Bodyguard✔

>11<

Ráno jsem se probudila po tom, co jsem ucítila ruce na mých bocích. Natočila jsem se tak, abych viděla na jejich vlastníka, který se ale netvářil tak, jak bych po noci plný vášně očekávala. "Co je? Proč na mě tak koukáš?" "Měli bysme se co nejrychleji oblíknout. Nerad bych tvýmu strejdovi vysvětloval, proč, místo toho, abych byl před tvými dveřmi, ležím s tebou v posteli. Nahý." Jenom jsem protočila očima a chystala jsem se jít oblíknout, ale jakmile jsem vstala a udělala první krok, docela ostře mě bodlo v podbříšku. Neudržela jsem se a sykla jsem. Ryanovi to samozřejmě neušlo. "Co se děje?" "Nic." Rozhodla jsem se, že nechci aby věděl, že byl můj první. "Ale no tak. Slyšel jsem, jak si sykla. Tak dělej. Vyklop to." "Nic," tvrdohlavě jsem si trvala na svým a doufala, že to nechá být. Ovšem to by stejně tvrdohlavej nesměl být i Ryan. Pomalu se zvednul a přešel ke mně. "Co. Se. Děje?" Nakonec jsem rezignovala a řekla mu to. "Jenom. Prostě ještě do včerejška jsem byla panna, víš. Takže to trochu bolí." "A proč jsi mi to včera neřekla? Sakra mohl jsem být jemnější! A možná by k tomu vůbec nedošlo!" "To mi tady jako chceš říct, že toho lituješ doprdele? Pokud vím, tak jsi to byl ty, kdo s tím začal!" "Hele, víš co? Nejlepší bude, když budem dělat, že se nic nestalo. Je to naprosto nepřípustný, chápeš?" "Ale vždyť se to nikdo nedozví!" "Ale mohl by! A co kdyby mě potom vyhodili? Víš, já mám tuhle práci docela rád, takže bych nechtěl, abych o ni kvůli jedné noci přišel." Nevěděla jsem, jestli mám brečet, nebo být naštvaná. Před Ryanem jsem se rozhodla pro druhou možnost. Vybrečet se můžu potom. "Fajn. Jak chceš! Ale nemysli si, že se tohle ještě někdy bude opakovat! Až si zase budeš chtít hrát, zajdi si za někým jiným. Abys věděl, já nejsem žádná děvka na jednu noc!" Dokončila jsem svoji řeč a práskla za sebou dveřma od koupelny. Nevím, jestli na to chtěl Ryan ještě něco ríct, každopádně když jsem se umytá vrátila zpátky, už tam nebyl.