Meeting Mystery

🕸Nothing will be easy🕸

,,To myslíš mě?" Vykulím na něho překvapeně oči.   ,,Ano, koho jiného?"   ,,Nevím." Trochu zrudnu.   ,,Bože Dorothy." Zasměje se.  "Ale ale, tady někdo přichází na scénu." Panebože, ta tu vážně chyběla.  ,,Promiň já, je toho na mě moc." Nervózně se zasměju.  ,,Já to chápu, ale teď se uvolni." Usměje se jeho typickým úsměvem a přilepí svoje sladké rty na ty mé. Celým mým tělem proběhne pulzující elektřina. Jednou rukou mu zajedu do vlasů a polibek prohlobím.

Shawn mě chytne za boky a vysadí na sebe. Já omotám nohy kolem jeho pasu a nechávám se unášet jeho vášnivými polibky. Odnese mě do svého pokoje, položí na postel a pomalu mi sundá tričko. Hned se jeho vlhké jemné polštářky přesunou na mé břicho. Trochu se prohnu v zádech a potichu vzdychnu. Nečekala jsem, že tohle se mnou dokáže nějaký kluk udělat. Po celém těle mám husí kůži. Žaludek se mi chvěje vzrušením.  "Ty kráso! Tady se schyluje k velké akci. Jaký to asi je prcat s vlkem?!" V duchu protočím očima a dál si užívám tu slast.

Zvednu mírně hlavu, zrovna ve chvíli, kdy si Shawn přes hlavu přetáhl tričko. Svůj zrak hned upřu na jeho dokonale vypracované tělo. Otevřu pusu a zalapám po dechu. Shawn se jenom usměje. Přitáhne si mě blíž a znovu mě začne líbat. U toho mně i sobě sundá kalhoty. Nikdy víc jsem to nechtěla jako teď. Chci ho cítit v sobě. Rychle mu stáhnu boxerky. Trochu ho to překvapí, ale potom mi rychle sundá kalhotky a lehne si nade mě.

Zadívá se mi hluboce do očí. Hned uvidím tu jiskru a ten plamen, který mě spaluje.  ,,Můžu?"  ,,Musíš." Vzdechnu tiše a v tu chvíli do mě vnikne a začne se pohybovat. Nejdříve něžně a postupně začne své tempo zrychlovat. Hodně se prohnu v zádech a začnu slastně vzdychat jeho jméno. Nechám se unášet tou vlnou rozkoše, která ve mně vyvolává euforii.

Oba dosáhneme svého vrcholu. Shawn mě něžně políbí a lehne si vedle mě. Položím si hlavu na jeho hruď a začnu mu prstem obkreslovat břišáky.   ,,Jaké je to být vlkem?" Zeptám se zvědavě jako malá holka.  ,,Dobrý i špatný. Má to výhodu, že jsem docela rychlí a nevýhody."  ,,Nemůžeš jít ven při úplňku?"   ,,Dorothy, já jsem vlk, ne vlkodlak." Zasměje se.  ,,Aha, promiň, ještě v tom nejsem moc zaběhlá."    ,,Ne, ale třeba nemůžu si vybrat s kým budu chodit." Řekne a ve mně úplně hrkne.  

,,Co tím myslíš?"   ,,Prostě nemůžu kvůli svým genům mít děti s člověkem, který..."    ,,To si ze mě děláš prdel?! Tak ty se semnou vyspíš a pak mi řekneš tohle?! Já jsem tvoje jednorázovka?!" Rychle se zvednu a začnu si sbírat věci.  ,,Dorothy, ty to nechápeš."    ,,Já to chápu až moc dobře! Věděla jsem jaký jsi a stejně jsem se nechala zblbnout, jako nějaká šestnáctka zamilovaná!" Frustrovaně vzdychnu.  ,,Rory."   ,,Nemluv na mě už."  Otřu si slzy a rychle seběhnu dolů. Teď jenom doufám, že tu nikdo nebude.

Rychle se obléknu a vyběhnu ven. Za sebou slyším ještě Shawnův zoufalý hlas. Přes slzy skoro nevidím. Jak jsem mohla být, tak hloupá a zamilovat se do někoho, kdo je takovej. Ježiši já jsem taková píča.

