Meeting Mystery

🕸Parfums🕸

Seběhnu schody dolů, v kuchyni si vezmu snídani, dám strejdovi pusu na tvář, obuju se a otevřu dveře. Zůstanu stát jako přibitá k zemi, když se ocitnu v nějaké zahradě na honosném panství. Dům za mnou tam už není, na tváře mi dopadají sluneční paprsky a ve vzduchu je slyšet zpěv ptáků.   ,,Slečno zpomalte." Uslyším hlas starší ženy a dívčí smích. Pohlédnu na díky, která běží ke mně.  ,,Ahoj, ty jsi ta nová služka?"    ,,Iso?" Vykulím oči na svou kamarádku, která má na sobě vínové dobové šaty.   ,,Isa? Tak mi říká babička. Melissa se mi nelíbí. Ale tvoje šaty se mi moc líbí, ty asi nebudeš služka, na to máš moc hezké a drahé šaty." Prohlédne si mě ze všech stran a já teprve teď zjistím, že na sobě mám korzetové šaty, zlatem prošívanou sukní.  ,,Takže jsi slečna co jsi přišla od tatínka koupit parfém?" Parfém? Takže jsem hádala správně, na tom symbolu, byl flakonek, takže je to flakonek parfému.  ,,Asi ano a tvůj táta je?"   ,,Nejlepší voňavkář široko daleko, pro jeho parfémy a vůně si jezdí lidé i z daleka. Pojď." Zazubí se, chytne mě za ruku a rozběhne se přes zahradu až k velkému domu v secesním slohu. Páni, počkat, takže Isa, žila před sto třiadvaceti lety? Ty krásou, tak tohle jsem opravdu nečekala.  ,,Pojď ukážu ti nějaké parfémy." Odvede mě do jedné místnosti. Na jedné straně jsou parfémy a na druhé zase toaletní vody. Isa vezme jeden, ten flakonek je stejný, jako ten na štítu i na tom symbolu. Isa stříkne malinké množství parfému do vzduchu a já se začnu hrozně dusit. Ten parfém jako by svíral celé moje tělo a já nemohla dělat nic. Zavřu oči a propadnu se do temnoty.

Probudím se ve své posteli úplně zpocená.Trochu se mi, ale uleví, když se rozhlédnu po svém pokoji a zjistím, že se tu nic od včerejška nezměnilo. Takže první symbol je Shawn, druhej Nash a třetí je Melissa, ale kdo je těch zbylích sedm? Musím najít ty další. Co se asi stane až je najdu všechny. Najdu je všechny, ale nejdříve se musím ujistit jestli se ten symbol objevil na kameni. Dneska, ale ne, dneska zajedu do knihovny, potřebuji další knihy, musím najít další symboly a věřím, že tam by mohli být. Rychle odhodím peřinu, to je po dlouhé době, co jsem se vyspala v posteli. Rychle si vyberu oblečení, nasoukám se do něho, vezmu si malou kabelku, dojdu se upravit do koupelny, seběhnu dolů, obuju si boty, přehodím si bundu přes ramena a vyběhnu ven. Sakra, kde je moje auto? Otevřu pusu a koukám na prázdné místo, kde vždycky stává moje auto. Pecka, takže strejda má svoje v servisu a půjčil jsi moje. Musím po svých, to je bezvadný. Zavřu dveře od domu a vydám se na cestu, k mé smůle začne opět pršet. Povzdechnu si, nasadím si kapuci.

,,Čau kotě. Co ty tu v tom dešti?" Uslyším známý hlas a otočím hlavu doleva. Cameron jede vedle mě v autě.  ,,Pojď, musíš být promočená."   ,,Jak ti mám věřit, že mě neodveze někam, kde mě zabiješ?" Zeptám se a Cameron se začne smát.  ,,Tak tohle opravdu v plánu nemám." Zasměje se se a přibrzdí. Protočím očima a sednu si k němu do auta. Nechápu, co jsem to udělala, tohle je ta největší hloupost. Cameron dojede k sobě domů.  ,,Hele, já nevím co máš v plánu ty, ale já potřebuju do knihovny." Naštvaně zabručím a zkřížím ruce na prsou.   ,,Nedělej a pojď, jenom nechci, aby jsi byla nemocná."   ,,Ty máš o mě nějakou starost." Protočím očima.  ,,No já ne, já jsem jenom posel."   ,,Posel koho?"   ,,To ti neřeknu. Už se nevyptávej a pojď." Vytáhne klíče ze zapalování a vystoupí. Zamračím se a vystoupím. Doběhnu Camerona, který už stojí u dost luxusní vily. Usměje se při pohledu na mě a otevře hlavní vchodové dveře. Děkovně se usměju a vejdu. Sundám si boty a rozhlédnu se. Je to tu obrovské. Celá předsíň je jako můj pokoj.  ,,Líbí?" Zeptá se Cameron, který teď stojí hodně blízko.  ,,Ach, ano, líbí, ale proč tu jsem?"   ,,Ježiši, ty jsi vážně čmuchalka. Řekl jsem ti, že jsem to dostal za úkol."   ,,Od koho?"   ,,To ti říct nemůžu."   ,,Ugh! Tohle je další sen, určitě ano."   ,,O čem to mluvíš?"    ,,Já nevím, tady se děje takovejch divnejch věcí, včera mě málem zabil blesk."   ,,Hej, hej klid, odpočiň si a já jenom pro něco zajedu."  Řekne a než se stihnu otočit je pryč. Bezva, jsem tu sama v tomhle domě, vile, nevím. Rozhlédnu se

Prohlédnu si luxusní točité schodiště vedoucí do druhého patra. Rychle vyběhnu nahoru a rozhlédnu se po dlouhé chodbě. Je to tu docela zvláštní, přijde mi to, jako kdyby tahle část domu, byla o dost starší než vila zvenčí a přízemí. Nejvíce mě zajmou vyřezávané masivní komody podél stěny. Na jedné truhlici je zase symbol, lemovaný Vrbová proutím zapletené do sebe, uprostřed je měsíc v úplňku a v něm vlčí oči.   Tohle asi bude čtvrtý symbol. Další symbol, takže, jeden jsem našla na kameni, druhý v knize, třetí byl na dopise a čtvrtý tady. Takže ten první se objevil, když jsem byla se Shawne objevil se ten první, pak ten s Nashem, takže ta kniha musel být jeho, nebo minimálně s tou knihou má něco společného, teda spíš s tou stránkou, třeba je z jiné knihy, ale musel ji tam dát on. Melissa, takže ona dala tu pečeť se znakem svého otce. A teď Cameron, takže on je další symbol, zítra po škole, musím zajít k těm kamenům a zjistit, jestli tam budou další dva, musím najít všechny a zjistit co se stane až je všechny najdu. Trochu mě vyděsí, když se Cameron vrátí domů.  ,,Dorothy?" Trochu se leknu a seběhnu dolů.  ,,Ahoj a čau, já musím domů, zapomněla jsem udělat úkol na zítra.  ,,Počkej odvezu tě."   ,,Nene, já trefím." Obuju se, rychle vyběhnu ven a rozběhnu se domů.   ,,Stůj! Shawn mě zabije!"

Tak máme tu další kapitolu, nakonec jsem to stihla, tak snad se bude líbit

Bára 💞