Bodyguard✔

>12<

Další dva týdny jsem se konverzaci s Ryanem dle možností vyhýbala. Před strýčkem jsme spolu museli samozřejmě mluvit, jako by se nic nestalo, ale jinak jsme se na sebe ani nepodívali. Nevím, proč z jeho strany, ale z mé to určitě bylo ze vzteku kvůli naší společné noci. Já prostě nejsem holka na jednu noc.

Naštěstí jsem se dozvěděla, že ve škole máme nějakej zápočetní test, a kdybych tam nebyla, musela bych dělat nějakou písemku z půlročního učiva. Takže mamka rozhodla, že můžu jet na dva týdny zpátky do Anglie, kde se naučím, napíšu test a potom pro mě někdo přijede. Jsem ráda, že mi rodiče věří a pošlou mě tam samotnou. Aspoň trochu vypnu a zapomenu na Ryana.

"Máš všechno?" "Mamiii. Vždyť jsem si s sebou vpodstatě nic nebrala. Všechno mám doma ve skříni. Ale jestli se mě ještě chvili budeš vyptávat, tak to letadlo nestihnu!" zasmála jsem se a mamka mě naposledy obejmula. Dělá, jak kdybych tam jela na rok.

***
Jakmile jsme přistáli v Anglii, zaplatila jsem si taxíka, kterej mě dovezl přímo před náš dům. Rozhodla jsem se, že se mi nechce vařit, a tak jsem zavolala Angie, mojí nejlepší kamarádce a zašly jsme na oběd.

"A co, máte tam aspoň nějaký hezký kluky? Že bys mě tam vzala." Angie ze mě po celou dobu oběda dolovala informace, ale místo toho, aby ji zajímali koně a zámek, ptala se mě na strážníky. "Hmm. Jo, docela ujdou. S jedním jsem se zvládla i vyspat." S Angie si říkáme úplně všechno, takže jsem neměla důvod jí to neříct. "COŽE JSI UDĚLALA?! A jaký to bylo?" Klasická Angie. Místo toho, aby mě nabádala, že se mám chovat víc opatrně, ptá se mě na podrobnosti. "Šlo to. Ani to nebolelo, vlastně na to, že to bylo poprvé, jsem si to užila. Teda až na tu část, kdy mi ráno vpodstatě řekl, že to byla chyba." Jakmile jsem tuhle část vypustila z pusy, musela jsem se držet, abych se nerozbrečela. Angie nic neříkala, jenom mě chytla za ruku a stiskla ji. Byla jsem jí vděčná, že se na víc neptá a místo toho jsme si daly dezert.