Doběhnu domů, dneska naštěstí strejda má noční, takže už šel do práce. Doufám. Potichu zalezu do tmavé chodby. Trochu se mi uleví, ale ne o moc. Protože opět moje myšlenky zabloudí k němu. Z jeho láskyplného pohledu se mi chce brečet ještě víc. Naštvaně skopnu boty a pověsím bundu na věšák. Přejdu do kuchyně. Po tmě nahmatám vypínač a rozsvítím si. Vytáhnu si z ledničky toast s tuňákem a pustím se do něho. Stále brečím jako želva a toast se zdá díky mým slzám slanější. Nakonec ho do sebe nacpu a zapiju to vodou.

Chvíli jen tak postávám v kuchyni a koukám před sebe. Stále myslím na něho. Myslela jsem si o něm své, ale tohle jsem absolutně nečekala. Proč jsou všichni kluci hajzlové. O co jim jde? O lámání dívčích srdcí?

Pákrát zamrkám. Odložím sklenici, zahynulo v kuchyni a vyběhnu nahoru do pokoje. Z kapsy si vytáhnu ten prsten, ale nekouknu se na něho. Nechci teď spát. Položím ho na stůl tak, abych neviděla ten symbol, který na něm je. Dojdu do strejdovi pracovny, kde je ještě pár mých krabic. Jednu si vezmu a vrátím se do pokoje.

Sednu si i s krabicí na postel a rozlepím ji. Hned na mě dýchnou vzpomínky z dětství. Na vrchu najdu svou deku s medvídkama. Přejedu po ni rukou. Je stále tak hebká jak si ji pamatuji, jako malá holčička. Vytáhnu ji  a zabořím do ni nos. Voní stále po pracím prášku z dětského domova. Usměju se a dám ji na stranu. Vezmu do ruky fotku a přejedu palcem po zlatém rámečku.  ,,Hrozně mi chybíte." Vzlyknu, ale hned se pokusím vzpamatovat. Rodiče by nechtěli, abych plakala.

Otočím fotku. Na zadní straně je vyryto motto, kterým se rodiče řídili celý život.  ,,Smích je ta nejhezčí hudba pro uši." Usměju se a hned si fotku položím na noční stolek. Dál už tam jsou jenom moje výkresy. Matně si vzpomínám, že pár obrázků viselo na ledničce. Vezmu si do ruky jeden obrázek. Malovala jsem ho, když mi bylo pět. Jsem tam já, táta, mamka a naše kočka Mitsy. Chci si vzít další, ale přeruší mě zvonek.

Povzdechnu si. Všechno pečlivě naskládám zpátky. Zavřu víko krabice, položím ji na zem, vedle postele. Ten co zvoní, snad ten zvonek rozbije, tím svým zběsilým zvoněním.  ,,Ano, už jdu!" Zakřičím na schodech. Sakra, je skoro devět hodin večer. Doběhnu ke dveřím a otevřu. Hned se zarazím. Mým tělem projede vlna vzteku a chystám se dveře zase zavřít. Ale Shawn je svou rukou zastaví.

,,Vypadni." Řeknu poměrně klidně na to, že bych tady nejraději vybuchla vztekem.   ,,Nech si to vysvětlit." V jeho hlase je slyšet zoufalost. On a zoufalej, to se divím.  ,,A co si mám nechat vysvětlit? Že mi tady napovídáš pohádky o tom, jak si dal slib, že mě budeš chránit. Pak nějaké pouto, které nás spojuje. Hovno nás spojuje. Co jsi chtěl? Dostat mě do postele, jenom o tohle šlo? Řekneš mi jak mě miluješ a pak mi řekneš, že vlastně spolu být nemůžeme?! Jsi lhář!"

,,Nechápeš to. Je tu jedna věc, která by nás mohla spojit, abychom spolu mohli žít už napořád."  Přistoupí ke mně a vezme moje tváře do dlaní. Jeho karamelky se setkají s těmi mými.  ,,Ale co mám dělat?"   ,,Musíš dokončit ten rituál."

Tak máme tady další kapitolu, moc děkuji za přečtení a hlasy, doufám, že vás příběh baví, moc děkuji ❤

Bára💞