Little help with love

Díl třetí

Jemně oždibuje Harryho rty a ignoruje jeho pouze rozumovou snahu o to to přerušit.

Hladí ho přece po zádech a polibky mu vrací. Kdyby to doopravdy nechtěl, nedělal by to, ne? Netulil by si ho do objetí. Nelíbal by ho stejně vroucně a ještě vroucněji.

„Lukee,“ vydechne. Překulí ho pod sebe a zamyšleně k němu shlíží.

„Ano?“ vydechne celý rozechvěný se značně ztíženou schopností dýchat. Líbá tu kluka, kterého by pro jeho dech beroucí krásu chtěly miliony holek… a i kluků. Kluka, co chodí s dalším klukem, jehož také chtějí miliony holek i kluků a on je tu i přesto jen pro Harryho. Kluka, co je opilej a přítulnější, než bývá normálně. Kluka, který ho také líbá a hladí…

Harry se naprosto bezdůvodně zasměje a hned pak se svalí zase vedle: „Co to děláme?“

„Ehmm… nezákonné to není, myslím,“ pokouší se to zachránit. Nechce přestat, chce ho líbat, chce víc. Znovu se natočí k němu a ocitnou se tak ve stejné pozici jako na začátku. Harry s dvěma bradami a dotěrný Luke zapřený předloktími o jeho hruď.

„To není,“ souhlasí, „ale rozhodně je to špatně vůči mému a-a-a i tvému miláčkovi.“

„To možná je,“ odtuší blonďák a vlepí mu pusu, „ale já…“ a další pusa, „já to potřebuju,“ další, „prosím,“ přesune se na bradu a po čelisti pod ucho, „prosím, Hazz,“ šeptá a vydechuje mu do ucha, „prosím,“ nepřestává škemrat, začne něžně skousávat a sát jeho ušní lalůček a pak se po té citlivé části krku přesune o kousek níž, kde ho dál něžně pusinkuje.

„Luku, notak,“ vzdechne s víčky semknutými kvůli způsobované něžné rozkoši.

„Ne. Harry, notak,“ obrátí. Vyhoupne se obkročmo nad něj a nepřestávaje ho líbat na krku a čelisti, se na něm začne jen mírnými pohyby pánve vrtět. Kdyby nebyl opilý, tohohle by nikdy nebyl schopný.

„Lukee,“ zašeptá skoro bezhlasně. V rozporu se všemi svými námitkami sjede rukama po jeho bocích a umístí dlaně na jeho zadeček, aby ho k sobě při každém pohybu mohl přimáčknout ještě víc.

„Harry,“ zasténá táhle. Vrátí se rty k těm jeho a vášnivě ho líbá, přičemž rukama vyhrnuje látku kudrnáčova trika. Druhý pokus, třeba se teď už vysvléknout nechá.

A nechá. Luke tričko položí vedle na postel a začne Harryho hladit po nahé potetované hrudi. Rozkrokem se nepřestává otírat o jeho, oba jsou už slušně vzrušení. Líbají se stále vášnivěji a Harry pomalu začíná svlékat i blonďáka, když v tom se ozve zaklepání pospolu s Louisovým hlasem: „Hazz? Miláčku?“

Harry ze sebe rychle Luka shodí, navlékne se do trička a zaleze pod peřinu, aby Lou nemohl vidět jeho vzrušení, až vstoupí. A jakože si je jistý, že vstoupí. Luke pohotově reaguje na tu zakecávací hru a bere do ruky sklenku z nočního stolku.

„Proč jsi ne-…“ vejde Lou a když spatří Luka, jen polohlasem dokončí, „-přišel?“

Sjede Luka od hlavy až k pasu ošklivým pohledem a až pak se podívá na svého přítele, když promluví.

„Ahój, Lou, miláčku,“ žbleptá Harry hlasem hraně opilým ještě víc, než doopravdy opilý je. „No, on přišel tady Lukas a, no, trochu jsme… hihi, trochu jsme pili a kecali, víš co.“

Louis si oba změří vševědoucím pohledem. Nechápe svého přítele pod peřinou, nechápe Lukovy rudé tváře a sklopený pohled. Neví, proč pili, co se stalo. A co nechápe nejvíc, je Lukova boule v kalhotách.

„Ty, Hemmings,“ osloví ho svým typickým sarkastickým tónem, „kup si větší džíny, vypadají, že jsou ti dost těsné.“

Lukee hned zrudne ještě víc. Harry se snaží rychle něco vymyslet a říct, aby zachránil situaci, ale Louis ho přeruší: „Nechci nic vědět, Styles. A opovaž se opilej přitáhnout do mýho pokoje.“ S tím se otočí a jen za ním klapnou dveře.

„Měl bys… Měl bys jít, Lukee, nebo to nedopadne dobře,“ broukne Harry po chvíli ticha.

„Já vím…“ mňoukne tiše, „promiň.“

„V pohodě, tohle vyžehlím,“ pousměje se. Luke mu úsměv vrátí a poodejde ke dveřím. Nechce odejít takhle, měl by ještě něco říct. Neví však co a Harry ho předbíhá: „Hezky líbáš, zlato, jen nepravou osobu. Proč jsi nešel opít Mikeyho?“

Luke se s povzdechem opře o dveře.

„S ním je to jiný než s někým, ke komu necítím to, co k němu,“ zašeptá.

„Trdlo,“ odvětí s mírným úsměvem. Luke jen stydlivě sklopí pohled a na malou chvíli nastane ticho, které pak Luke protrhne, protože ještě stále si to nerozmyslel. Potřebuje Harryho pomoc.

„Hazz, že bys se mnou zítra šel do klubu, prosím?“

„Ne sám, neudržel bych se,“ zasměje se, snaže se tím blonďákovi zalichotit.

„S kýmkoliv kromě Louiho a Mikeyho, ale prosím…“ škemrá.

„Rozmyslím si to, ty… ty jeden,“ pousměje se, odhazuje kudrlinky z očí.

„Děkuju,“ pronese bezhlasně s jen něžným úsměvem a rychle zmizí z Harryho pokoje, aby se ve svém pokoji mohl ze všeho vzpamatovat a vybít ze sebe všechny emoce a všechnu nadrženost…