"Jdeme, začíná mi být zima. Opravdu nevím, jak bych mamce vysvětlovala, že jsem v LÉTĚ ze dne na den nastydla." "Fajn. Tak pojď. Ať se ještě trochu stihneš prospat do rána." Zamrkal na mě a pomohl mi z vody. Samozřejmě se mě nezapomněl jakože "nenápadně" dotýkat, což jsem nijak nekomentovala, jenom jsem ho lehce plácla přes ruku, když jeho ruka setrvala na mém pozadí déle, než by bylo vhodné. Když jsem se tak koukala okolo sebe, zjistila jsem, ze se mi ale vůbec nechce zpátky. "Ryane?" "Hmm?" "Myslíš, ze bys mohl Anne a Mary vyřídit, že přijdu až ráno?" "A to jako proč?" "Líbí se mi tady. Přespím tu do rána." "No tak to teda ne! Jako ty si tady budeš v klídku spát, a já půjdu jako pryč?! Zapomeň, zůstávám tady taky." Jenom jsem nad ním převrátila očima. Navlíkla jsem si zpátky košilku, nicméně jsem zjistila, že se mi to samozřejmě hned promočí od toho, jak mám mokrý spodní prádlo. Nenápadně jsem si teda sundala aspoň podprsenku, abych spala v jenom nutně mokrým.
Lehla jsem si na trávu a zavřela oči. Už si ani nepamatuju kdy jsem naposledy spala venku. Když jsem byla malá, docela často jsme s tátou jezdívali stanovat, a když bylo teplo, spávali jsme pod širákem. Bohužel s mým nástupem na střední jsme tyto akce nějak vypustili.
Z mého rozjímání mě vyrušily ruce, který mi začali přejíždět od boků k pasu a zase zpátky. Podívala jsem se na Ryana a setkala se s jeho očima plnýma touhy, kterýma na mě přenesl notnou dávku vzrušení. "Co děláš? Nepamatuješ si, co jsem ti včera řekla?" "Nemůžu si pomoct. Seš tak nádherná." Začal mi vyhrnovat košilku a prolíbával si cestu k mýmu poprsí. Neudržela jsem v sobě vzdech a Ryan upevnil svůj úchop na mých bocích. Postupoval svými rty přes klíční kosti, krk až došel k těm mým. Opatrně mě začal líbat, načež já jsem polibek prohloubila, až se z toho staly spíš polibky dravý a nenasytný než jemný. "Ryane, počkej," zamumlala jsem do jeho rtů. "Neměli bysme." "Ale vždyť to chceš. A řekni mi, že to není pravda." Zadíval se na mě, ale já jsem nebyla schopná říct ani slovo pod jeho pohledem. "Ne-nechci." Zadrhla jsem se, když mě zase začal líbat. "Vážně?" Teď se přesunul svými rty na můj krk. Moc dobře věděl, co se mnou dělá, parchant! "J-jo," vydechla jsem. "Seš si vážně naprosto jistá, že nechceš pokračovat?" Teď už se svými rty přesunul na moje prsa a rukama mi přejížděl po vnitřní straně stehen. Neudržela jsem se a zse jsem zavzdychala. Já sem fakt marnej případ. "Dohajzlu Ryane!" "Ano zlato?" Naklonila jsem se k jeho uchu a zašeptala: "Vem si mě." A zase jsem propojila naše rty a jazyky. "Jak si princezna přeje," zamumlal a zbavil nás posledních kousků oblečení.
ČTEŠ
Bodyguard✔
Teen FictionAbych to vysvětlila, asi tak před týdnem nám přišel dopis s pozváním na Nový Zéland, kde má mamčin bratr, Charles, menší zámeček. Úplně nechápu, jaktože jsem o něm za celých patnáct let mé existence neslyšela. Matka o něm vůbec nemluvila, ale když p...