPILOG<

Po třech měsících
"Mami, tak já jdu, jo? Vrátím se asi za dva dny, možná u Angie zůstanu o něco dýl, ale to bych napsala." "Jasně zlato, užij si to!" zakřičeli na mě rodiče z kuchyně a já se vydala k Angiinýmu domu. Domluvily jsme se, že u ní na dva dny přespím. Stejně zrovna ve škole máme prázdniny a mamka s taťkou nikam jet neplánovali, takže nám jsou všechny bary a diskotéky otevřený!

"Čau zlato, jdeme?" "Jasně. Ale počkej, převlíknu se." Natáhla jsem na sebe sukni, která mi byla do půlky stehen a úplejší crop top. "A kam, že to vlastně jdeme?" "Kousek odsud je jeden fajn bar. Vlastně jsme tam přece byli zapít ten test." Nepríjemně mě bodlo u srdce, když jsem si vzpomněla, co, nebo spíš kdo se tam tenkrát stal. Nechci na to ale myslet, a tak o další důvod se opít víc.

"Dva panáky prosím." Barman na nás jenom kývl a odešel nám je namíchat. Angie se znala s majitelem, takže nalil i nezletilým, akorát jsme nikomu nesměly říct, kde jsme to pití sehnaly, což jsme se, pro naše vlastní dobro, ani udělat nechystaly. Chvíli jsme s Angie tancovaly, ale pak jsme šly zase k baru.

***
"Ty vole. Není to tam ten tvůj fešák z Novýho Zélandu? Ten co tě unesl minule?" Podívala jsem se na ní stylem kolik jsi toho vypila, ale pak jsem se koukla směrem, kterým čuměla ona a vážně jsem uviděla Ryana, jak nás propaluje pohledem. Sakra. Může být vůbec jestě víc sexy, než si ho pamatuju? "Nevím, co tady dělá. Kazdopádně si ho nebudeme všímat, ano? Pojď tančit!" Vyvedla jsem jí na parket a za zvuků nějaké pomalejší písničky jsme se začly kolíbat do rytmu. Angie pak odešla na záchod, takže jsem tam zůstala sama. Najednou se kolem mě ovinuly dvě silné paže, a já jsem nemusela ani na vterinu přemýšlet, čí by asi tak mohly být.

Po skončení písnicky mě Ryan vyvedl ven. "Už zase piješ?!" "Proč jsi přijel? A co tady vůbec děláš? A do toho, jestli piju, nebo ne, ti vůbec nic není!" "Do hajzlu, tohle už jsme jednou řešili. Seš neskutečně tvrdohlavá, pořád si musíš stát za svým!" "No tak s tou tvrdohlavostí máš co říkat teda. Tak co tady děláš?! Pochybuju, že tě poslal Charles, když nám před týdnem přišel dopis a nic takovýho tam nepsal.
"Přijel jsem sám. Za tebou." Zmateně jsem se na něho podívala, ale když jsem v jeho výrazu neviděla ani náznak pobavení, zvážněla jsem. "A co jsem provedla tentokrát, že za mnou musíš až do-" Ani jsem to nestihla doříct a už jsem byla natlačená na stěně a zahalená jeho rty. Ani s tou nejsilnější vůlí bych se nedokázala odtrhnout, tak hezký to bylo. Po chvilce, spíš po chvíli, se ale odtrhl Ryan. "Zatraceně moc jsi mi chyběla. Když jste odjeli, uvědomil jsem si jednu věc, víš? Miluju tě Emmo. Sakra moc. Protože do hajzlu, všechny ty tvoje poznámky, protáčení očí, smích, to jak vzdycháš moje jméno..." U této části jsem zrudla jak rak. "To mi chybělo." Podívala jsem se mu do očí. "Ryane, vždyť já tě sakra taky miluju!" Skočila jsem mu kolem krku a objímali jsme se asi ještě deset minut. "Má tvoje auto zatmavený okýnka?" zašeptala jsem Ryanovi svůdně do ucha. "Kurva Emmo." Zmateně jsem se na něho koukla. "Myslíš, že bych za tebou jel v autě, co nemá zatmavený okýnka?" dodal pobaveně, chytl mě do náruče a a mířil si to i se mnou na parkoviště k velkýmu černýmu jeepu. Jsem šťastná.

Koneeec! Doufám, že se vám příběh líbil, za názorky budu moc moc moc ráda♡♡.