Little help with love

Díl sedmý

~~ slíbený delší, nevím, jestli zajímavější díl... anyway od devítky to bude zajímavý, pokud se mi to podaří tak, jak zamýšlím, těště se 3:D love, C. ~~

Luke se zmateně rozhlídne po pokoji, a když zjistí, že to pravděpodobně jen odešel Mike, s úlevným výdechem a protíráním očí se posadí, stále zachumlaný v peřině. Zatřepe hlavou. Co se mu to zase zdálo…

Nepamatuje si moc podrobnosti, což je asi dobře. Zdálo se mu o Harrym. Jediné, co si pamatuje, je, že byli někde v klubu a líbali se. Nic víc. Ví, že se o něčem bavili, ale co to bylo, to už neví.

Rázem se rozpomene, že vlastně Harryho do klubu doopravdy pozval, a na celý včerejšek u Harryho v pokoji a posteli a s hudrováním se svalí zase do postele. Co to vyváděl, fakt dělal to, co dělal? Líbal ho, svlékal ho, vrtěl se na jeho klíně…? To je tak trapné!

„Sakra,“ zakleje, rukou prohrabávaje svoje vlasy, tahaje za ně. Jistě, udělat to chtěl a stále chce. Ale nemělo to skončit takhle, teď to bude strašně divné. Jak se k němu Harry bude chovat? Přejde to, jako by se to nestalo? Nebo to naopak bude moc řešit? Anebo si z něj bude dělat srandu, i to by mohl. Sakra!

Co dál? Má se tedy dnes snažit Harryho vytáhnout do toho baru? Opít ho… a konečně se dočkat toho, co po něm chce? Nebo radši ne? Ale když on ho potřebuje! Sic má Harry pravdu, že by měl spíš opíjet Mikeyho a své poprvé, gaypoprvé, si užít s ním, když miluje – miluje? – jeho… Jenže on tohle prostě nedokáže, nedokáže se o tomhle bavit s ním. S Harrym je to něco jiného, je to jen naprosto obyčejný kamarád, což Mikey už déle není, to moc dobře cítí, mezi nimi už není pouze kamarádství, ale je to… láska? Krom toho Harry má zkušenosti, mimochodem doopravdy skvěle líbá a je strašně pohodlný na mazlení a je tak krásný! Ne, že by Mikey nebyl, ale… Luke se bojí, že to nezvládne, proto potřebuje tak trochu zaškolit. A od koho jiného, než od buzny číslo jedna Stylese?

Rozhodnuto! Večer se do klubu prostě půjde.

~~~

Zatímco Lukee přemýšlel a pak si odbýval svoji ranní rutinu, aby se mohl jít stejně jako Mikey najíst, Mikey už mezitím dojedl a vrací se zase nahoru. Jen co projde kolem dveří jejich pokoje dál až k Harryho a bez klepání vstoupí, Luke vyleze na chodbu, takže se těsně minou.

I když co by se stalo, kdyby se potkali? Nic. Možná by se pozdravili a to by bylo všechno. Mikey by zase zarytě mlčel a ani Luke by nic neřekl. Jako skoro vždy. Ty chvíle, kdy se dokážou bavit normálně, jsou teď už až vzácné, protože oba něco cítí a oba se toho bojí…

„Harolde, musím s tebou mlu-…“ začne okamžitě mluvit, když vstoupí, než by si to zase rozmyslel jako už tolik věcí. Všimne si však, že mluví k prázdné místnosti, tak se zarazí. Rozhlédne se ještě jednou pořádně a zaposlouchá se, jestli Harry není třeba v koupelně. Není. V pokoji stojí jen on sám.

Sakra, kde je ten buzerant? Přece Luke říkal, že byl u něj, to snad znamená tady, ne? A kam by šel opilej Harold…? Leda… Louis! napadne ho vzápětí.

Ihned vystřelí z pokoje, aby mohl vpadnout do jiného. Do Louisova.

Vletí do pokoje jako střela a s pohledem na postel chvíli rozhoduje mezi dojetím nad roztomilostí v objetí spících boyfriendů a překvapením, že se ani nezamknuli, když dost očividně spolu spali. Nakonec zapomene na obojí a nekompromisně je vzbudí tak, že div oba nevyletí z kůže, jak se leknou, kdo je to takhle našel.