Probudila jsem se za zpěvu ptáků. Chtěla jsem se otočit, ale zjistila jsem, že mě objímá pár svalnatých rukou které nepatřily nikomu jinému než Ryanovi. Fajn, takže jsme se spolu zase vyspali. Tady máme to tvoje "už se to nebude opakovat" Emmo, výborně, jen tak dál. "Copak, dumáš nad tím, jestli to včera byla zase chyba?" "Tak nějak. Pokud ale zase nebudeš mít řeči jak po našem prvním sexu, tak to nejspíš chyba nebyla." Ještě než jsem to dořekla, už jsem cítila jeho rty na mém krku. Ten hajzlík! Dobře ví, jakej na mě má vliv a že když tohle dělá, nedokážu na něj být dlouho naštvaná!
"Myslíš, že tímhle je jako všechno odpuštěno?" "Asi ano? Pokud vím, včera jsi nevypadala, že bys mi chtěla něco odpouštět," pobaveně pronesl a já celá zrudla. Jenom jsem ho plácla do hrudi a začala se zvedat a oblíkat. Jenom jsem nikde nemohla najít podprsenku, tak jsem se koukla na Ryana-a samozřejmě, držel ji v rukách a usmíval se. "Mohl bys mi to dát?" "Takhle ti to sluší víc." "To věřím, ale ta košilka je dost průhledná, takže jestli nechceš, aby se Anne s Mary vyptávaly, tak mi to dej." "Dám ti to, až budem u zámku." "Fajn. Ale nebudeš mě celou cestu očumovat!" "Nic neslibuju kotě."
A s tím jsme se vydali zpátky. Počítám s tím, že mě Anne s Marry budou chtít roztrhnout, každopádně za dnešní noc to stálo. A ne, teď nemyslim jenom to, že jsme spolu s Ryanem spali. I když to byla vlastně největší výplň našeho výletu.
***
"Tak už mi to můžeš dát. Dělej." Ryan jenom protočila očima, ale nakonec mi podprsenku podal. Samozřejmě mě pozoroval celou tu dobu, co jsem si jí nandávala. "Doprdele Ryane, to seš fakt pořád tak nadrženej, že mě musíš neustále pozorovat?" "V tvý přítomnosti? Ani nevíš, jak moc." Teď jsem zase protočila očima já. "No tak já jdu. Uvidíme se zachvilu před dveřma," zakřenila jsem se na něj a chystala se odejít. "Ne tak rychle," řekl a přitáhl si mě do dravýho polibku. Zase jsem úplně roztála a tak to skončilo tím, že jsme se tam asi ještě pět minut líbali.
ČTEŠ
Bodyguard✔
TeenfikceAbych to vysvětlila, asi tak před týdnem nám přišel dopis s pozváním na Nový Zéland, kde má mamčin bratr, Charles, menší zámeček. Úplně nechápu, jaktože jsem o něm za celých patnáct let mé existence neslyšela. Matka o něm vůbec nemluvila, ale když p...
